Luzius Wildhaber
| Luzius Wildhaber | |
|---|---|
 | |
| Narození | 18. ledna 1937 Basilej |
| Úmrtí | 21. července 2020 (ve věku 83 let) Basilej |
| Alma mater | Univerzita v Basileji |
| Povolání | soudce, pedagog, vysokoškolský učitel, právník a politik |
| Zaměstnavatel | Univerzita v Basileji |
| Ocenění | Marcel Benoist Prize (1999) čestný doktorát Univerzity Komenského v Bratislavě (2000) Velká zlatá medaile Masarykovy univerzity (2004) Řád rumunské hvězdy |
| Choť | Simone Wildhaber-Creux |
| Děti | Isabelle Wildhaber |
| Funkce | soudce Evropského soudu pro lidská práva (1991–2006) rektor University v Basileji (1992–1993) President of the European Court of Human Rights (1998–2007) předseda nejvyššího soudu |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Luzius Wildhaber (18. ledna 1937 v Basileji – 22. července 2020) byl švýcarský právník, vysokoškolský pedagog a soudce. Od roku 1998 do ledna 2007 byl předseda Evropského soudu pro lidská práva, kde byl také od roku 1991 soudcem.
Život
Vystudoval právo na univerzitách v Bazileji (doktorát 1961), Paříži, Heidelbergu, Londýně a Yale (LL.M. 1965, J.S.D. 1968). Od roku 1968 působil na Freiburské univerzitě, od 1971 jako profesor. Roku 1977 byl jmenován profesorem na Basilejské univerzitě, v letech 1992–1994 zastával i úřad rektora této univerzity. V letech 1979-1991 předsedal Švýcarské společnosti pro mezinárodní právo.
V letech 1975–1988 byl soudcem ústavního soudu Lichtenštejnska, v letech 1989–1994 soudcem správního tribunálu (Administrative Tribunal) Meziamerické rozvojové banky. V letech 1991–2006 byl soudcem Evropského soudu pro lidská práva ve Štrasburku, přičemž v letech 1998–2007 jeho prvním předsedou.
V červnu 2000 krátce vstoupil do politiky – byl pověřen Evropskou unií sestavením tříhlavé „Rady moudrých“, která měla posoudit stav lidských práv v Rakousku. Tím měla přispět k vyřešení krize, která nastala po účasti FPÖ v rakouské vládě od února 2000. Jako reakci na to „zmrazily“ země EU svoje vztahy k Rakousku.
Jeho následovníky u Evropského soudu pro lidská práva se stali Jean-Paul Costa jako předseda soudu (2007) a Giorgio Malinverni jako švýcarský soudce (2006).
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Luzius Wildhaber na Wikimedia Commons
- Publikace Luzia Wildhabera v katalogu Německé národní knihovny
- Interview, v kterém Luzius Wildhaber popisuje činnost Soudu pro lidská práva a činnost svou: Wildhaber steps down from human rights court – Swiss judge Luzius Wildhaber has a mountain of paperwork to do before he retires as president of the European Court of Human Rights, Swissinfo / NZZ, 26.12.2006
- český překlad: Boj o lidská práva není bulvár, ale vysoce smysluplná činnost – Interview s Luziem Wildhaberem, Britské listy, 2.2.2007
