Nizozemská hymna
| Vilém Nassavský | |
|---|---|
![]() Raná verze Wilhelma, jak se dochovala v rukopise z roku 1617 | |
| Hymna | |
| Jiné názvy | Het Wilhelmus Vilém |
| Slova | Filip z Marnixu (?), 1568-1572 |
| Hudba | neznámý, 1568 |
| Přijata | 1932 |
|
Wilhelmus van Nassouwe
vokální
Problémy s přehráváním? Nápověda.
| |
Hymna Nizozemska a Nizozemského království je píseň Wilhelmus van Nassouwe (česky Vilém Nasavský). Pochází nejméně z roku 1572, což z ní činí nejstarší národní hymnu, která se dnes používá, za předpokladu, že je definována jako skládající se jak z melodie, tak z textu. Ačkoli „Wilhelmus” nebyl uznán jako oficiální národní hymna až do roku 1932, byl přesto velmi populární u části holandské populace a znovu se objevil při několika příležitostech v průběhu nizozemské historie, než získal jeho současný status. Byla také hymnou Nizozemských Antil v letech 1954 až 1964.
„Wilhelmus” vznikl v holandském povstání, boji národa za dosažení nezávislosti na španělské říši. Vypráví o otci národa Vilémovi Oranžském, který byl v Nizozemsku pod španělským králem. V první osobě, jako by citoval sám sebe, mluví Vilém k Holanďanům jak o vzpouře, tak o svém vlastním, osobním boji: být věrný králi, aniž by byl nevěrný svému svědomí: sloužit Bohu a Holanďanům. V textu se Vilém srovnává s biblickým Davidem, který slouží pod tyranským králem Saulem. Tak jako milosrdný David porazí nespravedlivého Saula a Bůh mu ho odmění izraelským královstvím, tak i Vilém doufá, že bude odměněn královstvím. Jak "Wilhelmus", tak holandská vzpoura by měly být viděny ve světle reformace 16. století v Evropě a následné pronásledování protestantů španělskou inkvizicí v Nizozemí. Militantní hudba se ukázala jako velmi užitečná nejen při zesměšňování římských úředníků a represivních monarchů, ale také při vytváření třídně přesahující sociální soudržnosti. Úspěšným spojením žalmické postavy s politickou relevancí je „Wilhelmus” vynikajícím příkladem žánru.
Historie hymny
Nizozemskou hymnou je královský „Vilém“, oficiálně přijatý v roce 1932. Autoři nejsou známí a titul pochází od jména nizozemského národního hrdiny, Viléma I. Oranžského. Je to jedna z nejstarších hymen na světě, která pochází ze staré francouzské vojenské písničky ze středověku. Na tak dávné časy ukazuje nepravidelnost melodie, zachycovaná orientačně do čtyřčtvrtečního, dvoučtvrtečního i tříčtvrtečního taktu. Text je akrostich: počáteční písmena slok tvoří jméno hrdiny – Willem van Nassov. Obsahem jsou si podobné sloky, brané z obou konců, tedy první a patnáctá, druhá a čtrnáctá atd. Nejdůležitější je osmá, prostřední sloka. V současnosti se zpívá první a šestá sloka (zvýrazněny).
Text a český překlad hymny
| Původní znění (1568) | Současná verze | Český překlad |
|---|---|---|
| První sloka | ||
|
Wilhelmus van Nassouwe |
Wilhelmus van Nassouwe |
Jsem Vilém Nassavský |
| Druhá sloka | ||
|
In Godes vrees te leven |
In Godes vrees te leven |
|
| Třetí sloka | ||
|
Lydt u myn Ondersaten |
Lijdt u, mijn onderzaten |
|
| Čtvrtá sloka | ||
|
Lyf en goet al te samen |
Lijf en goed al te samen |
|
| Pátá sloka | ||
|
Edel en Hooch gheboren |
Edel en hooggeboren, |
|
| Šestá sloka | ||
|
Mijn Schilt ende betrouwen |
Mijn schild ende betrouwen |
Ty, můj Bože a Pane |
| Sedmá sloka | ||
|
Van al die my beswaren, |
Van al die mij bezwaren |
|
| Osmá sloka | ||
|
Als David moeste vluchten |
Als David moeste vluchten |
|
| Devátá sloka | ||
|
Na tsuer sal ick ontfanghen |
Na 't zuur zal ik ontvangen |
|
| Desátá sloka | ||
|
Niet doet my meer erbarmen |
Niet doet mij meer erbarmen |
|
| Jedenáctá sloka | ||
|
Als een Prins op gheseten |
Als een prins opgezeten |
|
| Dvanáctá sloka | ||
|
Soo het den wille des Heeren |
Zo het den wil des Heren |
|
| Třináctá sloka | ||
|
Seer Prinslick was ghedreven |
Zeer christlijk was gedreven |
|
| Čtrnáctá sloka | ||
|
Oorlof mijn arme Schapen |
Oorlof, mijn arme schapen |
|
| Patnáctá sloka | ||
|
Voor Godt wil ick belijden |
Voor God wil ik belijden |
|
Odkazy
Související články
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu nizozemská hymna na Wikimedia Commons
