Mika Kohonen

Mika Kohonen
Osobní informace
Datum narození10. května 1977 (48 let)
Místo narozeníJyväskylä
StátFinskoFinsko Finsko
DětiGabriel Kohonen[1]
PříbuzníMikko Kohonen (bratr)
Klubové informace
Aktivní roky1995–2021
KlubyHappee Jyväskylä Finsko
Balrog IK Švédsko
Storvreta IBK Švédsko
SPV Seinäjoki Finsko
FC Helsingborg Švédsko
Trenérská kariéra
Roky 
od 2022
Storvreta IBK Švédsko
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Přehled medailí
Mistrovství světa
bronz MS 1998 Finsko
stříbro MS 2000 Finsko
stříbro MS 2002 Finsko
bronz MS 2004 Finsko
stříbro MS 2006 Finsko
zlato MS 2008 Finsko
zlato MS 2010 Finsko
stříbro MS 2012 Finsko
stříbro MS 2014 Finsko
zlato MS 2016 Finsko
zlato MS 2018 Finsko
stříbro MS 2020 Finsko – as. tr.
bronz MS 2022 Finsko – as. tr.
Světové hry
stříbro SH 1997 Finsko
bronz SH 2017 Finsko
Švédská Superliga Švédsko
stříbro 2001/2002 Balrog IK
zlato 2003/2004 Balrog IK
zlato 2009/2010 Storvreta IBK
zlato 2010/2011 Storvreta IBK
zlato 2011/2012 Storvreta IBK
stříbro 2013/2014 Storvreta IBK
zlato 2022/2023 Storvreta IBK – trenér
zlato 2023/2024 Storvreta IBK – trenér
Salibandyliiga Finsko
bronz 1999/2000 Happee Jyväskylä
stříbro 2004/2005 Happee Jyväskylä
Pohár mistrů
zlato 2010 Storvreta IBK Švédsko
zlato 2012 Storvreta IBK Švédsko

Mika Kohonen (* 10. května 1977 Jyväskylä) je finský florbalový trenér a bývalý reprezentant, čtyřnásobný mistr světa, šestinásobný vítěz Švédské Superligy[pozn. 1] a jeden z nejlepších florbalistů historie.[2][3] Mezi lety 1995 a 2021 hrál ve finských klubech SPV Seinäjoki a Happee Jyväskylä a ve švédských klubech Balrog IK, Storvreta IBK a FC Helsingborg.[4] Od roku 2022 je hlavním trenérem Storvrety.[5]

Klubová kariéra

Vrcholovou kariéru Kohonen zahájil v 18 letech v sezóně 1995/1996 ve finském klubu Happee Jyväskylä, z jeho rodného města Jyväskylä. Po pěti letech začal hrát ve švédské nejvyšší soutěži v klubu Balrog IK. Hned v prvním ročníku 2000/2001 stanovil dosud nepřekonaný rekord soutěže se 107 kanadskými body.[6] V sezóně 2003/2004 získal s týmem svůj první titul, po té co asistoval na rozhodující gól 13 vteřin před koncem finálového zápasu.[7][8] Po čtyřech letech ve Švédsku se kvůli vojenské službě na sezónu 2004/2005 vrátil do Finska, kde s Happee získal vicemistrovský titul ve finské lize.

Dalších deset ročníků pak odehrál opět ve Švédsku, tentokrát v klubu Storvreta IBK, kde získal v sezóně 2009/2010 první klubový titul a v následujících dvou sezónách 2010/2011 a 2011/2012 další dva.[9][10][4] V letech 2010 a 2012 se Storvretou vyhráli Pohár mistrů.[11][12]

Sezónu 2015/2016 odehrál zpět ve Finsku za SPV Seinäjoki. Další dva ročníky hrál za švédský FC Helsinborg. V roce 2018 se podruhé vrátil do Happee. V prosinci 2019 přestal hrát kvůli zranění achillovy šlachy, a v lednu 2021 definitivně ukončil kariéru.[4]

