Mistrovství světa v judu

Mistrovství světa v judu je sportovní akce s velmi dlouhou historií od roku 1956. Pořadatelem je Mezinárodní judistická federace založená v roce 1951.

Předolympijská forma mistrovství světa před rokem 1964 byla v disciplíně bez rozdílu vah. V průběhu let však tato disciplína byla ve sportovním (olympijském) judu zcela vytlačena soutěžemi ve váhových kategoriích. Poslední sportovní disciplínou v judu je vysoce prestižní soutěž týmů.

Historie

Sportovní zápolení v judu (šiai) zaznamenalo velký rozmach v 50. letech 20. století. Kvůli nejednotnému systému udělování technických stupňů v Evropě (EJU), Asii (Kodokan) apod. se na prvních mistrovství světa bojovalo pouze v kategorii bez rozdílu technických stupňů později bez rozdílu vah.

První mistrovství světa se konalo v roce 1956 a se začleněním juda na olympijské hry se poprvé zavedli váhové kategorie. Nejprve čtyři a od roku 1967 do roku 1975 bylo kategorií šest. Po letních olympijských hrách v roce 1976 přibyly další dvě kategorie a tento počet osmi kategorií trvá do dnešní doby. V posledních letech je pouze snaha judisticky méně atraktivní kategorii bez rozdílu vah vyčlenit z hlavního turnaje mistrovství světa.

Od roku 1956 do roku 1975 mohli startovat v jednotlivých kategoriích dva reprezentanti z jedné země. Se zvýšením počtu kategorií od roku 1977 se počet snížil na jednoho reprezentanta z dané země. Od roku 1998 došlo k velmi podstatné změně limitů váhových kategorií, se kterou se řada výborných judistů nedokázala poprat. Další podstatnou změnou byl rok 2010, kdy se opět zavedla možnost startu dvou reprezentantů z jedné země ve váhové kategorii. Pro kategorii bez rozdílu vah byl tento počet zvýšen na čtyři reprezentanty.

Ženy se původně judu věnovali v rámci sebeobrany a zdravého životního stylu. Od 70. let začali soupeřit i mezi sebou a v roce 1980 měli své první mistrovství světa. V prvních letech dominovali především západní judistky (Evropanky a Američanky). Ve východních zemích včetně Japonska byl tento proces pomalejší. V Japonsku například zpopularizovala ženské judo až v 90. letech 20. století Rjóko Taniová.

V 60. letech byl za mistrovství světa považován olympijský turnaj v roce 1964, ale v té době ještě nebylo zcela zřejmé zdali bude judo v budoucnosti olympijským sportem. V dnešní době se podle všech dostupných informací se turnaj na LOH 1964 za mistrovství světa nepovažuje.

