Miroslav Malovec

Miroslav Malovec
Miroslav Malovec (9. prosince 2023)
Narození	8. prosince 1953 (71 let) Brno Československo Československo
Pseudonym	Mirek Malovec
Povolání	esperantista, překladatel, prodavač, redaktor a editor
Témata	esperanto, překlad a editace
multimediální obsah na Commons
Seznam děl: SKČR | Knihovny.cz
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Miroslav Malovec (* 8. prosince 1953 Brno) je český esperantista a překladatel, považovaný za zakladatele české Wikipedie.^[1] Je autorem jazykových příruček a esperantských překladů významných děl české literatury.^[2][3] Aktivně působí v esperantské verzi Wikipedie, zabývá se i historií českého esperantského hnutí a systematicky se věnuje digitalizaci esperantem psaných literárních děl (původních i překladů) vydaných v českých zemích.^[3]

Je čestným členem Světového esperantského svazu^[4] a spolku Wikimedia Česká republika^[5]. České i esperantské publikum ocenilo jeho esperantský text opery Sternenhoch.^[6][7] Jeho založení české Wikipedie překladem z esperanta se stalo námětem knihy^[8][9] a součástí Příběhů z historie českého internetu^[1].

Celý život žije v Brně, kde v letech 2009–2021 předsedal místnímu klubu esperantistů^[10]. Má vzdělání v oboru elektrotechniky.^[3]

Narodil se roku 1953 v Brně, kde vystudoval Střední průmyslovou školu elektrotechnickou. Po maturitě v roce 1973 nastoupil do Zbrojovky Brno, kde dvacet let působil jako kontrolor technických výkresů v konstrukci výpočetní techniky. Když podnik po sametové revoluci začal upadat, změnil Malovec zaměstnání a v roce 1993 se stal prodavačem elektrosoučástek v nově vzniklé prodejně pro radioamatéry Jaromíra Bučka.^[11][3] Tam pokračuje v práci i poté, co po smrti zakladatele v roce 2021 převzal obchod jeho syn Richard Buček.^[12]

Poté, co se Miroslav Malovec v roce 1968 jako čtrnáctiletý samouk seznámil s mezinárodním jazykem esperanto, rychle se zapojil do činnosti esperantské komunity, stal se členem sekce mládeže Českého esperantského svazu, který se právě v té době znovu ustavil.^[3] Svou činnost ve prospěch tohoto neutrálního dorozumívacího prostředku zahájil Malovec vyučováním na Letním esperantském táboře v Lančově.

V Českém esperantském svazu působí Malovec jako lektor korespondenčních kurzů esperanta, člen zkouškové komise a od roku 1990 je redaktorem jeho časopisu Starto. Zabývá se i historií českého esperantského hnutí a na místní úrovni se dlouhodobě angažuje jako člen Klubu esperantistů Brno, jehož byl v letech 2009–2021 předsedou a poté místopředsedou.^[13] V letech 1996 a 2025 byl členem místního výboru spolupořádajícího Světový kongres esperanta (v Praze resp. v Brně).

Za zásluhy spojené s výukou mládeže a aktivní pro-esperantskou činností v prostředí internetu bylo Miroslavu Malovcovi v roce 2006 uděleno čestné členství v České esperantské mládeži. V roce 2011 se stal rovněž čestným členem Českého esperantského svazu. Za svůj přínos celosvětovému esperantskému hnutí obdržel v roce 2025 na 110. Světovém kongresu esperanta v Brně čestné členství ve Světovém esperantském svazu.^[4][14]

Miroslav Malovec je aktivní také na poli literatury. Svými překlady českých děl se prostřednictvím esperanta snaží seznamovat cizince s českou kulturou:^[2] Je spoluautorem překladu románu Světlo v temnotách Františka Kožíka (1992), povídek Jaroslava Haška Nejen voják Švejk (1994), poezie české básnířky Věry Ludíkové Ekaŭdi la animon = Uslyšet duši (1998, dvojjazyčné česko-esperantské vydání) či dvou básní pro esperantský překlad v češtině známé knihy Deník mého bratra o životě Petra Ginze, židovského chlapce z Prahy, který byl rodilým mluvčím esperanta.