Po konci hráčské kariéry se v roce 2020 vrátil do Storvrety, nejprve jako asistent trenéra a od roku 2022 jako hlavní kouč.[5] V týmu mimo jiné vede svého syna Gabriela a od roku 2023 Čechy Ondřeje Němečka a Filipa Langera.[8][13] Jako trenér získal se Storvretou v sezónách 2022/2023 a 2023/2024 další dva tituly.[14]

Kohonen měl svou vlastní řadu florbalových holí, tzv. MK29, vyráběnou florbalovou společností Karhu.[8]

Reprezentační kariéra

Kohonen reprezentoval Finsko poprvé na ukázkovém turnaji na Světových hrách 1997. Následně hrál na rekordních 11 mistrovstvích světa mezi lety 1998 a 2018. Na všech získali medaili, z toho čtyřikrát zlatou, a pětkrát byl zařazen do All Star týmu turnaje. Drží rekord i v počtu zápasů odehraných na šampionátech a celkovém počtu zápasů a kanadských bodů finské reprezentace.[8][15]

Na mistrovstvích v letech 2020 a 2022 byl asistentem trenéra finského týmu.

Umístění Soutěž
Florbal na Světových hrách 1997
Mistrovství světa ve florbale 1998 (All Star tým)
Mistrovství světa ve florbale 2000 (All Star tým)
Mistrovství světa ve florbale 2002
Mistrovství světa ve florbale 2004 (All Star tým)
Mistrovství světa ve florbale 2006 (All Star tým)
Mistrovství světa ve florbale 2008
Mistrovství světa ve florbale 2010 (All Star tým, MVP)
Mistrovství světa ve florbale 2012
Mistrovství světa ve florbale 2014
Mistrovství světa ve florbale 2016
Florbal na Světových hrách 2017
Mistrovství světa ve florbale 2018
Mistrovství světa ve florbale 2020 (asistent trenéra)
Mistrovství světa ve florbale 2022 (asistent trenéra)

Ocenění a rekordy

Ocenění

  • v letech 2005, 2009, 2010, 2011 a 2012 byl švédským florbalovým serverem Innebandymagazinet vyhlášen nejlepším hráčem světa[2][16]
  • v letech 1998 a 2000, 2004, 2006 a 2010 byl zařazen do All Star týmu mistrovství světa
  • v roce 2010 byl vyhlášen také nejlepším hráčem turnaje
  • v roce 2021 byl uveden do mezinárodní florbalové Síně slávy[17][18]
  • v roce 2024 byl jako první florbalista zařazen do finské Sportovní síně slávy.[19][20]

Rekordy

  • první hráč, který ve Švédské Superlize zaznamenal 1000 kanadských bodů (2017)[3][pozn. 2]
  • nejvíce účastí na mistrovství světa (11)[4]
  • nejvíce odehraných utkání na mistrovství světa (60)[4]
  • nejvíce asistencí na mistrovství světa (50)[4][pozn. 3]
  • nejvíce odehraných utkání za finskou reprezentaci (194)[21]
  • nejvíce vstřelených branek za finskou reprezentaci (86)[21]
  • nejvíce asistencí za finskou reprezentaci (169)[21]
  • nejvíce kanadských bodů za finskou reprezentaci (255)[21]

Rodina

Kohonenův syn Gabriel, narozený ve Švédsku, je také florbalový hráč a švédský reprezentant.[22]

Fotogalerie

Odkazy

Poznámky

  1. ↑ Kohonen ovládl Švédskou Superligu 4x jako hráč a 2x z pozice trenéra.
  2. ↑ Součet základní části a play-off.
  3. ↑ O tento rekord se dělí se Švýcarem Emanuelem Antenerem.

