Ludvík Fassati

Ludvík Fassati
Narození22. července 1858
Praha
Úmrtí13. června 1933 (ve věku 74 let)
Vinohrady
Místo pohřbeníOlšanské hřbitovy
Povolánívysokoškolský učitel
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Ludvík Fassati (22. července 1858, Praha[1]13. června 1933, Praha[2][3]) byl český pedagog. Byl ředitelem škol pražských a Vlašského sirotčince, místopředseda Spolku her československé mládeže, předseda Italského spolku v Praze, čestný člen Musea království českého. Byl nositelem titulu „Zasloužilý pedagog“ a italského titulu „Cavaliere“, jejž mu udělil král Viktor Emanuel III.[4]

Životopis

Narodil se v rodině Vincence Fassatiho (24. 9. 1826, Jičín – 30. 12. 1891, Praha), ředitele advokátní kanceláře, soukromníka, později stavebního úředníka (Baubeamte) a Anežce Fassatiové, rozené Hartlové z Radimi (29. 4. 1824, Oubislavice – 9. 4. 1893, Praha). Jeho sourozenci byli PhMr. Vincenc (Čeněk) Fassati (26. 12. 1862, Praha – 19. 9. 1945, Zbraslav), lékárník, Marie Fassatiová (1864, Praha – 3. 12. 1902 tamtéž) a Antonín Fassati (26. 4. 1861, Praha – 25. 2. 1939 Praha), finanční úředník.

Vlašský špitál, dnes sídlo Italského kulturního institutu v Praze na Malé Straně

Po učitelských studiích začal svou praxi v Lázních Bělohrad. Jeho pedagogická praxe pokračovala ve Votvovicích a následně v Praze, kde byl ředitelem několika škol. V závěru svého působení byl jmenován správcem a ředitelem malostranského italského špitálu ve Vlašské ulici, který sloužil mimo jiné také jako sirotčinec.[p 1]

Jmenovací listina od italského krále
Rodinná hrobka Fassati na pražských Olšanech

Ludvík Fassati zemřel v Praze 13. června 1933. Je pochován v rodinné hrobce, která patří mezi pamětihodnosti pražských Olšanských hřbitovů.

Rodinný život

Dne 8. února 1885 se v Karlíně oženil s Ludmilou Hrnčířovou (14. 9. 1864 Lázně Bělohrad – 3. 8. 1948 Praha). Měli spolu tři děti – Miloslava Fassatiho, Marii Fassatiovou (lékařka, nar. 12. 11. 1893 ve Votvovicích, okres Slaný, zemřela 25. 1. 1969 v Praze) a Jaromíra Fassatiho (ředitel účtárny hlavního města Prahy, magistrátní rada, narozen 7. 6. 1891 ve Votvovicích, zemřel 8. 12. 1980 v Praze).[5]

Odkazy

Poznámky

  1. S malou přestávkou šlo o italské výsostné území, kde je od poloviny 20. století Italský kulturní institut.

Reference

  1. Matrika narozených, P. Marie Vítězná, 1858-1862, snímek 23 [online]. Archiv hl. m. Prahy [cit. 2020-08-26]. Dostupné online. 
  2. Matrika zemřelých ve vinohradské nemocnici, sign. NEMVIN Z1, s. 178 [online]. Archiv hl. m. Prahy [cit. 2025-05-21]. Dostupné online. 
  3. Matrika zemřelých u Panny Marie Sněžné, sign. PMS Z5a, s. 158 [online]. Archiv hl. m. Prahy [cit. 2025-05-21]. Dostupné online. 
  4. foto a text k sedmdesátinám. S. 4. Pestrý týden [online]. 28. 7. 1928 [cit. 2020-08-26]. S. 4. Dostupné online. 
  5. Soupis pražských obyvatel: Fassati Ludvík [online]. Archiv hl. m. Prahy [cit. 2020-08-26]. Dostupné online. 

Externí odkazy