Náchodská vrchovina
| Náchodská vrchovina | |
|---|---|
 Severní část Náchodské vrchoviny: pohled z Jestřebích hor, vpravo východní část Červenokostelecké pahorkatiny, dole Hronovská kotlina, za nimi Dobrošovská část Sedloňovské vrchoviny, vlevo nejvýše Vrchmezí | |
| Nejvyšší bod | 841 m n. m. (Špičák) |
| Nadřazená jednotka | Podorlická pahorkatina |
| Sousední jednotky | Broumovská vrchovina, Krkonošské podhůří, Stolové hory, Orlické hory, Levínská vrchovina/Wzgórza Lewińskie/Lewiner Bergland, Chudobská sníženina/Obniżenie Kudowy, Žamberská pahorkatina |
| Podřazené jednotky | Červenokostelecká pahorkatina, Hronovská kotlina, Sedloňovská vrchovina, Ohnišovská pahorkatina |
| Světadíl | Evropa |
| Stát |  Česko Polsko |
| Povodí | Labe |
| Identifikátory | |
| Kód geomorf. jednotky | IVB-3A |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Náchodská vrchovina je geomorfologický podcelek Podorlické pahorkatiny, kterou tvoří společně se Žamberskou pahorkatinou a Moravskotřebovskou pahorkatinou. Nejvyšší vrchol Podorlické pahorkatiny je Špičák, který se nachází právě v Náchodské vrchovině.
Popis
Náchodská vrchovina ze skládá z těchto okrsků:
- Červenokostelecká pahorkatina – nejvyšší vrchol Končinský kopec 530 m n. m.
- Hronovská kotlina – nejvyšší vrchol na české straně Světlá hora 525 m n. m., polsky Blusczowa góra, je na hranici s Polskem a oba státy se o ni dělí; v Polsku Świni Grzbiet 527 m n. m.
- Sedloňovská vrchovina – nejvyšší vrchol Špičák (841 m n. m.), někdy uváděn sousední Plasnický Špičák (833 m n. m.)
- Ohnišovská pahorkatina – nejvyšší vrchol Na Vartě 618 m n. m.
Uvedené okrsky se od sebe svým charakterem liší a některé se dále člení na podokrsky. Hronovská kotlina, Ohnišovská pahorkatina a Sedloňovská vrchovina částečně zasahují na území Polska.
Na severu jsou základní stavební jednotkou metamorfované horniny, souhrnně nazývané novoměstské fylity, vystupující např. v údolí Metuje mezi Náchodem a Novým Městem nad Metují, na Dobrošově a jinde. Z vyvřelin se nejvíce uplatňují gabrodiorit (Špičák 835 m n. m.), granodiorit (novohradský a olešnický masiv) a žulový porfyr jižně od Bělovsi. Permské červenohnědé sedimenty tvoří část Červenokostelecká pahorkatiny. V jižněji položeném území mají hlavní zastoupení svrchnokřídové slínovce.
