Norman Brookes

Norman Brookes
Norman Brookes (1919)
Stát	Austrálie Austrálie
Datum narození	14. listopadu 1877
Místo narození	Melbourne, Austrálie
Datum úmrtí	28. září 1968 (90 let)
Místo úmrtí	Melbourne, Austrálie
Výška	180 cm
Hmotnost	68 kg
Držení rakety	levou rukou
Síň slávy	1977 (profil)
Dvouhra na Grand Slamu
Australian Open	vítěz (1911)
Wimbledon	vítěz (1907, 1914)
US Open	čtvrtfinále (1919)
Čtyřhra na Grand Slamu
Australian Open	vítěz (1924)
Wimbledon	vítěz (1907, 1914)
US Open	vítěz (1919)
Údaje v infoboxu aktualizovány dne 19. listopadu 2010 Některá data mohou pocházet z datové položky.

Sir Norman Everard Brookes (14. listopadu 1877, Melbourne – 28. září 1968, tamtéž) byl australský tenista, dvojnásobný vítěz Wimbledonu ve dvouhře – první, který nebyl Britem, šampión v singlu na Australian Open, po němž je na prvním grandslamu pojmenován pohár pro vítěze mužské dvouhry a prezident Australského tenisového svazu.

Narodil se v Melbourne do rodiny Williama Brookes, který zbohatl na těžbě zlata v oblasti Bendigo. Vystudoval soukromou střední školu Melbourne Grammar School. Poté nastoupil jako úředník do papírny, kde byl jeho otec generálním ředitelem.

19. dubna 1911 se v melbournské katedrále svatého Pavla oženil s dvacetiletou Mabel Balcombe Emmertonovou, dcerou právníka Harryho Emmertona. Z manželství vzešly tři dcery.

Již v dětství hrál pravidelně tenis na dvorci rodinného sídla v Queens Road, a také v blízké ulici Lorne St.

V letech 1907 a 1914 se stal vítězem nejslavnějšího turnaje světa ve Wimbledonu. V obou ročnících také zaznamenal titul v mužské čtyřhře spolu s Novozélanďanem Anthony Wildingen, kterého porazil ve finále dvouhry roku 1914. Stal se jedním z iniciátorů založení Australian Open, do roku 1927 známým pod názvem Australasian Championship, jenž dokázal v roce 1911 vyhrát v singlu a roku 1924 v deblu.

V letech 1905–1920 odehrál v Davis Cupu 39 zápasů za týmy Austrálie–Nového Zélandu a Austrálie. Během první světové války sloužil jako pověřenec australské pobočky Britského červeného kříže v Egyptě.

Podílel se na rekonstrukci stadionu Kooyong, který se stal centrálním dvorcem v dřívějším dějišti prvního grandslamu v Melbourne. Roku 1926 se na dvacet osm let stal prezidentem Australského tenisového svazu. Zemřel roku 1968 v South Yarra, v současnosti melbournském předměstí.

V mládí hrál také australský fotbal. V roce 1898 nastoupil ke dvěma zápasům na nejvyšší úrovni za klub St. Kilda, v nichž zaznamenal dva góly.^[1]

V roce 1939 byl pasován na rytíře „jako uznání za působení ve veřejné službě.“^[2]

Na jeho počest je pojmenována cena pro vítěze mužské dvouhry na Australian Open – Norman Brookes Challenge Cup.

V roce 1977 byl posmrtně uveden do Mezinárodní tenisové síně slávy.

Roku 1981 vydala australská pošta známku s jeho karikaturou od Tonyho Raftyho (55 centová)^[3].

Rok	Turnaj	Finalista	Výsledek
1907	Wimbledon	Arthur Gore	6-4 6-2 6-2
1911	Australian Championships	Horace Rice	6-1 6-2 6-3
1914	Wimbledon	Anthony Wilding	6-4 6-4 7-5

Rok	Turnaj	Vítěz	Výsledek
1905	Wimbledon	Laurence Doherty	6-8 2-6 4-6
1919	Wimbledon	Gerald Patterson	3-6 5-7 2-6

Rok	Turnaj	Spoluhráč	Finalisté	Výsledek
1907	Wimbledon	Anthony Wilding	Karl Behr Beals Wright	6-4 6-4 6-2
1914	Wimbledon	Anthony Wilding	Charles Dixon Herbert Roper Barrett	6-1 6-1 5-7 8-6
1919	US Championships	Gerald Patterson	Vincent Richards Bill Tilden	8-6 6-3 4-6 4-6 6-2
1924	Australian Championships	James Anderson	Pat O'Hara Wood Gerald Patterson	6-2 6-4 6-3

Rok	Turnaj	Spoluhráč	Vítězové	Výsledek
1911	Australian Championships	J. Addison	Rodney Heath Randolph Lycett	2-6 5-7 0-6

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Norman Brookes na anglické Wikipedii.

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Norman Brookes na Wikimedia Commons
• (anglicky) Norman Brookes na adb.com
• (anglicky) Norman Brookes na stránkách Mezinárodní tenisové síně slávy