Malovec spolupracoval také na několika původně cizojazyčných knihách, které byly buďto přímo z esperanta, nebo jeho prostřednictvím přeloženy do češtiny a následně v Česku vydány. Jde zejména o příručku Interlingvistika: Cesty k odborné literatuře německého interlingvisty Detleva Blankeho (2004), k níž napsal pojednání o situaci tohoto oboru v Česku, či filozofické dílo Bruna Vogelmanna Nový realismus (1996).

Je také autorem několika původních děl esperantské literatury a esperantských příruček (Esperantsko-český slovník (1995) a Česko-esperantský slovník (1998), Gramatika Esperanta (1988, 2000) či Základní česká konverzace (vydaná v esperantu při příležitosti 81. Světového esperantského kongresu v Praze 1996, později přeložená do angličtiny, němčiny, francouzštiny, ruštiny a italštiny).

Na pomezí původní a překladové tvorby stojí Malovcův překlad libreta k opeře Ivana Achera Sternenhoch do esperanta, poněvadž tato hra z dílny skladatele-neesperantisty byla hned od premiéry v Národním divadle (2018) uváděna pouze s Malovcovým esperantským textem.^[15][6] Za tento příspěvek k hudební esperantské kultuře byl Malovcovi na 104. Světovém kongresu esperanta ve finském Lahti v roce 2019 udělen Diplom za vynikající uměleckou činnost.^[7]

Miroslav Malovec systematicky pracuje na digitalizaci veškeré esperantské literatury vydané od roku 1887 v českých zemích a věnuje se počítačovému zpracování pozůstalostí významných esperantistů.^[3] V letech 1994–2024 byl správcem knihovny Klubu esperantistů v Brně o bezmála 5000 svazků, která se posléze stala součástí sbírek Moravské zemské knihovny.^[16]

Jméno Miroslava Malovce je úzce spjato se vznikem a počátky české Wikipedie. Byl prvním redaktorem a správcem české verze této encyklopedie a dodnes je komunitou přispěvatelů považován za jejího zakladatele.^[9][1] Právě on totiž vytvořil v roce 2002, na popud amerického esperantisty Chucka Smithe, první překlad hlavní stránky a uživatelského rozhraní této encyklopedie do češtiny. Za základ vzal už existující texty psané v esperantu a nevědomky se tak stal i tvůrcem slova „wikipedista“,^[17] označujícího člověka do ní přispívajícího, a českého názvu „Wikipedie“^[18] pro encyklopedii anglicky zvanou Wikipedia (obě nová slova jsou odvozena podle principů esperanta).

Se Smithem se Malovec osobně setkal v listopadu 2002 na 10. ročníku Konference o užití esperanta ve vědě a technice v Dobřichovicích, již předtím však spolu na dálku spolupracovali na rozvoji esperantské Wikipedie, kterou Smith založil o rok dříve. Malovec se tehdy rychle stal jeho nadšeným spolupracovníkem, protože potenciál internetové encyklopedie pro rozvoj malých jazykových společenství si uvědomoval a po vzniku takového projektu sám volal již koncem roku 2000, tedy ještě před vznikem Wikipedie jako takové.^[9] Založit její českou verzi původně neměl v úmyslu a i nadále přispívá zejména do verze psané esperantem.^[19][20]

Za významnou roli při založení české Wikipedie získal Miroslav Malovec dne 25. května 2014 (současně s Janem Sokolem) čestné členství ve spolku Wikimedia Česká republika.^[5] Malovcovy aktivity vedoucí k rozjezdu české Wikipedie podrobně zdokumentoval Marek Blahuš v publikaci Jak se zrodila česká Wikipedie^[9], představené 9. prosince 2023 v Praze na setkání pořádaném při příležitosti jeho 70. narozenin.^[8][21]

• Gramatiko de Esperanto (1988, 2000)
• Gramatiko de la ĉeĥa lingvo (1995, 2008)
• Esperantsko-český slovník = Vortaro esperanta-ĉeĥa (spoluautor Karel Kraft, 1995)
• Baza ĉeĥa konversacio (1996, 2003, spoluautor Stanislava Chrdlová) a jinojazyčné překlady této konverzační příručky:
  • Basic Czech : conversation guide (1997, 2003, z esperanta přeložil Richard Howard)
  • Einfach tschechisch sprechen : Sprachführer für Touristen (1997, 2000, 2002, z esperanta přeložil Reinhard Fößmeier)
  • Conversation tchèque de base (1997, z esperanta přeložila Hélène Barkovic)
  • Kratkij češskij razgovornik (1999)
  • Il ceco reso facile (2000, z esperanta přeložil Daniele Baglioni)
• Velký esperantsko-český slovník = Granda esperanta-ĉeĥa vortaro (2017)
• Velký česko-esperantský slovník = Granda ĉeĥa-esperanta vortaro (2022)
• Esperantsko-český a česko-esperantský kapesní slovník = Esperanta-ĉeĥa kaj ĉeĥa-esperanta poŝvortaro (2024)