Jednotlivé ročníky a vítězové ve váhových kategoriích

Muži

rok místo superlehká pololehká lehká polostřední střední polotěžká těžká
1965 Brazílie Rio de Janeiro — — Japonsko H. Macuda — Japonsko I. Okano — Nizozemsko A. Geesink
1967 USA Salt Lake C. — Japonsko T. Šigeoka Japonsko H. Minatoja — Japonsko E. Maruki Japonsko N. Sató Nizozemsko W. Ruska
1969 Mexiko C. de México — Japonsko J. Sonoda Japonsko H. Minatoja — Japonsko I. Sonoda Japonsko F. Sasahara Japonsko Š. Suma
1971 Západní Německo Ludwigshafen — Japonsko T. Kawaguči Japonsko H. Cuzawa — Japonsko Š. Fudžii Japonsko F. Sasahara Nizozemsko W. Ruska
1973 Švýcarsko Lausanne — Japonsko J. Minami Japonsko T. Nomura — Japonsko Š. Fudžii Japonsko N. Sató Japonsko Č. Takagi
1975 Rakousko Vídeň — Japonsko J. Minami Sovětský svaz V. Něvzorov — Japonsko Š. Fudžii Francie J.-L. Rougé Japonsko S. Endó
1977 Španělsko Barcelona zrušeno z politických důvodů (neudělení víz judistům Tchaj-wanu)
1979 Francie Paříž Francie T. Rey Sovětský svaz N. Soloduchin Japonsko K. Kacuki Japonsko Š. Fudžii Východní Německo D. Ultsch Sovětský svaz T. Chubuluri Japonsko J. Jamašita
1981 Nizozemsko Maastricht Japonsko J. Moriwaki Japonsko K. Kašiwazaki Jižní Korea Pak Čong-hak Spojené království N. Adams Francie B. Tchoullouyan Sovětský svaz T. Chubuluri Japonsko J. Jamašita
1983 Sovětský svaz Moskva Sovětský svaz C. Tleceri Sovětský svaz N. Soloduchin Japonsko H. Nakaniši Japonsko N. Hikage Východní Německo D. Ultsch Východní Německo A. Preschel Japonsko J. Jamašita
1985 Jižní Korea Soul Japonsko Š. Hosokawa Sovětský svaz J. Sokolov Jižní Korea An Pjong-kun Japonsko N. Hikage Rakousko P. Seisenbacher Japonsko H. Sugai Jižní Korea Čo Jong-čchol
1987 Západní Německo Essen Jižní Korea Kim Če-jop Japonsko J. Jamamoto USA M. Swain Japonsko H. Okada Francie F. Canu Japonsko H. Sugai Sovětský svaz G. Veričev
1989 Jugoslávie Bělehrad Sovětský svaz A. Totikašvili Jugoslávie D. Bečanović Japonsko T. Koga Jižní Korea Kim Pjong-ču Francie F. Canu Sovětský svaz K. Kurtanydze Japonsko N. Ogawa
1991 Španělsko Barcelona Japonsko T. Košino Německo U. Quellmalz Japonsko T. Koga Německo D. Lascău Japonsko H. Okada Francie S. Traineau Sovětský svaz S. Kosorotov
1993 Kanada Hamilton Japonsko R. Sonoda Japonsko J. Nakamura Jižní Korea Čong Hun Jižní Korea Čon Ki-jong Japonsko J. Nakamura Maďarsko A. Kovács Francie D. Douillet
1995 Japonsko Čiba Rusko N. Ožogin Německo U. Quellmalz Japonsko D. Hidešima Japonsko T. Koga Jižní Korea Čon Ki-jong Polsko P. Nastula Francie D. Douillet
