Městská knihovna Klatovy

Městská knihovna Klatovy
Stát	Česko Česko
Poloha	Balbínova 59, Klatovy, 339 01, Česko
Souřadnice	49°23′41,07″ s. š., 13°17′31,23″ v. d.
Typ	veřejná knihovna
Zaměření	Městská knihovna Klatovy je podle knihovního zákona (č. 257/2001 Sb.) základní knihovnou s univerzálním knihovním fondem.
Založena	1859
Počet poboček	1
Knihovní fond
Knihovní fond	130 372 (30. 6. 2025)
Povinný výtisk	do NKP a SVK PK
Přístupnost pro uživatele
Podmínky užívání služeb	volný přístup, pro využívání všech služeb je nutná registrace
Obsluhovaná populace	22 938
Registrovaní uživatelé	4 171 (7. 6. 2024)
Další informace
Webové stránky	Oficiální stránky
Telefon	+420 376 347 466
Sigla	KTG001
IČO	00075051 (VR)
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Městská knihovna Klatovy je univerzální veřejnou knihovnou. Jedná se o příspěvkovou organizaci, kterou zřizuje město Klatovy. Poskytuje knihovnické, bibliografické a informační služby a zároveň je jednou z největších kulturních a vzdělávacích institucí ve městě. Sídlí v areálu bývalé jezuitské koleje na adrese Balbínova 59. Knihovna vykonává regionální funkce pro celý region Klatovy, obsluhuje 47 profesionálních a neprofesionálních knihoven. Je členem profesní organizace SKIP.

1859 – první návrh k založení knihovny dal podal klatovský purkmistr Dr. J. Nauš a 21. prosince téhož roku byla zřízena městská veřejná knihovna, v níž by se půjčovaly zdarma knihy a časopisy, a byly schváleny stanovy knihovny. Prvním knihovníkem byl zvolen gymnaziální profesor Josef Andrlík.

1860 – hudební a deklamační zábava, která se konala v sále „U zlaté koule“ a jejíž výtěžek se stal základem pro hospodaření klatovské knihovny

1865 – zpracován statistický přehled o stavu knižního fondu, z nějž vyplynulo, že tehdejší stav byl 137 českých a 65 německých knih

1866 – knihovna následkem války zanikla^[1]

1897 – MUDr. Alois Mašek podal v obecním zastupitelstvu návrh na založení „České knihovny a čítárny“ v Klatovech, byl však zamítnut

1898 – klatovský akademický spolek Úhlava podal obecnímu zastupitelstvu návrh na zřízení veřejné čítárny v Klatovech, po předložení rozpočtu na její provoz byl návrh schválen a 1. května 1898 byla veřejná čítárna v Klatovech otevřena. Byla umístěna v 1. patře domu „U kanonu“ v Pražské ulici, ale již v létě nastaly problémy s pronajímatelem a čítárna se přestěhovala do prostor ve starém gymnáziu (dům čp. 174/I).

1900 – činnost Městské veřejné čítárny v Klatovech pokračovala, i když za velice obtížných až svízelných podmínek, které byly způsobeny nedostatkem peněz na provoz, problémy s místnostmi, otopem apod.

1907 – čítárna byla začleněna pod správu vzdělávacího sboru „Osvětového svazu pro Klatovy a okolí“, čímž se město zbavilo starostí, ale rozvoj knihovnictví v Klatovech toto rozhodnutí utlumilo

1910 – na základě podnětu starosty města MUDr. Aloise Maška obecní zastupitelstvo opět svým usnesením zřídilo veřejnou městskou knihovnu a čítárnu. Správa Osvětového svazu nad čítárnou sice pokračovala dále, avšak starosti o její provoz neustále přibývaly. Zejména finanční možnosti svazu nedovolily nadále čítárnu spravovat.

1911 – Osvětový svaz se vzdal správy, kterou převzalo opět město a ustanovilo k ní tzv. „Kuratorium veřejné čítárny a knihovny v Klatovech“. Pro radnici, její kulturní odbor i kuratorium začalo období jednání s nejrůznějšími spolky a institucemi ve městě o zřízení jedné – centrální městské knihovny v Klatovech. Zásadní iniciativu převzal kulturní odbor klatovské radnice.

1912 – rozsáhlá celoroční spolupráce mezi kulturním odborem, spolky a institucemi při zřizování centrální knihovny, kdy šlo zejména o to soustředit knižní fondy spolkových knihoven a získat podporu, zejména finanční a materiální

1913 – městská rada schválila znovuotevření městské knihovny, které se uskutečnilo 1. prosince 1913. Knižní fond rychle rostl, stejně jako přibýval počet výpůjček a čtenářů. V roce 1918 bylo evidováno celkem 2 078 knih a 474 registrovaných čtenářů.^[2]

9. března 1921 – na popud a za obrovského osobního přispění řídícího učitele v. v. Josefa Aima byla v Klatovech otevřena Dětská čítárna. Byla první dětskou čítárnou v celé republice, která nikdy nepřestala pracovat, včetně období německé okupace v letech 1939–1945. Raritou v dosavadní práci s dětskými čtenáři se stala bibliografická představení pro mládež, kolektivní čtení, výstavy a podobné formy. Čítárna získala podporu nejen u místních spolků, ale pravidelně na její činnost přispívaly městský i okresní úřad, školská rada, spořitelna. V čítárně byla zavedena katalogizace. Zprávy o dobré a prospěšné práci klatovské Aimovy dětské čítárny se rychle šířily, a tak nepřekvapil velký zájem o ni z řad odborné knihovnické veřejnosti.

