Mantes-la-Jolie
| Mantes-la-Jolie | |
|---|---|
![]() | |
![]() znak | |
| Poloha | |
| Souřadnice | 48°59′26″ s. š., 1°43′ v. d. |
| Nadmořská výška | 34 m n. m. |
| Časové pásmo | UTC+01:00 (standardní čas) UTC+02:00 (letní čas) |
| Stát | |
![]() Mantes-la-Jolie | |
| Rozloha a obyvatelstvo | |
| Rozloha | 9,38 km²[1] |
| Počet obyvatel | 44 246 (2022)[2] |
| Hustota zalidnění | 4 717,1 obyv./km² |
| Správa | |
| Starosta | Raphaël Cognet (od 2017) |
| Vznik | 1930 |
| Oficiální web | www |
| service | |
| PSČ | 78200 |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
[mánt lažolí] je město ve Francii, v regionu Île-de-France a v départementu Yvelines. Leží na levém břehu Seiny asi 50 km západně od Paříže a žije zde přes 42 tisíc obyvatel. Město má bohatou historii a cenné památky.
Historie
Město sloužilo jako opevněný říční přístav, roku 1087 je vypálil Vilém I. Dobyvatel a roku 1110 získalo městská práva. Koncem 16. století patřilo ke katolické lize, než je dobyl král Jindřich IV. který v Mantes často pobýval a měl zde i milenku, Gabrielu d´Estrées. Přídomek "la jolie" je citát z jeho dopisu této dámě.
Doprava
Mantes leží při dálnici A 13 (Paříž-Normadie), která město obchází z jihu a má zde tři sjezdy. Město má dvě nádraží, Mantes-la-Jolie a zastávku Mantes-Station místní dopravy. Má velmi dobré železniční spojení s Paříží, Gare Saint-Lazare, jednak vlaky TGV, které jedou do Normandie a do Cherbourgu, jednak dvěma linkami místní dopravy Transilien. Zastávka Mantes-Station leží na lince Transilien J, Paris, St-Lazare – Le Havre.
Památky
- Kapitulní kostel P. Marie (Note Dame, kolem 1200), trojlodní katedrála se dvěma věžemi v průčelí a s ochozem kaplí. Stojí blízko řeky a mostu na malém návrší.
- Kostel svaté Anny, románská stavba z 11. století s věží nad křížením a gotickými okny, s rozsáhlým hřbitovem v sousedství. Leží ve čtvrti Gassicourt, asi 2 km severozápadně od kapitulního kostela.
- Zbytky starého kamenného mostu přes Seinu ze 12. století (na ostrově). Most byl stržen v 18. století, jeho podobu však zčásti zachytil obraz Camille Corota z roku 1870.
Galerie
-
Kostel P. Marie od severovýchodu -
C. Corot, Most v Mantes (1870) -
Kostel sv. Anny v Gassicourtu
Odkazy
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Mantes-la-Jolie na francouzské Wikipedii.
- ↑ répertoire géographique des communes. Institut national de l'information géographique et forestière. [cit. 2015-10-26].
- ↑ Populations légales 2022. INSEE. 19. prosince 2024. Dostupné online.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Mantes-la-Jolie na Wikimedia Commons
%252C_coll%C3%A9giale_Notre-Dame%252C_vue_g%C3%A9n%C3%A9rale_depuis_le_nord_7.jpg)
.svg.png)