1997 Francie Paříž Japonsko T. Nomura Jižní Korea Kim Hjok Japonsko K. Nakamura Jižní Korea Čo In-čchol Jižní Korea Čon Ki-jong Polsko P. Nastula Francie D. Douillet
1999 Spojené království Birmingham Kuba M. Poulot Francie L.Benboudaoud USA J. Pedro Spojené království G. Randall Japonsko H. Jošida Japonsko K. Inoue Japonsko Š. Šinohara
2001 Německo Mnichov Tunisko A. Lounifi Írán A. Mir'esmaejlí Rusko V. Makarov Jižní Korea Čo In-čchol Francie F. Demontfaucon Japonsko K. Inoue Rusko A. Michajlin
2003 Japonsko Osaka Jižní Korea Čchö Min-ho Írán A. Mir'esmaejlí Jižní Korea I Won-hui Německo F. Wanner Jižní Korea Hwang Hui-te Japonsko K. Inoue Japonsko J. Muneta
2005 Egypt Káhira Spojené království C. Fallon Brazílie J. Derly Maďarsko Á. Braun Nizozemsko G. Elmont Japonsko H. Izumi Japonsko K. Suzuki Rusko A. Michajlin
2007 Brazílie Rio de Janeiro Nizozemsko R. Houkes Brazílie J. Derly Jižní Korea Wang Ki-čchun Brazílie T. Camilo Gruzie I. Cirekidze Brazílie L. Corrêa Francie T. Riner
2009 Nizozemsko Rotterdam Ukrajina G.Zantaraija Mongolsko C. Cagánbátar Jižní Korea Wang Ki-čchun Rusko I. Nifontov Jižní Korea I Kju-won Kazachstán M. Rakov Francie T. Riner
2010 Japonsko Tokio Uzbekistán R. Sabirov Japonsko D. Morišita Japonsko H. Akimoto Jižní Korea Kim Če-pom Řecko I. Iliadis Japonsko T. Anai Francie T. Riner
2011 Francie Paříž Uzbekistán R. Sabirov Japonsko M. Ebinuma Japonsko R. Nakaja Jižní Korea Kim Če-pom Řecko I. Iliadis Rusko T. Chajbulajev Francie T. Riner
2013 Brazílie Rio de Janeiro Japonsko N. Takató Japonsko M. Ebinuma Japonsko Š. Óno Francie L. Pietri Kuba A. González Ázerbájdžán E. Mammadov Francie T. Riner
2014 Rusko Čeljabinsk Mongolsko G. Boldbátar Japonsko M. Ebinuma Japonsko R. Nakaja Gruzie A. Črikišvili Řecko I. Iliadis Česko L. Krpálek Francie T. Riner
2015 Kazachstán Astana Kazachstán J.Smetov Jižní Korea An Pa-ul Japonsko Š. Óno Japonsko T. Nagase Jižní Korea Kwak Tong-han Japonsko R. Haga Francie T. Riner
2017 Maďarsko Budapešť Japonsko N. Takató Japonsko H. Abe Japonsko S. Hašimoto Německo A. Wieczerzak Srbsko N.Majdov Japonsko A. Wolf Francie T. Riner
2018 Ázerbájdžán Baku Japonsko N. Takató Japonsko H. Abe Jižní Korea An Čchang-im Írán S. Mollaei Španělsko N. Šerazadišvili Jižní Korea Čo Ku-ham Gruzie G. Tušišvili
2019 Japonsko Tokio Gruzie L. Čchvimijani Japonsko Dž. Marujama Japonsko Š. Óno Izrael S. Muki Nizozemsko N. van 't End Portugalsko J. Fonseca Česko L. Krpálek
2021 Maďarsko Budapešť Ruská judistická federace J. Abuladze Japonsko Dž. Marujama Gruzie L. Šavdatuašvili Belgie M. Casse Španělsko N. Šerazadišvili Portugalsko J. Fonseca Japonsko K. Kageura
2022 Uzbekistán Taškent
2023 Katar Dauhá

