Mamlúci

Osmanští mamlúčtí kopíjníci na počátku 16. století. Lept od Daniela Hopfera (circa 1526–1536), Britské muzeum, Londýn[1]

Mamlúk (arabsky مملوك‎, v latince: mamlūk (jednotné číslo), مماليك, mamālīk (množné číslo), přeloženo jako „ten, kdo je vlastněn“,[2] míněno „otrok“,[3] také přepisováno jako Mameluk, mamluq, mamluk, mamluke, mameluke, mamaluke nebo marmeluke) je termín nejčastěji označující nearabské, etnicky různorodé (většinou jihoruské,[4][5] turkické, kavkazské, východoevropské a jihovýchodoevropské) vojáky-otroky a osvobozené otroky, kterým byly přiděleny vojenské a administrativní povinnosti, sloužící vládnoucím arabským dynastiím v muslimském světě.[2][6][7][8]

Urozený mamlúk ze syrského Aleppa
Historie Turkických národů
Historie Turkických národů
Historie turkických národů
do 14. století
Turkucký kaganát 552–744
  Turkuti
  Západní Turkuti
  Východní Turkuti
  Modří Turci
Avarský kaganát 564–804
Chazarský kaganát 618–1048
Sır-Tardušové 628–646
Onogurie 632–668
  Dunajské Bulharsko
  Volžské Bulharsko
Kangarská unie 659–750
Türgešský kaganát 699–766
Ujgurský kaganát 744–840
Karlucký jabguluk 756–940
Karachánský chanát 840–1212
  Západní Karachánové
  Východní Karachánové
Kan-čouské království 848–1036
Kao-čchangské království 856–1335
Pečeněžský chanát
860–1091 		Kimäcký chanát
743–1035
Kumánie
1067–1239 		Oguzský jabguluk
750–1055
Ghaznovská říše 963–1186
Seldžucká říše 1037–1194
Chórezmská říše 1077–1231
Rúmský sultanát Seldžuků 1092–1307
Dillíský sultanát 1206–1526
  Dynastie otroků (Dillí)
  Dynastie Chaldží
  Dynastie Tughlakovců
Kypčacký chanát[9][10][11]1240–1502
Mamlúcký sultanát (Káhira) 1250–1517
  Dynastie Bahríovců
  Osmanská říše 1299–1923

Nejdéle trvající mamlúckou říší byla rytířská vojenská třída ve středověkém Egyptě, která se vyvinula z řad otrokářských vojáků.[2][7] Původně byli mamlúkové otroci turkického původu z eurasijské stepi,[2][7][8][12], ale instituce vojenského otroctví se rozšířila i na Čerkesy,[2][7][8][13] Abcháze,[14][15][16] Gruzínce,[2][7][17][18][19] Armény,[2][7][8][20] Rusy,[8] a Maďary,[7] stejně jako na národy z Balkánu, jako Albánci,[7][21] Řekové,[7] a jižní Slované[7][21][22] (viz Saqaliba). Také se rekrutovali z řad Egypťanů.[23] „Fenomén Mamlúk/Ghulam“,[6] jak David Ayalon nazval vytvoření specifické válečnické třídy,[24] měl velký politický význam; už pro jednu věc – vydržela téměř 1000 let, od 9. do 19. století.

Postupem času se z mamlúků stala silná vojenská rytířská třída v různých muslimských společnostech, které ovládali arabští vládci.[2] Zejména v Egyptě,[2] ale také v Levantě, Mezopotámii a Indii měli mamlúkové politickou a vojenskou moc. V některých případech dosáhli hodnosti sultána, zatímco v jiných drželi regionální moc jako emírové nebo bejové. Nejpozoruhodněji se mamlúcké frakce zmocnily sultanátu soustředěného na Egypt a Sýrii a ovládaly jej jako mamlúcký sultanát (1250–1517).[2] Mamlúcký sultanát slavně porazil Ílchanát v bitvě u Ajn Džálút. Dříve bojovali proti západoevropským křesťanským křižákům v letech 1154–1169 a 1213–1221, čímž je fakticky vyhnali z Egypta a Levanty. V roce 1302 mamlúcký sultanát formálně vyhnal z Levanty poslední křižáky, čímž skončila éra křížových výprav.[7][25]

Zatímco mamlúkové byli zakoupeni jako majetek,[2] jejich postavení stálo nad obyčejnými otroky, kteří nesměli nosit zbraně ani vykonávat určité úkoly. V místech, jako je Egypt, od dynastie Ajjúbovců do dob Muhammada Alí Paši z Egypta, byli mamlúkové považováni za „opravdové pány“ a „opravdové válečníky“, se sociálním postavením nad běžnou populací v Egyptě a Levantě.[7] V jistém smyslu byli jako zotročení žoldáci.[2][23][26]

