Maďarsko-rumunská válka

Maďarsko-rumunská válka
konflikt: první světová válka
Rumunské jednotky v ulicích Budapešti, srpen 1919
Trvání	13. listopadu 1918 – 3. srpna 1919
Místo	Sedmihradsko a Maďarsko (území bývalého Uherska)
Příčiny	Maďarská snaha získat zpět ztracená území, které Maďaři ovládali jako součást Uherska
Výsledek	Vítězství malé dohody; vznik Maďarského království
Změny území	Maďarsko ztratilo 71,5 % území, které si nárokovalo jako nástupce Uherska, včetně území s maďarskou většinou obyvatelstva
Strany
Malá dohoda: Rumunské království Československo Království Srbů, Chorvatů a Slovinců[1][2] Podpora: Francie Maďarská demokratická republika Maďarská republika rad Slovenská ľudová republika Slovenská republika rad Podpora: RSFSR[3]
Velitelé
Ferdinand I. Rumunský Traian Moșoiu George Mărdărescu Constantin Prezan Tomáš Garrigue Masaryk Josef Šnejdárek Petr I. Karađorđević Béla Kun
Síla
10 000-96 000 mužů 10 000-80 000 mužů
Ztráty
3000 mrtvých 3000 mrtvých, 41 000 zajatých
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Maďarsko-rumunská válka byla ozbrojený konflikt mezi Rumunským královstvím a Maďarskem (1919 Maďarskou republikou rad). Skončila vítězstvím Rumunska a svržením komunistické diktatury v Maďarsku. Konflikt byl silně spjatý s Maďarsko-československou válkou.

10. listopadu 1918 Rumunsko vstoupilo do první světové války na straně Dohody. 1., 7. a 8. divize Vânători de Munte byly zmobilizovány, 8. byla vyslána do Bukoviny, ostatní do Sedmihradska. 13. listopadu 7. divize vstoupila do Sedmihradska u řeky Prisăcani ve Východních Karpatech a 1. u Palanca u Bacău. Německo podepsalo mírovou smlouvu již 11. listopadu a první světová válka tím skončila, pro Maďary a Rumuny však pokračovala. 1. prosince byla zvolena Unie Transylvánie s Rumunskem, později podpořená Němci. 7. prosince rumunská vojska okupovala Brašov, 24. prosince rumunská 7. divize obsadila Kluž, 1. divize postupovala k Alba Julia, 22. ledna 1919 byla v držení Rumunů všechna území po řeku Mures. 28. února byla dohodnuta hranice Rumunska a pětikilometrové demilitarizované pásmo. Rumuni však nedokázali území ovládnout. Maďaři se pod nátlakem západních mocností začali z území stahovat 22. března.

• KONTLER, László. Dějiny Maďarska. 2. vyd. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2008. 613 s. ISBN 978-80-7106-616-3. Kapitola Revoluce a rozdělení země. Maďarsko v nové Evropě, s. 303–317. 
• TREPTOW, Kurt W., a kol. Dějiny Rumunska. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2000. 543 s. ISBN 80-7106-348-7. Kapitola Vytvoření Velkého Rumunska, s. 255–262. 

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Maďarsko-rumunská válka na Wikimedia Commons