Ženy

rok místo superlehká pololehká lehká polostřední střední polotěžká těžká
1980 USA New York Spojené království J. Bridgeová Rakousko E. Hrovatová Rakousko G. Winklbauerová Nizozemsko A. Stapsová Rakousko E. Simonová Francie J. Triadouová Itálie M. De Calová
1982 Francie Paříž Spojené království K. Briggsová Spojené království L. Doyleová Francie B. Rodriguezová Francie M. Rottierová Francie B. Deydierová Západní Německo B. Claßenová Francie N. Lupinová
1984 Rakousko Vídeň Spojené království K. Briggsová Japonsko K. Jamagučiová USA A.-M. Burnsová Venezuela N. Hernándezová Francie B. Deydierová Belgie I. Berghmansová Itálie M. T. Mottaová
1986 Nizozemsko Maastricht Spojené království K. Briggsová Francie D. Brunová Spojené království A. Hughesová Spojené království D. Bellová Francie B. Deydierová Nizozemsko I. de Koková Čína Kao Feng-lien
1987 Západní Německo Essen Čína Li Čung-jün Spojené království S. Rendleová Francie C. Arnaudová Spojené království D. Bellová Západní Německo A. Schreiberová Nizozemsko I. de Koková Čína Kao Feng-lien
1989 Jugoslávie Bělehrad Spojené království K. Briggsová Spojené království S. Rendleová Francie C. Arnaudová Francie C. Fleuryová Itálie E. Pierantozziová Belgie I. Berghmansová Čína Kao Feng-lien
1991 Španělsko Barcelona Francie C. Nowaková Itálie A. Giungiová Španělsko M. Blascová Německo F. Eickhoffová Itálie E. Pierantozziová Jižní Korea Kim Mi-čong Jižní Korea Mun Či-jun
1993 Kanada Hamilton Japonsko R. Taniová Kuba L. Verdeciaová Spojené království N. Fairbrotherová Belgie G. Vandecaveyeová Jižní Korea Čo Min-son Čína Leng Čchun-chuej Německo J. Hagnová
1995 Japonsko Čiba Japonsko R. Taniová Francie M.-C. Restouxová Kuba D. Gonzálezová Jižní Korea Čong Song-suk Jižní Korea Čo Min-son Kuba D. Lunaová Nizozemsko A. Serieseová
1997 Francie Paříž Japonsko R. Taniová Francie M.-C. Restouxová Španělsko I. Fernándezová Francie S. Vandenhendeová Spojené království K. Howeyová Japonsko N. Annová Francie C. Cicotová
1999 Spojené království Birmingham Japonsko R. Taniová Japonsko N. Narazakiová Kuba D. Gonzálezová Japonsko K. Maedaová Kuba S. Veranesová Japonsko N. Annová Polsko B. Maksymowová
2001 Německo Mnichov Japonsko R. Taniová Severní Korea Kje Sun-hui Kuba Y. Lupeteyová Belgie G. Vandecaveyeová Japonsko M. Uenová Japonsko N. Annová Čína Jüan Chua
2003 Japonsko Osaka Japonsko R. Taniová Kuba A. Savónová Severní Korea Kje Sun-hui Argentina D. Krukowerová Japonsko M. Uenová Japonsko N. Annová Čína Sun Fu-ming
2005 Egypt Káhira Kuba Y. Bermoyová Čína Li Jing Severní Korea Kje Sun-hui Francie L. Décosseová Nizozemsko E. Boschová Kuba Y. Labordeová Čína Tchung Wen
2007 Brazílie Rio de Janeiro Japonsko R. Taniová Čína Š’ Ťün-ťie Severní Korea Kje Sun-hui Kuba D. Gonzálezová Francie G. Émaneová Kuba Y. Labordeová Čína Tchung Wen
2009 Nizozemsko Rotterdam Japonsko T. Fukumiová Japonsko M. Nakamuraová Francie M. Riboutová Japonsko J. Uenová Kolumbie Y. Alvearová Nizozemsko M. Verkerková Čína Tchung Wen
2010 Japonsko Tokio Japonsko H. Asamiová Japonsko J. Nišidaová Japonsko K. Macumotová Japonsko J. Uenová Francie L. Décosseová USA K. Harrisonová Japonsko M. Sugimotová
2011 Francie Paříž Japonsko H. Asamiová Japonsko M. Nakamuraová Japonsko A. Satóová Francie G. Émaneová Francie L. Décosseová Francie A. Tcheuméová Čína Tchung Wen
2013 Brazílie Rio de Janeiro Mongolsko M. Uranceceg Kosovo M. Kelmendiová Brazílie R. Silvaová Izrael J. Džerbiová Kolumbie Y. Alvearová Severní Korea Sol Kjong Kuba I. Ortízová
2014 Rusko Čeljabinsk Japonsko A. Kondóová Kosovo M. Kelmendiová Japonsko N. Udakaová Francie C. Agbegnenouová Kolumbie Y. Alvearová Brazílie M. Aguiarová Kuba I. Ortízová
2015 Kazachstán Astana Argentina P. Paretová Japonsko M. Nakamuraová Japonsko K. Macumotová Slovinsko T. Trstenjaková Francie G. Émaneová Japonsko M. Umekiová Čína Jü Sung
2017 Maďarsko Budapešť Japonsko F. Tonakiová Japonsko Ai Šišimeová Mongolsko D. Sumijá Francie C. Agbegnenouová Japonsko Č. Araiová Brazílie M. Aguiarová Čína Jü Sung
2018 Ázerbájdžán Baku Ukrajina D. Bilodidová Japonsko U. Abeová Japonsko C. Jošidaová Francie C. Agbegnenouová Japonsko Č. Araiová Japonsko Š. Hamadaová Japonsko S. Asahinaová
2019 Japonsko Tokio Ukrajina D. Bilodidová Japonsko U. Abeová Kanada C. Degučiová Francie C. Agbegnenouová Francie M.-E. Gahiéová Francie M. Malongaová Japonsko A. Soneová
2021 Maďarsko Budapešť Japonsko N. Cunodaová Japonsko Ai Šišimeová Kanada J. Klimkaitová Francie C. Agbegnenouová Chorvatsko B. Matićová Německo A.-M. Wagnerová Japonsko S. Asahinaová
2022 Uzbekistán Taškent
2023 Katar Dauhá

