NGC 18
| NGC 18 | |
|---|---|
 Dvojice hvězd NGC 18 na snímku SDSS | |
| Astrometrická data (Ekvinokcium J2000.0) | |
| Souhvězdí | Pegas (Pegasus) |
| Rektascenze | 00h 09m 23.10s |
| Deklinace | +27°43′55.5″ |
| Paralaxa | 0,001273″ ± 0,0000258″ |
| Vzdálenost | 2562 ± 52 ly (785,5 ± 15,9 pc) |
| Zdánlivá hvězdná velikost | 14 |
| Vlastní pohyb v rektascenzi | +5,493 mas/rok |
| Vlastní pohyb v deklinaci | −4,390 mas/rok |
| Pul-3 10207 | |
| Rektascenze | 00h 09m 22.998s |
| Deklinace | +27°43′54.382″ |
| Pul-3 10207 | |
Pul-3 10208 | |
| Systém | |
| Primární hvězda | Pul-3 10207 |
| Průvodce | Pul-3 10208 |
| Velká poloosa | ≈2700 AU |
| Databáze | |
| SIMBAD | data |
| (V) – měření provedena ve viditelném světle | |
NGC 18 je dvojhvězda nacházející se v souhvězdí Pegase. Poprvé ji zaznamenal švédský astronom Per Magnus Herman Schultz dne 15. října 1866 při pozorování 9,6palcovým (244 mm) refraktorem. Tento objekt je zajímavý svou extrémně velkou vzájemnou vzdáleností mezi složkami, která činí přibližně 2 700 AU.[1]
Charakteristika
NGC 18 se nachází přibližně 2 562 ± 52 světelných let od Země. Hvězdy tvořící tento systém mají zdánlivou hvězdnou velikost kolem 14 magnitud. Vzhledem k velké vzájemné vzdálenosti představuje tento systém zajímavý objekt pro studium dynamiky širokých binárních systémů a jejich vlivu na formování hvězd.[2][3]
Separace složek naznačuje slabou gravitační vazbu, což činí NGC 18 zajímavou pro výzkum vývoje širokých binárních systémů. Tento systém je vhodný pro studium dynamických interakcí mezi hvězdami s velkými vzájemnými vzdálenostmi.
Historie pozorování
NGC 18 byla poprvé zaznamenána Perem Magnusem Hermanem Schultzem v roce 1866. Schultz použil refraktor o průměru 244 mm a zařadil tento objekt do svých záznamů. V roce 1882 jej hledal Édouard Stephan, ale bez úspěchu. Později objekt potvrdil Guillaume Bigourdan v roce 1886 a zahrnul jej do svých záznamů o slabých hvězdách.[1]
Související články
Reference
- ↑ a b Seligman, Courtney. NGC Objects: NGC 1 – 49. cseligman.com [online]. Celestial Atlas [cit. 2025-01-14]. Dostupné online.
- ↑ SIMBAD – Pul-3 10207. simbad.u-strasbg.fr [online]. SIMBAD [cit. 2025-01-14]. Dostupné online.
- ↑ SIMBAD – Pul-3 10208. simbad.u-strasbg.fr [online]. SIMBAD [cit. 2025-01-14]. Dostupné online.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu NGC 18 na Wikimedia Commons