• Ne nur soldato Švejk, překlady povídek (Jaroslav Hašek, 1994, s Jiřím Paterou)
• Milito kontraŭ salamandroj, z originálu Válka s mloky (Karel Čapek, 1994, editor, přeložil Josef Vondroušek)
• Knaboj de Kastora Rivero, z originálu Hoši od Bobří řeky (Jaroslav Foglar, 1996, editor, přeložil Dieter Berndt)
• Kosmofabeloj por bona nokto, z originálu Vesmírníčky na dobrou noc (Gabriela Kopcová, 2020)

• Uslyšet duši = Ekaudi la animon (Věra Ludíková, s Jaroslavem Mrázem, 1995)
• Majo, z originálu Máj (Karel Hynek Mácha, 1998, editor, přeložil Tomáš Pumpr)
• Máj = Majo, z originálu Máj (Karel Hynek Mácha, 1999, editor, přeložil Josef Rumler)
• Mia patrino : en dek kvar lingvoj = Moje matka : ve čtrnácti jazycích (Otokar Březina, 2013)
• Tajemství bolesti : výbor básní : poezie Otokara Březiny ve dvaceti jazycích (Otokar Březina, 2014)
• překlady z českých básníků Zdenky Bergrové a Jiřího Karena

• Aŭdienco, z originálu Audience (Václav Havel, 1996, editor, přeložil Josef Vondroušek)
• R. U. R., z originálu Radmily Obloukové dle díla R. U. R. (Karel Čapek) pro Studentské divadlo DOMA (2013)
• El la vivo de insektoj, z originálu Radmily Obloukové dle díla Ze života hmyzu (bratři Čapkové) pro Studentské divadlo DOMA (2016)
• Sternenhoch, libreto k opeře Ivana Achera dle díla Utrpení knížete Sternenhocha (Ladislav Klíma) pro Národní divadlo v Praze (2018)
• Ludoj kun la diablo, z originálu Radmily Obloukové dle díla Hrátky s čertem (Jan Drda) pro Studentské divadlo DOMA (2023)

• Lumo en tenebroj : (Dolorplena kaj heroa vivo de Komenio) : Kun suplementaj verkoj de Komenio kaj klarigoj, z originálu Světlo v temnotách (František Kožík, 1992, sestavil stručný výběr z díla J. A. Komenského, román samotný přeložil Zdeněk Rusín)

• Nový realismus : důsledky Nového myšlení, z esperantského překladu La Nova Realismo : la konsekvenco de la Nova Pensado (Bruno Vogelmann, 1996)
• Interlingvistika: Cesty k odborné literatuře, z esperantského originálu Interlingvistiko kaj esperantologio: Vojoj al la faka literaturo (Detlev Blanke, 2004)

• Starto : organo de Ĉeĥa Esperanto-Asocio (ISSN 1212-009X, redaktor časopisu od roku 1990)
• Modernaj rimedoj de komunikado ; Terminologiaj problemoj de aplikoj de esperanto en scienco kaj tekniko ; Scienco kaj tekniko generale (editor sborníku z konference KAEST 1998)
• Rememore al la ĉeĥoslovaka radio-elsendado Verda Stacio Brno 1927–1937 – Praha 1945–1950 (webové stránky o esperantském vysílání brněnského Českého rozhlasu)^[22]

• BLAHUŠ, Marek. Jak se zrodila česká Wikipedie. 1. vyd. Praha: Wikimedia Česká republika, 2023. iv, 42 s. Dostupné online. ISBN 978-80-909009-2-9. 

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Miroslav Malovec na Wikimedia Commons
• Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Miroslav Malovec
• Internetové stránky Miroslava Malovce – nové (od 2015) a staré (do 2018)
• Esperantista a wikipedista Miroslav Malovec oslavil životní jubileum (Esperanto.cz, 2023)
• Uživatelská stránka původního uživatelského účtu Miroslava Malovce na české Wikipedii