Odkazy

Reference

  1. ↑ Mamalucke (Mamelukes) [online]. London: British Museum, 2021 [cit. 2021-03-03]. Dostupné online. 
  2. ↑ a b c d e f g h i j k l Oxford Business Group. Warrior kings: A look at the history of the Mamluks [online]. Oxford Business Group, 2012 [cit. 2021-03-01]. S. 332–334. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 25 September 2020. 
  3. ↑ AYALON, David. Encyclopaedia of Islam, Second Edition. Mamlūk. Redakce Bosworth C. E.. Leiden: Brill Publishers, 2012. ISBN 978-90-04-08112-3. doi:10.1163/1573-3912_islam_COM_0657. 
  4. ↑ Mamluk Period. met museum.com. Dostupné online. 
  5. ↑ Mamluk dynasty. britishmuseum.com. Dostupné online. 
  6. ↑ a b FREAMON, Bernard K. Possessed by the Right Hand: The Problem of Slavery in Islamic Law and Muslim Cultures. Redakce Freamon Bernard K.. Leiden: Brill Publishers, 2019. (Studies in Global Slavery; sv. 8). ISBN 978-90-04-36481-3. doi:10.1163/9789004398795_006. S2CID 191690007. Kapitola The "Mamluk/Ghulam Phenomenon" — Slave Sultans, Soldiers, Eunuchs, and Concubines, s. 219–244. 
  7. ↑ a b c d e f g h i j k l STOWASSER, Karl. Manners and Customs at the Mamluk Court. Muqarnas. Leiden: Brill Publishers, 1984, s. 13–20. ISSN 0732-2992. doi:10.2307/1523052. JSTOR 1523052. S2CID 191377149. 
  8. ↑ a b c d e POLIAK, A. N. Muslims, Mongols, and Crusaders: An Anthology of Articles Published in the "Bulletin of the School of Oriental and African Studies". Redakce Hawting Gerald R.. London and New York: Routledge, 2005. ISBN 978-0-7007-1393-6. doi:10.1017/S0041977X0009008X. JSTOR 609130. S2CID 155480831. Kapitola The Influence of C̱ẖingiz-Ḵẖān's Yāsa upon the General Organization of the Mamlūk State, s. 27–41. 
  9. ↑ CAVENDISH, Marshall. Peoples of Western Asia. New York: Marshall Cavendish Corporation, 2006. 364 s. 2007. ISBN 978-0-7614-7677-1, ISBN 0-7614-7677-6. (anglicky) 
  10. ↑ BOSWORTH, Clifford Edmund. Historic Cities of the Islamic World. Leiden: Brill NV, 2007. 280 s. 2007. ISBN 978-90-04-15388-2. (anglicky) 
  11. ↑ BORRERO, Mauricio. Russia: A Reference Guide from the Renaissance to the Present. New York: Facts On File, 2004. 162 s. 2009. ISBN 0-8160-4454-6. (anglicky) 
  12. ↑ ISICHEI, Elizabeth. A History of African Societies to 1870. [s.l.]: Cambridge University Press, 1997. Dostupné online. S. 192. 
  13. ↑ MCGREGOR, Andrew James. A Military History of Modern Egypt: From the Ottoman Conquest to the Ramadan War. [s.l.]: Greenwood Publishing Group, 2006. Dostupné online. ISBN 978-0275986018. S. 15. 
  14. ↑ А.Ш.Кадырбаев, Сайф-ад-Дин Хайр-Бек – абхазский "король эмиров" Мамлюкского Египта (1517–1522), "Материалы первой международной научной конференции, посвященной 65-летию В.Г.Ардзинба". Сухум: АбИГИ, 2011, pp. 87–95
  15. ↑ Thomas Philipp, Ulrich Haarmann (eds), The Mamluks in Egyptian Politics and Society. (Cambridge: Cambridge University Press, 1998), pp. 115–116.
  16. ↑ Jane Hathaway, The Politics of Households in Ottoman Egypt: The Rise of the Qazdaglis. Cambridge: Cambridge University Press, 1997, pp. 103–104.
  17. ↑ "Relations of the Georgian Mamluks of Egypt with Their Homeland in the Last Decades of the Eighteenth Century". Daniel Crecelius and Gotcha Djaparidze. Journal of the Economic and Social History of the Orient, Vol. 45, No. 3 (2002), pp. 320–341. ISSN 0022-4995
  18. ↑ Basra, the failed Gulf state: separatism and nationalism in southern Iraq, p. 19, na Knihách Google By Reidar Visser
  19. ↑ HATHAWAY, Jane. The Military Household in Ottoman Egypt. International Journal of Middle East Studies. February 1995, s. 39–52. doi:10.1017/s0020743800061572. S2CID 62834455. 
  20. ↑ Walker, Paul E. Exploring an Islamic Empire: Fatimid History and its Sources (London, I. B. Tauris, 2002)
  21. ↑ a b István Vásáry (2005) Cuman and Tatars, Cambridge University Press.
  22. ↑ T. Pavlidis, A Concise History of the Middle East, Chapter 11: "Turks and Byzantine Decline". 2011
  23. ↑ a b Thomas Philipp & Ulrich Haarmann. The Mamluks in Egyptian Politics and Society.
  24. ↑ AYALON, David. The Mamlūk military society. [s.l.]: Variorum Reprints, 1979. ISBN 978-0-86078-049-6. 
  25. ↑ ASBRIDGE, Thomas. The Crusades Episode 3 [online]. BBC [cit. 2012-02-05]. Dostupné online. 
  26. ↑ Behrens-Abouseif, Doris. Cairo of the Mamluks: A History of Architecture and Its Culture. New York: Macmillan, 2008.

Související články

Externí odkazy

  • Obrázky, zvuky či videa k tématu mameluk na Wikimedia Commons
This article is issued from Wikipedie. The text is available under Creative Commons Attribution-Share Alike 4.0 unless otherwise noted. Additional terms may apply for the media files.