Masakr hugenotů ve Wassy

Masakr hugenotů ve Wassy
konflikt: Francouzské náboženské války
Masakr ve Wassy, kolorovaný mědiryt Franse Hogenberga
Trvání	1. březen 1562
Místo	Wassy, Francie
Souřadnice	48°29′56″ s. š., 4°56′58″ v. d.
Výsledek	povraždění hugenotů
Strany
francouzští katolíci hugenoti
Velitelé
François de Guise neznámý
Síla
neznámá neznámá
Ztráty
neznámé 20–74 mrtvých
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Masakr hugenotů ve Wassy^{[pozn. 1]} (francouzsky Le massacre de Wassy) je název hromadného vraždění hugenotů, zorganizovaného vůdcem francouzských katolíků, vévodou Françoisem de Guise, v březnu 1562.

Ačkoliv toleranční edikt, tzv. Edikt ze Saint-Germain, byl vydán 17. ledna 1562 a povoloval protestantům ve Francii jejich zjednodušené bohoslužby (veřejně mimo města a soukromě ve městech), došlo již 1. března 1562 k významnému narušení dohody. Vévoda de Guise napadl se svými lidmi ve Wassy protestanty při bohoslužbě, které měl vévoda ve své državě, a v nadešlé bitce zemřelo třiadvacet mužů a dalších sto třicet bylo zraněno.^[1]

Tato událost odstartovala první ze série hugenotských válek ve Francii mezi katolíky a hugenoty. Bezprostředním důsledkem masakru ve Wassy byla aktivita hugenotských vůdců, admirála Gasparda de Coligny a Ludvíka Bourbonského, prince de Condé, kteří na ochranu hugenotských kostelů začali posádkami obsazovat strategická města na Loiře, Orléans, Rouen a další. Náboženské války ukončilo až vydání Ediktu nantského Jindřichem IV. v roce 1598.

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Masakr hugenotů ve Wassy na Wikimedia Commons