Lysice (zámek)

Zámek Lysice
hlavní budova, jižní průčelí
Základní informace
Sloh	barokní architektura
Poloha
Adresa	Lysice, Česko Česko
Souřadnice	49°27′11,9″ s. š., 16°31′59,5″ v. d.
Další informace
Rejstříkové číslo památky	33114/7-535 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD)
Web	Oficiální web
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Zámek Lysice je stavební památka nacházející se ve stejnojmenném městysu Lysice na jižní Moravě. Zámek je ve vlastnictví státu, je zpřístupněný veřejnosti a jeho správou je pověřen Národní památkový ústav. Je chráněn jako národní kulturní památka.

V současné době má zámek barokní podobu, ale vznikl na místě vodní tvrze pánů z Kunštátu. Kunštátové připojili Lysické panství ke svému před rokem 1320. Roku 1350 je získal třetí syn Gerharda z Kunštátu, Kuna III. z Kunštátu a Lysic, který nedaleko vybudoval hrad Rychvald. Hrad byl však příčinou sporů a během markraběcích válek byl využíván tehdejším majitelem panství Ješkem Puškou z Kunštátu a jeho následníky k loupeživým výpravám. Po vymření lysické větve rodu je zdědil v r. 1451 Procek z Kunštátu a Opatovic. Z doby jeho panování z r. 1476 pochází první zmínka o lysické tvrzi obklopené vodním příkopem na místě dnešního zámku. Rod Kunštátů Lysice definitivně ztrácí v roce 1521, kdy Ludvík Zajímač z Kunštátu prodal lysické a kunštátské panství Vilémovi z Pernštejna.^[1]

Pernštejnové však brzy nato (v r. 1528) obě panství směnili s Janem Černčickým z Kácova, od kterého naopak získali panství Nové Město nad Metují. Janův syn Diviš Černčický nechal v 50. letech 16. století lysickou tvrz přestavět^[1].

V roce 1584 získal Lysice Jindřich Březnický z Náchoda. Jindřichův syn Hron nechal tvrz renesančně přestavět. Jeho působení dokládá erb umístěný na východním křídle zámku.^[1] Po něm jej zdědil jeho nevlastní bratr Jiří Březnický z Náchoda (1589–1634), který se zapojil do stavovského povstání, následně však přeběhl k císaři, díky čemuž později získal značné majetky. Za jeho panování nejspíše došlo k dalším úpravám a výstavbě zámecké kaple. Jiřího syn Ferdinand Leopold Březnický (1625–1677) vedl nákladný život, který skončil bankrotem a odprodejem zámku a panství, který potom několikrát v krátké době změnil majitele.^[1]

V roce 1685 se jako odúmrť dostal do majetku císaře, který jej prodal rodu Serényiů. Barokní stavební fáze zámku, provedená patrně v letech 1705–1711 za vlády hraběte Antonína Amata Serényiho (1670–1738), byla s největší pravděpodobností uskutečněna brněnským stavebním mistrem Mořicem Grimmem. V rámci této přestavby vznikla mimo jiné hodinová věž a sala terrena.Vzhledem k narůstajícím dluhům však Antonín Amatus ve své závěti nařídil Lysice prodat.^[1] Od rodiny Seréniyů koupil Lysice Jan Leopold z Ditrichštejna, který je o několik let později prodal rodu Piatiů.