1928 – fotografie klatovské čítárny se objevily jako doklad pokročilého knihovnictví na výstavě soudobé kultury v Brně

1929 – čítárna se prezentovala na výstavě v Praze i na pedagogické mezinárodní výstavě v Ženevě^[1]

1951 – dle vyhlášky tehdejšího ministerstva informací a osvěty byla ustavena Okresní lidová knihovna, která vznikla spojením veřejné knihovny a Aimovy dětské čítárny. Začala plnit nejen svoji funkci městské knihovny, ale i metodicko-organizační činnost pro místní lidové knihovny v celém klatovském okrese.

1952 – přestěhování knihovny na klatovské náměstí do domu čp. 170/I

1953–1957 – dlouholetý spolupracovník knihovny Dr. František Pacák začal v knihovně pořádat vlastivědné literární zájezdy, díky kterým se klatovská knihovna dostala do povědomí nejen čtenářské veřejnosti. Během těchto let se uskutečnilo zájezdů s průměrnou účastí 70 čtenářů.^[1]

1. ledna 1993 – knihovna přešla pod správu města. Postupně se v ní vytvořilo šest oddělení: půjčovna pro dospělé, čítárna s hudebním koutkem, studovna s oddělením pro nevidomé a zdravotně znevýhodněné čtenáře, půjčovna pro děti a mládež, oddělení nákupu a zpracování knihovních fondů a regionální oddělení, které poskytuje výměnu souborů knih a metodickou pomoc pro 46 obsluhovaných knihoven.^[3]

1998 – pro potřeby Městské knihovny bylo rozhodnuto o rekonstrukci bývalé jezuitské koleje, resp. jejího západního křídla

1. března 1999 – slavnostní zahájení provozu knihovny v nových prostorách za účasti významných hostů

2009 – knihovna získala v suterénu jezuitské koleje další prostory pro vybudování centrálního depozitáře, který byl vybaven pojízdným regálovým systémem

2019 – knihovna převzala pod svou správu i zrekonstruovaný refektář jezuitské koleje, kde tak vzniklo důstojné místo pro pořádání mnoha akcí – koncertů, přednášek, vernisáží, konferencí atd.

2024 – revitalizace prostor knihovny. Bylo vyměněno osvětlení a IT technika, půjčovna pro dospělé dostala nový výpůjční pult, do vstupního prostoru byl položen nový koberec. Částečným probouráním příčky došlo k propojení čítárny se studovnou, které nyní spojuje společný, taktéž nový, výpůjční pult. Veškeré vybavení v těchto dvou odděleních bylo vyměněno za nové. V čítárně tak najdeme nové úložné skříňky na periodika a regály na CD, ve studovně nové knižní regály, stanice veřejného internetu a v obou místnostech nové stoly a sezení pro čtenáře. Do studovny, přilehlého zázemí i příručního skladu byly položeny nové podlahy a taktéž došlo k výměně nábytku a knižního regálového systému. Nové prostory byly slavnostně otevřeny 23. července 2024. Vše bylo spolufinancováno z dotačního programu IROP.

2025 – nainstalován nový systém RFID, který posouvá zabezpečení knihovního fondu na vyšší úroveň

Oddělení pro dospělé je určeno čtenářům od 15 let. K dispozici je volný výběr beletrie, podle oborů řazená naučná literatura. Čtenářem se může stát každý, kdo splní podmínky knihovního řádu. Služby jsou poskytované podle ceníku služeb.^[4]

• bibliograficko-informační služba

• absenční půjčování dokumentů z fondu knihovny: beletrie, poezie, divadelní hry, naučná literatura, cizojazyčná literatura, e-knihy

• elektronický katalog dokumentů

• meziknihovní výpůjční služba (MVS)

• knihovnicko-informační lekce pro studenty středních škol a další zájmové skupiny

• odborná pomoc při výběru beletrie a naučné literatury

Dětské oddělení je určeno dětem a mládeži do 15 let a dospělým čtenářům s platnou registrací. Nejmenší děti zde najdou barevné obrázky, pohádky a hry, školáci si mohou půjčit napínavé příběhy a encyklopedie. Pro teenagery a dospělé je k dispozici fantasy či sci-fi literatura, případně i povinná četba. Kromě knih je možno využít i další aktivity – práce na počítači, soutěže, workshopy, dílničky.^[5]

Pobočka oddělení pro děti a mládež na Základní škole Tolstého je otevřena během školního roku. K dispozici jsou časopisy a knihy všech žánrů pro všechny věkové skupiny:

