Neumannova čp. 161 (Prachatice)

Neumannova 161 (Prachatice)
Účel stavby
Centrum architektury a designu Neumannka
Základní informace
Sloh	renesanční architektura
Výstavba	14. století a 15. století
Přestavba	1556
Poloha
Adresa	Neumannova č. p. 161, Prachatice, Česko Česko
Ulice	Neumannova
Souřadnice	49°0′48,03″ s. š., 13°59′49,38″ v. d.
Další informace
Rejstříkové číslo památky	19287/3-3454 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD)
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Neumannova č. p. 161 (Prachatice) je renesanční měšťanský dům z poloviny 16. století v Neumannově ulici v Prachaticích. Jednopatrový dům s půdním atikovým patrem a hladkým průčelím, členěným malovanou nárožní bosáží a šambránami kolem oken. Čtyřosé průčelí vrcholí renesanční obloučkovou atikou s pilastry. V domě sídlí Centrum architektury a designu Neumannka.^[1] Dům je součástí městské památkové rezervace Prachatice. Od 3. května 1958 chráněná kulturní památka.^[2]

Řadový jednopatrový dům s druhým, původně pouze půdním, atikovým patrem s hladkým průčelím. Hladké průčelí je členěno malovanou nárožní bosáží a šambránami kolem oken. Nad profilovanou hlavní římsou se zvedá obloučková atika a postranní štíty střechy se středním úžlabím.^[2] Atika i korunní římsa plynule navazují na sousední č.p. 181. Uliční průčelí je co do počtu okenních otvorů čtyřosé, dřevěná dvoukřídlá dvojitá okna jsou členěna do šesti tabulek. V přízemí vlevo je vstup do domu se segmentovým zakončením zaklením, vrata jsou dvoukřídlá, ze dvou třetin prosklená.^[2] Nalevo od vstupu je malý segmentově zaklenutý okenní otvor. Otvor vpravo ode dveří je rovněž segmentově klenutý a osazený výkladcem. Okenní otvory atikového patra mají segmentové zakončení, stejně jako středový otvor, do kterého je sveden okapní žlab. Otvory jsou pravděpodobně renesančního původu, krajní otvory pak byly zvětšeny pravděpodobně v 19. století a osazeny šestitabulkovými okenními výplněmi. Atika je rovněž renesančního původu, ale pravděpodobně zbavena druhé řady obloučků, která je dosud zachována u sousedního domu. Druhá řada obloučků je částečně patrná z druhé strany z podkroví.^[2] V jednom z propadlých polí atiky je dochován letopočet 1556, který je v současné době zabílen.^[2] Součástí objektu jsou dva malé dvorky, přičemž levý dvorek zde v minulosti nebýval a vznikl dodatečným proražením přízemní dispozice (viz mapa stabilního katastru z roku 1837^[3]).^[2] Zadní průčelí do dvora postrádá výraznější architektonické členění. Dvorní průčelí do dvorku vlevo je prolomeno v prvním patře i v podkroví jedním okenním otvorem. Pravý dvorek je přístupný pouze skrze dvorní křídlo.^[2] K hodnotným konstrukcím v objektu náleží zejména atika s původními otvory, klenuté prostory v přízemí pravého traktu, zaklenuté valenou klenbou s výsečemi a klenuté prostory dvorního křídla v přízemí, částečně zachovaná černá kuchyně v prvním patře a sklepní prostory značného rozsahu ve dvou úrovních.^[2]

Dům je gotického původu, původně šlo o zadní hospodářský trakt měšťanského domu č.p. 6 na náměstí. V roce 1556 byl objekt renesančně přestavěn, letopočet 1556 je dochován na jednom ze středových obloučků atiky^[2]. V Soupisu památek z roku 1913 jsou na ploše atiky uváděny rovněž zbytky nástěnných maleb^[4], v současné době již nezřetelné. V 16. století u objektu převládalo pravděpodobně hospodářské (sladovna) a skladovací využití, nelze ale vyloučit i obytnou funkci pro služebnictvo nebo pro ubytovávání soumarů přicházejících do města po Zlaté stezce. Podle Soupisu handlovníků se solí z roku 1570 byl vlastníkem domu č.p. 6 v tomto roce Jan Vintrberský.^[5] V roce 1585 je jako vlastník domu v soupisu obyvatel i v soupisu handlovníků uváděn Václav Strakonický.^[6][5] Pravděpodobně v polovině 17. století dům dostal novou hladkou fasádu s šedým nárožním kvádrováním a šedým orámováním okenních otvorů, víceméně totožnou s tou dnešní. K osamostatnění objektu, tedy jeho oddělení od č.p. 6 a jeho trvalému zobytnění došlo pravděpodobně až v 18. století, po zániku obchodu na Zlaté stezce. Podle císařských otisků stabilního katastru z roku 1837 je dům již samostatným objektem.^[3] V 19. a 20. století byl objekt využíván pro obytné účely, v současnosti jsou v přízemí výstavní prostory, prvním patře a podkroví se nacházejí kanceláře. Poslední rozsáhlou rekonstrukcí objekt prošel v roce 1996, kdy byl zcela nově pojednán zejména půdní prostor.^[2]

• MAREŠ, František; SEDLÁČEK, Jan. Soupis památek historických a uměleckých v království Českém, Politický okres prachatický (1913), svazek 38. 1. vyd. Praha: Archaeologická komisse při České akademii císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění, 1913. 388 s. (Soupis památek uměleckých a historických od pravěku do polovice XIX. století; sv. Soupis památek, 38. Politický okres prachatický (1913)). Kapitola Prachatice. 

• Seznam kulturních památek v Prachaticích
• Prachatice
• Městská památková rezervace Prachatice

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Dům čp. 161 na Wikimedia Commons