Jan Jiří Piati z Drnovic (1692–1759) získal rytířský titul teprve krátce před koupí panství, nicméně učinil z Lysic hlavní sídlo svého rodu.^[1] Jeho následník Emanuel Piati (1729–1807) se potýkal se selskými nepokoji, vyvolanými bezohledným vymáháním robotních povinností, které vyústily v krvavě potlačené povstání r. 1783.^[2] Po něm zdědila panství Antonie Piati (1773–1843), díky které se z Lysic stalo centrum intelektuálního života. Proslulým se stalo zejména nové zámecké divadlo.^[1]

Na počátku 19. století získali Lysice sňatkem Dubští z Třebomyslic. Hrabě Emanuel Dubský z Třebomyslic (1806–1881) se aktivně zapojoval do veřejného života na Moravě, několikrát byl dokonce zvolen zemským hejtmanem. Stavba během jeho života prošla výraznými stavebními úpravami podle projektu stavebního mistra Kajetána Vašíčka; je pravděpodobné, že do podoby přestaveb zasáhl i tehdejší majitel zámku jakožto diletující architekt. Kromě vnitřních interiérů je zde možno navštívit okrasnou zahradu s oranžerií^[3] a skleníky a nevšední kolonádu přiléhající přímo k zámku. V roce 1902 vyhořelo severní křídlo zámku, při čemž bylo zničeno zámecké divadlo spolu s divadelní knihovnou. Během panování Dubských zámek vícekrát navštívila jejich příbuzná, spisovatelka Marie, provdaná Ebner von Eschenbach, po níž je na zámku pojmenovaná knihovna.^[1]

Posledním členem rodu a vlastníkem zámku byl Albrecht Dubský z Třebomyslic (1882–1962), kterému byl zámek zabaven v roce 1945 na základě Benešových dekretů. V roce 1949 byla v prostorách zámku sběrna mobiliáře z okolních zámků. Později byly ze zámku odvezeny veškeré cennosti a část mobiliáře, který byl použit pro vybavení státních úřadů. V roce 1952 začala úprava zámku pro zpřístupnění veřejnosti, kterou byl pověřen architekt Břetislav Štorm. Na přelomu 60. a 70. let 20. století prodělala stavba výraznou rekonstrukci.^[1]

V roce 2001 byl zámek prohlášen Národní kulturní památkou.^[1] Mezi říjnem 2021 až prosincem 2023 proběhla kompletní obnova zámecké zahrady do podoby z konce 19. století. Práce zahrnovaly i rekonstrukci oranžérie, skleníku, fíkovny, instalaci technických rozvodů a automatizace. Rekonstrukce byla financována Ministerstvem kultury ČR částkou 182 milionů Kč a z přímé dotace GŘ NPÚ částkou 11 milionů Kč.^[5]

• 1308–1521 páni z Kunštátu
• 1521–1528 Pernštejnové
• 1528–1584 Černčičtí z Kácova
• 1584–1675 Březničtí z Náchoda
• 1675–1678 Jan Arnošt Montrochier
• 1678–1686 Jiří Scelepsényi
• 1686–1740 Serényiové
• 1740–1745 Ditrichštejnové
• 1745–1807 Piatiové
• 1807–1945 Dubští z Třebomyslic
• od roku 1945 československý a český stát

V areálu zámku se nachází fíkovna z roku 1835. Vzácná technická památka má zděnou dolní část a střechu posuvnou na kolejnicích, která se na léto otevírala.^[6][7]

K zajímavostem zámku patří, že se zde natáčela část čtvrté epizody televizního seriálu Četnické humoresky (díl Beáta).

• HODEČEK, Dalibor. Dějiny zámku v Lysicích do roku 1945. [s.l.]: Časopis Památková péče na Moravě 8/2004 24-40 s. Dostupné online. 
• KONEČNÝ, Michal. Zámek Lysice. 2. vyd. Kroměříž: Národní památkový ústav, 2024. 164 s. ISBN 978-80-87231-22-7. 
• VAŠEK, Leoš; KONEČNÝ, Michal. Erbovní galerie Dubských z Třebomyslic na zámku v Lysicích. Brno: Národní památkový ústav, územní odborné pracoviště v Brně, 2006. ISBN 80-86752-48-8. S. 62. 

• Seznam národních kulturních památek České republiky

• Obrázky, zvuky či videa k tématu zámek Lysice na Wikimedia Commons
• Oficiální stránky