Pořadí národů

  • 1965-2021
  • do pořadí národů nejsou započítány výsledky ze soutěží bez rozdílu vah a soutěží týmů.
  • medaile již neexistujících zemí (Sovětský svaz, Československo, Jugoslávie) jsou rozdělené mezi nástupnické země podle klíče, kde se judista v daném období vrcholově připravoval. V případě Vladimíra Kocmana a Pavla Petřikova to bylo v Banské Bystrici, proto jsou jejich medaile z roku 1981 započítané Slovensku.
  • reprezentantům Kosova nebylo v některých zemích umožněno startovat pod svojí vlajkou, startovali tak pod vlajkou Mezinárodní judistické federace a při vítězství hrála olympijská hymna. Získané medaile jsou však v tabulce započítané dohromady pod Kosovo.
  • výsledky Ruské judistické federace (RJF) jsou započítány Rusku
Pořadí Stát Muži Ženy Muži + Ženy Celkem První
medaile
Zlato Stříbro Bronz Zlato Stříbro Bronz Zlato Stříbro Bronz
1 Japonsko Japonsko 81 46 47 45 46 42 126 92 89 307 1965
2 Francie Francie 20 16 21 31 16 41 51 32 62 145 1971
3 Jižní Korea Jižní Korea 24 8 37 5 1 15 29 9 52 90 1965
4 Spojené království Spojené království 3 3 13 13 10 19 16 13 32 61 1967
5 Kuba Kuba 2 6 7 13 15 26 15 21 33 69 1973
6 Čína Čína 0 0 3 15 9 9 15 9 12 36 1984
7 Rusko Rusko 14 16 42 0 2 8 14 18 50 83 1965
8 Německo Německo 8 12 31 5 10 22 13 22 53 88 1967
9 Nizozemsko Nizozemsko 6 10 11 6 9 32 12 19 43 74 1965
10 Gruzie Gruzie 9 11 28 0 0 0 9 12 27 48 1967
11 Brazílie Brazílie 4 7 14 3 5 16 7 12 30 49 1971
12 Belgie Belgie 1 5 7 4 8 9 5 13 16 34 1979
13 Itálie Itálie 0 5 9 5 3 8 5 8 17 30 1975
14 Severní Korea Severní Korea 0 3 4 5 2 4 5 5 8 18 1975
15 Španělsko Španělsko 2 2 3 2 7 9 4 9 12 25 1989
16 USA Spojené státy 2 3 7 2 5 9 4 8 16 28 1965
17 Mongolsko Mongolsko 2 2 9 2 1 8 4 3 15 24 1989
18 Rakousko Rakousko 1 1 3 3 1 6 4 2 9 15 1980
19 Ukrajina Ukrajina 1 5 11 2 1 1 3 6 12 21 1973
20 Polsko Polsko 2 1 13 1 1 10 3 2 23 28 1971
21 Řecko Řecko 3 2 1 0 0 1 3 2 2 7 2005
22 Írán Írán 3 0 5 0 0 0 3 0 5 8 2001
23 Kolumbie Kolumbie 0 0 0 3 0 3 3 0 3 6 2009
24 Maďarsko Maďarsko 2 4 8 0 2 5 2 6 13 21 1979
