Mural art

Mural art je moderní umělecký směr zaměřený na velkoplošnou malbu na stěny ve veřejném prostoru. Na rozdíl od děl street artu či graffiti, která z hlediska zákona vznikají nelegálně, muralartová díla jsou většinou objednána majitelem stěny kvůli její výzdobě. Používají se moderní technologie a materiály, nad sprejováním převažuje ruční nanášení barev štětci a válečky.^[1]

Historie

Tento umělecký směr vznikl jako forma odporu občanů proti vládě nebo proti sociální, národnostní či náboženské nesvobodě. Nejznámější jsou protestní malby na stěnách v severoirském Belfastu, Londonderry a dalších městech.^[zdroj?]

Na konci 90. let 20. století se zvedla vlna zájmu o tento typ tvorby. Keith Haring, Shepard Fairey, ABOVE, Mint&Serf, Futura 2000, Os Gemeos, Faile a další umělci dokázali posunout toto „anarchistické“ umění směrem k zakázkové tvorbě pro významné klienty. K prvním společnostem, které začaly financovat tvorbu mural artu na svých budovách, patřily značky orientované na mladé – mj. Nike, Red Bull nebo Wieden Kennedy. V prvních letech 21. století se tento druh tvorby prosadil celosvětově.

Mural art v Česku

K centrům legálního mural artu se v České republice zařadila Městská část Praha 10, kde od roku 2011 začala vznikat velkoplošná díla převážně na obecních budovách.^[2]^[3] V dubnu 2013 vytvořil Jan Kaláb mural art v Mrštíkově ulici nedaleko metra Strašnická.^[4]^[5] K dalším českým dílům lze zařadit pomalovanou průmyslovou halu u pražského Letiště Václava Havla na ploše 5000 metrů čtverečních, malby Jakuba Tytykala a Pavla Duška s Josefem Šmídem u stanice metra Vltavská či Hlavu Michala Škapy v Českých Budějovicích. Další díla vznikla například v brněnské čtvrti Cejl, v Plzni nebo Olomouci.^[6] V rámci odborné výuky studentů hořické SUPSSK vznikl v roce 2023 v Březovicích u Hořic v rámci revitalizace dětského hřiště dětský Murál na ploše cca 100m².^[7]

Nástěnné umění ve světě

V Berlíně je East Side Gallery pokryta nástěnnými malbami.

V Buenos Aires vnáší Jorge Pomar do prasklin a kusů zdí skrytých nebo ztracených mezi budovami čistou a svěží estetiku a vytváří tak své nástěnné malby.^[8]

V La Platě představuje nástěnný malíř Pablo Ramborger velké postavy na kontrastním pozadí. Jedna z jeho nástěnných maleb se objevila ve filmu MIMO MYSL argentinského režiséra Nicoláse Isasiho, kde interaguje s hlavní postavou.^[9]

V Severním Irsku jsou obzvláště známé ty v Belfastu a Derry, které ztělesňují boj irského lidu za nezávislost na Spojeném království. Tyto nástěnné malby demonstrují vysokou úroveň uměleckého umění a hluboký sociální a politický obsah, v němž se prolínají tradiční keltské náměty se současnými problémy.