Martin Glváč
| JUDr. Martin Glváč | |
|---|---|
.jpg) Martin Glváč (2015) | |
| Ministr obrany Slovenské republiky | |
| Ve funkci: 4. dubna 2012 – 23. března 2016 | |
| Předchůdce | Iveta Radičová |
| Nástupce | Peter Gajdoš |
| místopředseda Národní rady Slovenské republiky | |
| Ve funkci: 23. března 2016 – 7. října 2019 | |
| Stranická příslušnost | |
| Členství | SMER-SD |
| Narození | 20. listopadu 1967 (57 let) Bratislava, Československo |
| Alma mater | Právnická fakulta Univerzity Komenského v Bratislavě |
| Profese | právník |
| Commons | Martin Glváč |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Martin Glváč (* 20. listopadu 1967 Bratislava) je slovenský podnikatel, právník a bývalý politik. V letech 2012–2016 zastával funkci ministra obrany v druhé vládě Roberta Fica, v letech 2016–2019 byl místopředsedou Národní rady SR. Je členem a bratislavským předsedou strany SMER – sociálna demokracia.
Život
Po vystudování bratislavské právnické fakulty pracoval jako podnikový právník a manažer, od roku 2001 byl také advokátem.
V roce 2006 byl zvolen poslancem Národní rady Slovenské republiky za SMER-SD, svůj mandát však neuplatňoval, když byl v letech 2006–2010 státním tajemníkem na Ministerstvu výstavby a regionálního rozvoje SR. V roce 2010 byl opět zvolen poslancem a členem Výboru Národní rady Slovenské republiky pro hospodářství, výstavbu a dopravu. V předčasných volbách v roce 2012 byl opět zvolen poslancem a následně jmenován ministrem obrany, kterým byl až do konce volebního období.
Ve volbách v roce 2016 byl potřetí zvolen poslancem a stal se místopředsedou Národní rady. V lednu 2019 vyšlo najevo, že Glváč měl v minulosti intenzivně komunikovat s Alenou Zsuzsovou, podezřelou z účasti na vraždě novináře Jána Kuciaka a jeho snoubenky (v obecnou známost vešla přezdívka „maznák“, pod kterou ho měla uloženého ve svém telefonu).[1] V říjnu 2019 zveřejnil Denník N informace o jeho přátelské komunikaci s Marianem Kočnerem, v té době podezřelým z několika ekonomických trestných činů, prostřednictvím aplikace Threema.[2] Krátce nato zveřejnil tehdejší opoziční poslanec Igor Matovič další rozsáhlou údajnou komunikaci mezi Glváčem a Kočnerem přes aplikaci Viber.[3][4] V návaznosti na tato zjištění Glváč 7. října 2019 oznámil rezignaci na funkci místopředsedy parlamentu.[5]
Odkazy
Reference
- ↑ Zsuzsová sa mala osobne stretávať s Glváčom. Volala ho maznák. HNonline.sk [online]. 2019-01-19 [cit. 2025-09-02]. Dostupné online. (slovensky)
- ↑ KERN, Miro. Toxický Glváč: Kočnerovi posielal „cmuk“, písal si so Zsuzsovou a spomína sa aj v Gorile. Denník N [online]. 2019-10-21 [cit. 2025-09-02]. Dostupné online. (slovensky)
- ↑ BARIAK, Ladislav ml.; DEDINSKÝ, Matej. Matovič zverejnil komunikáciu 900 správ Glváča s Kočnerom. Aktuality.sk [online]. 2019-10-23 [cit. 2025-09-02]. Dostupné online. (slovensky)
- ↑ 900 správ z komunikácie medzi Martinom Glváčom a Marianom Kočnerom. Aktuality.sk [online]. 2019-10-23 [cit. 2025-09-02]. Dostupné online. (slovensky)
- ↑ Místopředseda slovenského parlamentu Glváč rezignoval kvůli kontaktům na podnikatele Kočnera. iROZHLAS [online]. 2019-11-07 [cit. 2025-09-02]. Dostupné online.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Martin Glváč na Wikimedia Commons