Mattie Guntermanová

Mattie Guntermanová
Narození1872
La Crosse
Úmrtí1945 (ve věku 72–73 let)
Povolánífotografka
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Dva horníci vrtají v dole Nettie L. ve Fergusonu.

Mattie Guntermanová (nepřechýleně Mattie Gunterman; rozená Ida Madeline Warnerová; jaro 1872 – 1945) byla kanadská fotografka a kuchařka v hornickém táboře v Britské Kolumbii.

Guntermanová začala fotografovat na jaře roku 1897, dokumentovala především svou rodinu a od té doby její zájem a fotografické dovednosti neustále rostly. V letech 1899 až 1911 sloužila jako kuchařka v hornickém táboře a zároveň vytvářela autobiografické fotografie. [1] Formální školení o základech fotografie absolvovala během dětství v La Crosse od svého strýce fotografa. [2] Guntermanová se na svých fotografiích často objevovala sama, čímž vytvářela osobní příběh o životě pionýrky v Kanadě a prezentovala se jako soběstačná a sebevědomá vůdkyně.

Přispěla pozoruhodným historickým záznamem o rozmachu těžby na počátku 20. století v Lardeau, bývalé těžební oblasti nacházející se v regionu Kootenays v Britské Kolumbii. V roce 1927 byl dům Guntermanových v Beatonu zničen požárem, a proto byla velká část její práce ztracena. Jedinými existujícími díly Guntermanových jsou tři fotografická alba, která v současné době patří jejímu vnukovi Averymu Guntermanovi, a tři sta skleněných negativů, které jsou součástí sbírky Veřejné knihovny ve Vancouveru. [3] Výstava jejích děl spolu s díly Emily Carrové byla k vidění ve Vancouver Art Gallery od 5. května do 3. září 2018. [4]

Osobní život

1887 až 1889

Mattie Guntermanová se narodila v La Crosse ve Wisconsinu a o její rodině ani dětství toho není mnoho známo. Sčítání lidu Spojených států z roku 1880 potvrzuje, že žila se svou babičkou a že její matka se narodila v Pensylvánii a otec v Michiganu. Po celý život neustále bojovala se zdravotními problémy. Fotografování se naučila od strýce, který měl v La Crosse ateliér. V roce 1889 opustila La Crosse a přestěhovala se na západ do Seattlu ve státě Washington.

1889 až 1898

V roce 1891 se provdala za Williama Guntermana, výrobce cukrovinek, a v roce 1892 měli spolu syna Henryho. [3] Měla trvalé problémy s plícemi a její zdraví se v roce 1896 výrazně zhoršilo. [2] V roce 1897 se Guntermanovi vydali do Britské Kolumbie, aby se tam přestěhovali natrvalo, a během této cesty pořídila některé ze svých prvních fotografií. Její zdraví bylo hlavním faktorem, který ovlivnil její život, a lékař jí doporučil přestěhovat se do suššího podnebí. Proto se s manželem v roce 1898 rozhodli trvale přestěhovat ze Seattlu do Beatonu v Britské Kolumbii, dříve známého jako Thomson's Landing [3] Ačkoli Guntermanová neustále bojovala se svým zdravím, měla přístup přežití a vytrvala v dvanáctihodinových směnách jako hornická kuchařka. [2]

Kariéra

Guntermanová fotografovala převážně v letech 1897 až 1911. Její fotografie vznikaly převážně v okolí Beatonu a oblasti Arrow Lakes v Britské Kolumbii, stejně jako na severozápadním Pacifiku a v Kalifornii během jejích cest v roce 1905. [5] Guntermanová obvykle během zimních měsíců vyvolávala své negativy ze skleněných desek a přeměňovala je na tisky. [6] Zpočátku bylo jejím hlavním účelem fotografování zaznamenávat svůj život, rodinu a okolí pro svého syna Henryho. Prostřednictvím svých fotografií si vytvořila vlastní autobiografický příběh. Aby mohla vytvářet autoportréty a zahrnout se do skupinových fotografií, používala Guntermanová kus gumové trubice připevněné k nafukovací závěrce fotoaparátu na jednom konci a gumovou baňku na druhém konci k pořízení snímku. [2] Prvním fotoaparátem, který používala, byl snapshot fotoaparát Bull's Eye. [6] Její práce se zpočátku skládala převážně z pózovaných skupinových fotografií. V roce 1898 si poté zakoupila deskový fotoaparát Kodak No. 5 s kazetou 4x5", protože jí umožňoval větší všestrannost při experimentování s expozicí, ostřením a časem závěrky. [5] V roce 1902 se Guntermanová stala šéfkuchařkou v dole Nettie-L v oblasti Lardeau a na každou dlouhou pracovní směnu si s sebou nosila fotoaparát. [2] Zachycovala každodenní život v dole, například malebné výhledy na oblast Lardeau, muže tvrdě pracující v dole a své kolegy z kuchyně.[7] Její fotografie odhalují vyčerpávající práci v dole, ale zaměřují se také na odlehčenější aspekty, jako jsou hry, které si hrávali. [7] Těžební operace, jako byl Nettie-L a další okolní doly, do roku 1905 zcela ustaly. V Kootenays se však zvýšila těžba dřeva a stala se dalším objektem fotografování Guntermanové. Její práce je nezbytná pro pochopení života během těžebního rozmachu na počátku 20. století. Její fotografie těžební činnosti jsou navíc zásadní pro pochopení pracovních míst, která poháněla kanadskou ekonomiku na přelomu století. Práce Guntermanové je také jedním z mála fotografických důkazů těchto hornických měst v době jejich rozkvětu. [7]