Reference

  1. ↑ Mika Kohosen poika valittiin Ruotsin MM-kisajoukkueeseen. Dostupné online. [cit. 2024-11-09].
  2. ↑ a b Mika Kohonen opět nejlepším florbalistou světa! Letos jsem to nečekal, říká | Florbal.cz [online]. [cit. 2025-08-13]. Dostupné online. 
  3. ↑ a b Mika to dokázal, má 1000 bodů! Florbalovému králi by ale slušel i zlatý konec | Florbal.cz [online]. [cit. 2025-08-13]. Dostupné online. 
  4. ↑ a b c d e f Konec legendy s plastovou holí: Mika Kohonen se loučí. iDNES.cz [online]. MAFRA, 2021-01-29 [cit. 2021-03-30]. Dostupné online. 
  5. ↑ a b Legendární Mika Kohonen je novým hlavním trenérem Storvrety. Neuvěřitelná pocta, říká | Florbal.cz [online]. [cit. 2025-08-13]. Dostupné online. 
  6. ↑ 1.500th official match point for Mika Kohonen. floorballtoday.com [online]. 2019-10-17 [cit. 2025-01-05]. Dostupné online. 
  7. ↑ Tillbakablick: År 2004 i bilder. innebandymagazinet.se [online]. 2009-12-26 [cit. 2025-01-05]. Dostupné online. 
  8. ↑ a b c d Konec éry finského krále. Kohonen uzavírá kariéru. www.ceskyflorbal.cz [online]. Český florbal, 2021-01-31 [cit. 2021-11-06]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2021-11-06. 
  9. ↑ Storvreta obhájila švédský titul. Florbal.cz [online]. 2011-04-16 [cit. 2021-10-01]. Dostupné online. 
  10. ↑ Švédský titul patří Storvretě, Tomašík má stříbro. Florbal.cz [online]. 2012-04-21 [cit. 2021-10-01]. Dostupné online. 
  11. ↑ Florbalisté Vítkovic na triumf v EP nedosáhli. Stříbro je i tak senzací. iDNES.cz [online]. MAFRA, 2010-10-09 [cit. 2025-01-05]. Dostupné online. 
  12. ↑ Florbalista Tomašík se ve finále Poháru mistrů zranil a Dalen prohrál. iDNES.cz [online]. MAFRA, 2012-10-07 [cit. 2025-01-05]. Dostupné online. 
  13. ↑ Florbalová SSL mění pořádky a má nového krále střelců, do hry o titul jde pět Čechů. www.livesport.cz [online]. Livesport, 2024-03-21 [cit. 2025-01-05]. Dostupné online. 
  14. ↑ Němeček s Langerem získali švédský florbalový titul se Storvretou. ČT sport [online]. 2024-04-28 [cit. 2025-01-05]. Dostupné online. 
  15. ↑ Kohonen si připsal dva rekordy, Finsko však na MS podlehlo Švédsku. iDNES.cz [online]. MAFRA, 2018-12-01 [cit. 2021-03-30]. Dostupné online. 
  16. ↑ Švédský Innebandymagazinet zvolil nejlepším hráčem za rok 2018 brankáře Kosonena | Florbal.cz [online]. [cit. 2025-08-13]. Dostupné online. 
  17. ↑ IDNES.CZ, ČTK. Cepek byl slavnostně uveden do mezinárodní florbalové Síně slávy. iDNES.cz [online]. 2021-12-11 [cit. 2025-08-13]. Dostupné online. 
  18. ↑ Members of the IFF Hall of Fame - IFF Main Site. IFF Main Site. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2025-07-14. (anglicky) 
  19. ↑ Mika Kohonen invald i Finlands Hall of Fame!. www.storvretaibk.se [online]. 2024-01-08 [cit. 2025-08-13]. Dostupné online. (švédsky) 
  20. ↑ Mika Kohonen has been selected to the Finnish Sports Hall of Fame. floorball.sport [online]. IFF, 2024-01-12 [cit. 2025-01-05]. Dostupné online. (anglicky) 
  21. ↑ a b c d Legendrání Mika Kohonen ukončil kariéru. Florbal pro mě znamenal všechno, říká | Florbal.cz [online]. [cit. 2025-08-13]. Dostupné online. 
  22. ↑ Florbalové MS startuje. Češi jdou po zlatu, Švédové vyhazují trenéry, za Kanadu syn hráče NHL. www.livesport.cz [online]. Livesport, 2024-12-06 [cit. 2025-01-05]. Dostupné online. 

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedie. The text is available under Creative Commons Attribution-Share Alike 4.0 unless otherwise noted. Additional terms may apply for the media files.