Marcel Higi
| Pater Marcel Higi OSB | |
|---|---|
| Církev | římskokatolická |
| Zasvěcený život | |
| Institut | benediktini |
| Sliby | |
| doživotní | 5. října 1898 |
| Svěcení | |
| Kněžské svěcení | 20. září 1903 |
| Osobní údaje | |
| Datum narození | 25. března 1878 |
| Místo narození | Bierlingen, Německo |
| Datum úmrtí | 16. listopadu 1941 (ve věku 63 let) |
| Místo úmrtí | Terezín |
| Místo pohřbení | Počaply |
| Povolání | kněz a řeholník |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
P. Marcel Adolf Higi OSB (25. března 1878 Bierlingen, Německo – 16. listopadu 1941 Terezín) byl emauzský benediktin umučený nacisty za II. světové války v Terezíně.[1]
Život
Jeho rodiče se jmenovali Georg a Josepha, roz. Breil. Jeho otec byl povoláním obuvník. Adolf (později bratr Marcel) Higi byl pokřtěn hned jeden den po svém narození ve farním kostele sv. Martina v Bierlingen. Na studia odešel do Prahy, kde studoval na Oblatenschule Emauzského kláštera.[2] Řeholní sliby složil 5. října 1898 a na kněze byl vysvěcen 20. září 1903. Podle svědectví počapelských obyvatel jej nechal Heinrich Jöckel, velitel koncentračního tábora, v Malé pevnosti v Terezíně roztrhat psy (v dochovaném úmrtním listu je ale jako příčina úmrtí uvedeno: arterioskleróza a komplikace při zápalu plic). Po jeho umučení si tehdejší břevnovský převor Jan Anastáz Opasek OSB vyžádal jeho tělo k pohřbení. Byl pohřben v Počáplech u Terezína. Na pohřbu nesměl být nikdo vyjma převora Opaska a dohlížejícího „pracovníka“ gestapa přítomen. Po pohřbu byli čtyři vězni, kteří kopali Higiho hrob údajně zastřeleni.
Reference
- ↑ LARISCH, Jan; KRATOCHVÍL, Jakub. Naši pastýři 1938 – 1945. Praha: Miroslav Kalousek vlastním nákladem, 2017. 224 s. S. 14.
- ↑ TEISTER, František J. [s.l.]: Archiv Benediktinského opatství Panny Marie a sv. Jeronýma v Praze – Emauzích, 2017.