Markéta Minsterberská

Markéta Minsterberská
anhaltsko-desavská kněžna
kněžna Markéta, Christoph Friedrich Reinhold Lisiewski podle Lucase Cranacha staršího, před 1780
Doba vlády	1494–1516
Narození	25. srpna 1473 Vratislav
Úmrtí	28. června 1530 (ve věku 56 let) Dessau
Sňatek	1494
Manžel	Arnošt I. Anhaltsko-Desavský
Potomci	Tomáš Anhaltský Jan Anhaltský Jiří Anhaltský Jáchym Anhaltský
Rod	Páni z Kunštátu a Poděbrad
Otec	Jindřich I. starší z Minsterberka
Matka	Uršula Braniborská
Příbuzní	Albrecht Minsterberský, Jiří I. Minsterberský a Karel I. Minsterberský (sourozenci) Jáchym I. Braniborský (bratranec) Jáchym II. Hektor Braniborský (synovec) Jáchym Arnošt Anhaltský, Elisabeth of Anhalt-Zerbst, Bernard VII. Anhaltsko-Zerbstský, Karl I, Prince of Anhalt-Zerbst[1], Marie Anhaltsko-Zerbstská a Margarete von Anhalt-Zerbst[1] (vnoučata)
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Markéta Minsterberská (25. srpna 1473, Vratislav – 28. června 1530, Desava) byla německá šlechtična, po sňatku s knížetem Arnoštem I. se stala anhaltskou kněžnou a od roku 1516 vládla jako regentka za své nezletilé syny.

Markéta se narodila jako čtvrté dítě a nejstarší dcera minsterberského knížete Jindřicha I. staršího, syna českého krále Jiřího z Poděbrad, a jeho manželky Uršuly Braniborské. Od rodičů získala přísně náboženské vzdělání. V roce 1494 se v jednadvaceti letech provdala za knížete Arnošta I. Anhaltského z linie Anhalt-Zerbst. Poté, co vymřely další linie rodu Anhaltů, mohl Arnošt poprvé od roku 1252 sjednotit Anhaltské knížectví. Jejich sídlo bylo v Desavě.

V roce 1516 Arnošt zemřel a Markéta převzala regentství za své nezletilé syny Jana a Jiřího Její regentská vláda byla charakteristická hospodárností a hlubokou religiozitou. Striktně vzdorovala reformaci, která se začala v roce 1517 šířit ze sousedního Wittenbergu. Spojence našla ve svém bratranci Albrechtovi, který byl arcibiskupem v Magdeburgu.

V roce 1525 Markéta založila desavskou ligu, alianci katolických knížat vzdorujících reformaci. Její nejstarší syn Jan IV., který se stal v roce 1522 spoluregentem, a její druhý syn Jiří, který se stal později spoluvládcem jako Jiří III., již navázali kontakty s Martinem Lutherem, reformaci však v knížectví zavedli až roku 1534, kdy již byla Markéta po smrti.

Kněžně Markétě se podařilo znovu získat některá panství ležící východně od Wörlitzu, která byla v zástavě Saského kurfiřtství. Z toho důvodu byl po ní pojmenován Folwark Münsterberg v Griesenu.

Z dvaadvacet let trvajícího manželství s anhaltským knížetem Arnoštem I. se narodili čtyři synové:

• Tomáš (*/† 1503)
• Jan (4. září 1504 – 4. února 1551), anhaltsko-zerbstský kníže, ⚭ 1534 Markéta Braniborská (1511–1577)
• Jiří Anhaltský (15. srpna 1507 – 17. října 1553), svobodný a bezdětný
• Jáchym Anhaltský (7. srpna 1509 – 6. prosince 1561), svobodný a bezdětný

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Margaret of Münsterberg na anglické Wikipedii.

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Markéta Minsterberská na Wikimedia Commons
  • Lokální šablona odkazuje na jinou kategorii Commons než přiřazená položka Wikidat:
    • Lokální odkaz: Margarethe von Münsterberg
    • Wikidata: Margaret of Münsterberg