Mărțișor

Mărțișor na moldavské známce

Mărțișor je rumunský a moldavský zvyk, spojený s 1. březnem, spočívající ve výrobě amuletu či talismanu ze spletených bílých a červených nití, které ještě můžu ovinovat malou figurku. Mărțișory se zavěšují na větve stromů a mají zajistit ochranu před zlem a posílit regenerativní síly přírody, člověk je také může nosit u sebe, jako amulet.[1][2]

Název je zdrobnělina slova martie „březen“. Historik náboženství Ioan Petru Culianu spojuje původ mărțișor se starořímskými závěsnými figurkami zvanými oscilla. Užití barevných nití spojuje s římskou magií, kde bílá znamenala vzduch, červená oheň a černá, v Rumunsku nepoužívaná, zemi.[2]

V roce 2017 byl mărțișor zařazen mezi Mistrovská díla ústního a nehmotného dědictví lidstva.[3]

V Bulharsku a Makedonii je znám podobný zvyk, a to pod jménem martenica.

Reference

  1. ↑ Romanian Tourism [cit. 2025-08-10]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. ↑ a b CULIANU, Ioan Petru. Erós a magie v období renesance. [s.l.]: Malvern, 2023. ISBN 978-80-7530-463-6. S. 360. 
  3. ↑ Cultural practices associated to the 1st of March [online]. UNESCO [cit. 2025-08-10]. Dostupné online. (anglicky) 
This article is issued from Wikipedie. The text is available under Creative Commons Attribution-Share Alike 4.0 unless otherwise noted. Additional terms may apply for the media files.