Mandarské pohoří
| Mandarské pohoří | |
|---|---|
![]() Mandarské pohoří pohledem k severovýchodu z Jimeta/Yola. | |
| Nejvyšší bod | 1494 m n. m. (Mount Oupay) |
| Délka | 200 km |
| Světadíl | Afrika |
| Stát | |
| Souřadnice | 10°28′ s. š., 13°36′ v. d. |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |

Mandarské pohoří je pohoří rozprostírající se 190 km podél kamerunsko-nigerijské hranice, od řeky Benue na jihu (9°18′ s. š., 12°48′ v. d.) až po oblast ležící severozápadně od kamerunského města Maroua (11° s. š., 13°54′ v. d.).[1] Nejvyšším místem je vrchol Mount Oupay (1494 m) (10°53′ s. š., 13°47′ v. d.).[1]
Geologie
Mandarské pohoří vzniklo před miliony let, když se tektonická deska začala zdvíhat, lámat a rozpadat. Podnebí bylo podstatně vlhčí, vydatné srážky vedly k vytvoření husté říční sítě sbírající vody vytékající ze zlomů. Vodní toky se postupně zařezávaly hlouběji, což dalo vzniknout členitému terénu.[1]
Vulkanická činnost přispěla ke vzniku pohoří erupcemi láv, které vytvořili sopečné kužely. Sopečné kužely byly postupem času odneseny a na místě zůstaly jen nejodolnější horniny z jejich nitra. Ty mají podobu jehlovitých věžiček – známým příkladem je Kapsiki Peak.[1]
Obyvatelstvo
Území je hustě zalidněno, obyvatelstvo mluví čadskými jazyky, včetně obyvatelstva z etnických skupin Mofu a Kirdi.[1]
V oblasti Mandarského pohoří proběhl rozsáhlý archeologický výzkum, který zahrnoval i práce v Diy-Gid-Biy. Vykopávky odhalily několik malých opevněných sídlišť z 8. až 16. století, kamenné nádobí a nářadí, železné hroty šípů a oštěpů i keramiku. Místo je zařazeno mezi kandidáty Světového dědictví.[2]
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Mandara Mountains na anglické Wikipedii.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Mandarské pohoří na Wikimedia Commons