• pohádky

• říkadla

• leporela

• beletrie

• naučná literatura

• školní četba

• dívčí románky

• dobrodružná literatura

Konají se zde také exkurze, besedy, knihovnické lekce či vědomostní soutěže – pro MŠ i ZŠ.^[6]

• knihy určené pouze k prezenčním výpůjčkám, tj. v elektronickém katalogu knihy značené písmenem S nebo R

• regionální literaturu, slovníky, encyklopedie

• regionální noviny a časopisy

• sbírky zákonů v tiskové formě do částky 86/2012

• tři stanice internetu pro veřejnost (řídí se přílohou číslo 4 knihovního řádu)

• možnost skenování

• možnost černobílého a barevného kopírování A4 a A3

• přístup do systému právních informací CODEXIS

• přístup do databáze článků z novin a časopisů NewtonOne

• přístup do databáze DNNT (Díla nedostupná na trhu)

• přístup k divadelním představením on-line DRAMOX

• přístup k materiálům Hejného metody výuky matematiky

• možnost využití textového editoru

Studovna zároveň nabízí zdravotně postiženým občanům široký výběr zvukových knih. Odběratelem zvukových knih se může stát každý zdravotně postižený občan po vyplnění přihlášky, ke které přiloží potvrzení lékaře, například očního nebo praktického. Důvodem pro četbu zvukových knih může být zrakové postižení, bolesti zad, dyslexie nebo další zdravotní problémy. Zvukové knihy je možné buď odebírat osobně, nebo zasílat poštou.^[7]

Čítárna se nachází v jedné z nejpěknějších místností bývalé jezuitské koleje.

• české noviny a časopisy (poslední čísla pouze prezenčně)

• rezervace časopisů

• půjčování kompletů odborných časopisů dle úložní doby

• černobílé kopírování a barevné A4 a A3

• 1 místo k poslechu nahrávek z CD

• CD můžete vybírat prostřednictvím elektronického katalogu

• bohatý fond zvukových knih^[8]

Zajišťuje služby pro 47 městských a obecních knihoven.

• budování výměnných fondů a zapůjčování knižních souborů

• odborná pomoc při revizi a aktualizaci knihovních fondů

• poskytování průběžných konzultací a poradenská činnost

• pomoc při sestavování žádostí (projektů) o dotaci

• zpracování statistických výkazů

• pomoc při zpracování potřebné dokumentace (knihovní řád, zřizovací listina)

• pořádání odborných seminářů a porad pro pracovníky knihoven.^[9]

Refektář je nejvýznamnějším sálem klatovského jezuitského komplexu. Po rozsáhlé rekonstrukci slouží jako sál kulturní. Je otevřen v době probíhajících akcí. Možné jsou také prohlídky s průvodcem v rámci prohlídkového okruhu.^[10]

Mezi organizované nebo spolupořádané akce knihovny patřily v minulosti celostátní soutěž amatérských autorů Literární Šumava, konference u příležitosti výročí významných osobností Balbínovská miscellanea, Perla v hrubé kazajce a V ráji realistickém. Každoročně knihovna pořádá historickou konferenci Barokní jezuitské Klatovy, spolupořádá Barokní svatojánskou noc a nabízí nejrůznější besedy a přednášky s významnými osobnostmi kulturního a společenského života, kurzy a výtvarné dílny pro děti, výstavy a vernisáže, workshopy se spisovateli, canisterapeutická setkání, koncerty a další.

• Františka Miková (1951–1963) – první profesionální ředitelka
• Jaroslav Frey (1963–1964)
• Karel Kliment (1964–1970)
• Bohumila Polívková (1970–1974)
• Jindra Smetanová (1974–1986)
• Miroslav Sulan (1986–1993)
• Ivana Zíbarová – úřednice městského úřadu, zastupující ředitelka v období od září do konce roku 1993
• Zdeňka Buršíková (1994 – 2018)
• Romana Kubíčková – vedoucí služeb Městské knihovny Klatovy, zastupující ředitelka v období od října 2018 do konce ledna 2019
• Jarmila Poupová (2019–2024)
• Marie Frančíková – vedoucí regionálního oddělení Městské knihovny Klatovy, zastupující ředitelka od února 2024 do konce dubna 2024
• Jan Adamec (květen–červen 2024)
• Marie Frančíková – vedoucí regionálního oddělení Městské knihovny Klatovy, zastupující ředitelka od června 2024 do konce září 2024
• Marie Frančíková (1. 10. 2024 –)^[3]

• 
  Detail na budovu dřívější jezuitské koleje
• 
  Budova jezuitské koleje zdáli, v pozadí Černá věž
• 
  Detail na budovu jezuitské koleje

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Městská knihovna Klatovy na Wikimedia Commons
• Webové stránky knihovny
• Webové stránky Města Klatovy
• Facebook knihovny
• Studijní a vědecká knihovna Plzeň
• Online katalog knihovny
• Základní škola Klatovy Tolstého