Nezbudská Lúčka
| Nezbudská Lúčka | |
|---|---|
 | |
 vlajka | |
| Poloha | |
| Souřadnice | 49°10′30″ s. š., 18°52′ v. d. |
| Nadmořská výška | 357 m n. m. |
| Stát |  Slovensko |
| Kraj | Žilinský |
| Οkres | Žilina |
| Τradiční region | Horní Pováží |
  Nezbudská Lúčka | |
| Rozloha a obyvatelstvo | |
| Rozloha | 8,21 km²[1] |
| Počet obyvatel | 399 (2024)[2] |
| Hustota zalidnění | 48,6 obyv./km² |
| Správa | |
| Status | obec |
| Starosta | Vladislav Loderer |
| Vznik | 1439 (první písemná zmínka) |
| Oficiální web | www |
| Telefonní předvolba | 041 |
| PSČ | 013 24 (pošta Strečno) |
| Označení vozidel (do r. 2022) | ZA |
| NUTS | 558168 |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Nezbudská Lúčka (maďarsky Óváralja, do roku 1907 Nezbudlucska) je obec na Slovensku v okrese Žilina. Žije v ní 399[2] obyvatel. První písemná zmínka o vesnici pochází z roku 1439.
Historie
Obec Nezbudská Lúčka je poprvé zmiňována v roce 1439 jako Vapena Lucska a v roce 1511 jako Poccessia Lwcha. Vznik obce byl spjat s výrobou vápna pro stavební účely Starého hradu i Strečna, a panských, církevních a později i měšťanských zděných objektů v blízkém i vzdálenějším okolí. Proto se v roce 1439 uvádí s přívlastkem Vápenná. I dnes je v katastru obce název Za vápenye, kde se pálilo vápno.
Archeologické nálezy dokázaly stopy po osídlení člověka v obci již v mladší době železné. V Nezbudské Lúčce se nacházejí zvláštní výrobní objekty poblíž starého hřiště – zbytky železné strusky, přepálené zeminy i střepy púchovské kultury.
Ze začátku středověku pochází malé opevnění. Z období feudalismu je známo, že v roce 1397 správce Starého hradu Peter Wangel dal na příkaz krále Zikmunda Pavlovi Bolešovi do dědičného rychtářství Lúčku a Rozbehy. Pavol Boleš kromě svobod, jaké poskytovalo žilinské právo, dostal i ojedinělou výsadu – svobodně vorařit na Váhu. V roce 1439 král Albrecht daroval své manželce Alžbětě několik měst a panství v Trenčínské župě, mimo jiné právě strečňanské a starohradské panství, pod které patřila i Vápenná (Nezbudská) Lúčka.
Obec zasáhla druhá světová válka. V nedalekém Strečenském průsmyku se vedly během Slovenského národního povstání prudké boje mezi povstaleckými jednotkami ustupujícími ze Žiliny a německými jednotkami. Ozbrojené střetnutí je známé jako bitva o Strečenský průsmyk.
Původní jednořadá silniční forma byla diktována linií levého břehu Váhu. Dřevěné domy byly orientovány užší stranou (průčelím) k cestě kopírující břeh Váhu. Obyvatelé se věnovali zemědělství a práci s dřevem.
Přírodní poměry
Obec Nezbudská Lúčka leží na okraji pohoří Malá Fatra, s obcí Strečno na druhém břehu řeky Váh ji spojuje železniční most, most pro pěší a přívoz. Do správního území obce zasahuje část národního parku Malá Fatra, leží v něm národní přírodní rezervace Krivé a části národních přírodních rezervací Starý hrad a Suchý.
Pamětihodnosti
- Zřícenina Starého hradu
- Obecní zvonice
Galerie
-
Lom Nezbud, zatopený lom přírodního asfaltu -
Zvonice -
Obec ze severovýchodu -
Přívoz pro auta
Odkazy
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Nezbudská Lúčka na slovenské Wikipedii.
- ↑ Hustota obyvateľstva - obce [om7014rr] : Rozloha (Štvorcový meter). Bratislava: Statistický úřad Slovenské republiky. 31. března 2025. Dostupné online. [cit. 2025-04-24].
- ↑ a b Počet obyvateľov podľa pohlavia - obce (ročne) [om7101rr]. Bratislava: Statistický úřad Slovenské republiky. 31. března 2025. Dostupné online. [cit. 2025-04-24].
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Nezbudská Lúčka na Wikimedia Commons
- Oficiální stránky