25 Kazachstán Kazachstán 2 5 4 0 0 1 2 5 5 12 2001
26 Portugalsko Portugalsko 2 0 3 0 5 2 2 5 5 12 1995
27 Izrael Izrael 1 1 2 1 2 3 2 3 5 10 1991
28 Uzbekistán Uzbekistán 2 3 5 0 0 0 2 3 5 10 1999
29 Kanada Kanada 0 2 7 2 0 1 2 2 8 12 1965
30 Argentina Argentina 0 0 0 2 2 1 2 2 1 5 1995
31 Česko Česko 2 0 3 0 0 1 2 0 4 6 1991
32 Kosovo Kosovo 0 0 0 2 0 4 2 0 4 6 2013
33 Ázerbájdžán Ázerbájdžán 1 6 11 0 0 3 1 6 14 21 1991
34 Slovinsko Slovinsko 0 1 0 1 3 8 1 4 8 13 2005
35 Srbsko Srbsko 1 1 1 0 0 1 1 1 2 4 2017
36 Černá Hora Černá Hora 1 1 0 0 0 0 1 1 0 2 1989
37 Tunisko Tunisko 1 0 2 0 0 1 1 0 3 4 2001
38 Chorvatsko Chorvatsko 0 0 1 1 0 0 1 0 1 2 1981
39 Venezuela Venezuela 0 0 0 1 0 0 1 0 0 1 1984
40 Rumunsko Rumunsko 0 1 4 0 3 5 0 4 9 13 1981
41 Austrálie Austrálie 0 0 0 0 3 3 0 3 3 6 1982
42 Turecko Turecko 0 2 4 0 0 3 0 2 7 9 1995
43 Švýcarsko Švýcarsko 0 2 1 0 0 2 0 2 3 5 1993
44 Estonsko Estonsko 0 2 1 0 0 0 0 2 1 3 1999
45 Švédsko Švédsko 0 1 1 0 1 0 0 2 1 3 1986
46 Bělorusko Bělorusko 0 1 6 0 0 1 0 1 7 8 1985
47 Egypt Egypt 0 1 3 0 0 0 0 1 3 4 1985
48 Moldavsko Moldavsko 0 1 3 0 0 0 0 1 3 4 1997
49 Bulharsko Bulharsko 0 1 2 0 0 0 0 1 2 3 1981
50 Slovensko Slovensko 0 1 1 0 0 0 0 1 1 2 1981
51 Norsko Norsko 0 0 0 0 1 1 0 1 1 2 1982
52 Alžírsko Alžírsko 0 1 0 0 0 1 0 1 1 2 2005
53 Portoriko Portoriko 0 0 0 0 1 1 0 1 1 2 1986
54 Litva Litva 0 0 2 0 0 0 0 0 2 2 1981
55 Spojené arabské emiráty Spojené arabské emiráty 0 0 2 0 0 0 0 0 2 2 2014
56 Finsko Finsko 0 0 1 0 0 0 0 0 1 1 1981
57 Nový Zéland Nový Zéland 0 0 0 0 0 1 0 0 1 1 1986
58 Čínská Tchaj-pej Tchaj-wan 0 0 0 0 0 1 0 0 1 1 1987
59 Lotyšsko Lotyšsko 0 0 1 0 0 0 0 0 1 1 1997
60 Tádžikistán Tádžikistán 0 0 1 0 0 0 0 0 1 1 2007
61 Arménie Arménie 0 0 1 0 0 0 0 0 1 1 2009
61 Bosna a Hercegovina Bosna a Hercegovina 0 0 0 0 0 1 0 0 1 1 2018

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedie. The text is available under Creative Commons Attribution-Share Alike 4.0 unless otherwise noted. Additional terms may apply for the media files.