Pozdější roky a dědictví

Během pozdních 10. a 20. let 20. století, kdy se Beaton stal klidnější oblastí, Guntermanová spolu se svým manželem Willem pracovala jako kuchaři na cestách v okolních oblastech. V roce 1927 dům Guntermanových vyhořel, a proto bylo mnoho jejích fotografií zničeno. Řada skleněných negativů a několik alb však byly uloženy jinde, takže se dochovaly. Guntermanová zemřela v roce 1945 a tři z jejích fotografických alb jsou v současné době v držení jejího vnuka Averyho Guntermana. Ron D'Altroy z Veřejné knihovny ve Vancouveru se o práci Guntermanové začal zajímat v roce 1961 a znovuobjevil tři sta jejích skleněných negativů na půdě Henryho Guntermana.[8] Poté, co tyto fotografie shromáždila a získala povolení k jejich uchování, Rada Veřejné knihovny ve Vancouveru její fotografie digitalizovala. Její fotografie pomáhají odhalit život v regionu Kootenay v Britské Kolumbii. Guntermanová si stále více získává pozornost, protože se díky digitalizaci stala přístupnější veřejnosti. Od 28. dubna do 3. září 2018 byla její díla vystavena vedle díla Emily Carrové ve Vancouver Art Gallery na výstavě s názvem „Emily Carr v dialogu s Mattie Guntermanovou“.

Publikace s fotografiemi od Mattie Guntermanové

  • Rediscovery: Canadian Women Photographers 1841–1941. (Znovuobjevení: Kanadské fotografky 1841–1941.) North London, Kanada: London Regional Art Gallery, 1983. Autorka: Laura Jonesová. ISBN 978-0920872253. Včetně děl třinácti žen: Rossetta E. Carr, Clara Dennis, M. J. Dukelow, Millie Gamble, Mattie Guntermanová, Elsie Hollway, Minna Keene, Hannah Maynardová, Annie G. McDougall, Geraldine Moodie, Gladys Reevesová, Madge Smith, Edith S. Watson; katalog výstavy; brožovaný, 36 stran. Obsahuje 14 fotografií a stručné biografie 12 fotografek.[9]

Galerie

  • Skupina před zasněženou chatou, 1902
    Skupina před zasněženou chatou, 1902
  • Rodina Guntermanových na stezce Dewdney, 1902
    Rodina Guntermanových na stezce Dewdney, 1902
  • Mattie on a hot stove, parodie na rčení cat on a hot stove, jako kočka na horkých kamnech, neklidná, nervózní, podrážděná, 1902
    Mattie on a hot stove, parodie na rčení cat on a hot stove, jako kočka na horkých kamnech, neklidná, nervózní, podrážděná, 1902
  • Ženy a děti při koupání na ranči Luxových, 1902
    Ženy a děti při koupání na ranči Luxových, 1902
  • Ženy a lovci s kamzíkem, 1905
    Ženy a lovci s kamzíkem, 1905
  • Ženy myjící nádobí, údolí řeky Lardeau, Beaton, důl Nettie L, 1902
    Ženy myjící nádobí, údolí řeky Lardeau, Beaton, důl Nettie L, 1902
  • Ženy na bruslích v Beatonu, uprostřed žena s kožíškovým límcem a šálou z kožešinových ocásků, Údolí řeky Lardeau, Beaton, 1904
    Ženy na bruslích v Beatonu, uprostřed žena s kožíškovým límcem a šálou z kožešinových ocásků, Údolí řeky Lardeau, Beaton, 1904
  • Ženy na trámoví a muž s košťaty, údolí řeky Lardeau, Beaton, důl Nettie L, 1902
    Ženy na trámoví a muž s košťaty, údolí řeky Lardeau, Beaton, důl Nettie L, 1902

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Mattie Gunterman na anglické Wikipedii.

  1. ↑ CLOSE, Susan. The Artist Herself: Self Portraits by Canadian Historical Women Artists. [s.l.]: Agnes Etherington Art Centre, 2015. 
  2. ↑ a b c d e ROBIDEAU, Henri. Flapjacks & Photographs: A History of Mattie Gunterman, Camp Cook and Photographer. [s.l.]: Polestar Book Publishers, 1995. 
  3. ↑ a b c CLOSE, Susan. Framing Identity: Social Practices of Photography in Canada 1880 - 1920. [s.l.]: Arbeiter Ring Publishing, 2007. 
  4. ↑ Emily Carr in dialogue with Mattie Gunterman [online]. Dostupné online. 
  5. ↑ a b Šablona:Cite journal(redirect)
  6. ↑ a b Mattie Gunterman Collection: Background Information [online]. Dostupné online. 
  7. ↑ a b c Bassnett, Sarah; Parsons, Sarah (2023). Photography in Canada, 1839 - 1989: An Illustrated History. Art Canada Institute. ISBN 978-1-4871-0309-5
  8. ↑ MACKIE, John. Newspapers.com. Photographer and Camp Cook left Photo Legacy: Mattie Gunterman Produced Record of B.C. Life as the 20th Century Began. Vancouver Sun. January 21, 2009. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 14 December 2019. 
  9. ↑ Canadian Reference Sources: An Annotated Bibliography: General Reference Works, History, Humanities. UBC Press, 1996. Sestavily: Mary E. Bondová (kompilátorka a redaktorka) a Martine M. Caronová (kompilátorka). ISBN 9780774805650

Související články

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedie. The text is available under Creative Commons Attribution-Share Alike 4.0 unless otherwise noted. Additional terms may apply for the media files.