Lubomír Volný

Mgr. Lubomír Volný
Lubomír Volný na setkání s voliči v Brně, září 2021
1. předseda hnutí Jednotní
Ve funkci: 7. dubna 2019 – 6. září 2020
Předchůdce	subjekt vznikl
Nástupce	Pynelopi Cimprichová
1. předseda strany Volný blok
Úřadující
Ve funkci od: 1. května 2022
Předchůdce	subjekt vznikl
Poslanec Poslanecké sněmovny PČR
Ve funkci: 21. října 2017 – 21. října 2021
Zastupitel Moravskoslezského kraje
Ve funkci: 8. října 2016 – 3. října 2020
Stranická příslušnost
Členství	SPD (2016–2019) Jednotní (2019–2021) Volný blok (2021–2022) Volný blok (od 2022)
Nestraník
Narození	3. července 1973 (52 let) Ostrava Československo Československo
Národnost	česká
Sídlo	Ostrava
Zaměstnání	poslanec
Profese	učitel, politik a basketbalista
Commons	Lubomír Volný
Seznam děl: SKČR | Knihovny.cz
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Lubomír Volný (* 3. července 1973 Ostrava)^[1] je český učitel^[2] a politik, v letech 2017–2021 poslanec Poslanecké sněmovny PČR, v letech 2016–2020 zastupitel Moravskoslezského kraje, bývalý člen hnutí SPD, v letech 2019–2021 předseda hnutí Jednotní, ve volbách do Poslanecké sněmovny v roce 2021 volební lídr strany Volný blok (dnes ČSSD – Česká suverenita sociální demokracie), od května 2022 předseda vlastní strany Volný blok.

Vystudoval obory tělesná a technická výchova na Pedagogické fakultě Ostravské univerzity.^[3] K říjnu 2017 žil v Ostravě.^[4]

Od roku 2015 působil jako jednatel a společník firmy Color Inovations. V září 2019 jeho funkce jednatele zanikla a v lednu 2020 byla funkce jednatele i společníka vymazána.^[5] Od prosince 2016 do listopadu 2017 byl členem dozorčí rady akciové společnosti Sanatorium Jablunkov. Členství ukončil po získání poslaneckého mandátu.^[6]

V letech 2012 a 2013 zakoupil za 3,2 milionů korun dva domy ve vyloučené lokalitě Zadní Přívoz v ostravské čtvrti Přívoz.^[7][8] Šest bytů v těchto zchátralých domech pronajímá převážně sociálně slabým romským rodinám za vyšší než běžný nájem. Médii byl za to kritizován za podílení se na obchodu s chudobou.^[9][10][8] Na otázky proč Volný nechává nájemníky bydlet ve zdevastovaných domech odpověděl: „Žijí v tom, co si sami způsobili. Opravdu jim tam po večerech nechodím ničit dveře, kuchyňské linky, záchody a tak dále. Neolupuji tam omítky ani nekradu okapové roury. A už nedám ani korunu na to, abych zvyšoval kvalitu bydlení někomu, kdo neumí bydlet. Mé domy jsou vizitka romské komunity a její kultury v romských čtvrtích. A také vizitka absolutní neúspěšnosti všech romských neziskovek.“^[11]

Byl členem hnutí Svoboda a přímá demokracie (SPD) a předsedou jeho krajské organizace. V prosinci 2016 vystoupil proti možnému stěhování uprchlíků do bytů v havířovské městské části Šumbark.^[12][13]

V krajských volbách v roce 2016 byl zvolen jako člen SPD na kandidátce subjektu „Koalice Svoboda a přímá demokracie – Tomio Okamura (SPD) a Strana Práv Občanů“ zastupitelem Moravskoslezského kraje.^[14][15][16] Působil jako člen Výboru pro výchovu, vzdělávání a zaměstnanost a člen Výboru pro tělovýchovu a sport.^[17]

Ve volbách do Poslanecké sněmovny PČR v roce 2017 byl lídrem hnutí SPD v Moravskoslezském kraji^[18] a z této pozice byl zvolen poslancem.^[19]

Ve své místní organizaci SPD čelil Volný opakovaně od kolegů nařčením z nedemokratičnosti, čistek ve straně, likvidování názorových oponentů a dosazování rodinných příslušníků a loajálních podřízených na klíčové stranické posty. Po neúspěšné snaze spolustraníků uspořádat v místní organizaci referendum a po neúspěšné žádosti o vyřešení sporu směřované k místopředsedovi SPD Radimu Fialovi a předsedovi hnutí Tomio Okamurovi opustila část členů moravskoslezskou SPD.^[20]

V únoru 2019 se rozhodl kandidovat proti Tomio Okamurovi na předsedu SPD a strana následně zrušila svou moravskoslezskou buňku, takže přestal být krajským předsedou.^[21][22] V březnu 2019 Lubomír Volný oznámil, že vystupuje z hnutí SPD a zakládá vlastní hnutí Jednotní – alternativa pro patrioty (JAP). Spolu s ním odešli také Marian Bojko a Ivana Nevludová.^[23][24] Ve volbách do Evropského parlamentu v květnu 2019 kandidoval jako člen hnutí JAP na 6. místě kandidátky hnutí Alternativa pro Českou republiku 2017 (APAČI 2017).^[25] Zvolen však nebyl, neboť uskupení získalo pouze 0,49 % hlasů^[26] a sám Volný 999 preferenčních hlasů.^[27]

V krajských volbách v roce 2020 obhajoval jako člen hnutí Jednotní post zastupitele Moravskoslezského kraje, ale tentokrát neuspěl.^[28] V únoru 2021 začal působit v politické straně Volný blok.^[29] Ve volbách do Poslanecké sněmovny PČR v roce 2021 byl lídrem strany Volný blok v Moravskoslezském kraji,^[30] která ve volbách získala pouze 1,33 % hlasů a do Sněmovny se tak vůbec nedostala.^[31]

V lednu 2022 upozornil server iROZHLAS na skutečnost, že 19. října 2021 (tedy 10 dní po volbách, v nichž neuspěl) nastoupil na nemocenskou vypočítanou z poslaneckého platu. Přesto však objížděl Česko a účastnil se demonstrací proti povinnému očkování.^[32] Nemocenskou nakonec 7. ledna 2022 ukončil.^[33]

V lednu 2022 odešel ze strany Volný blok, které předsedala Jana Volfová a která se následně vrátila k názvu Česká Suverenita (později ČSSD – Česká suverenita sociální demokracie).^[34] Následně pak v dubnu 2022 založil vlastní stranu Volný blok, které od května 2022 předsedá.^[35]

Dne 1. února 2019 vyzval v Poslanecké sněmovně PČR poslance České strany sociálně demokratické Jana Birkeho, aby si šli spory „vyříkat ven“.^[36] Volného vystoupení provázelo bouchání do lavic a projevy nesouhlasu části sněmovny. Někteří poslanci se později nechali slyšet, že Volného jednání doporučí k projednání mandátovému a imunitnímu výboru. Birke se Volnému za pokřikování z lavice dodatečně omluvil.^[37]

V červenci 2020 se s bývalým ministrem financí Miroslavem Kalouskem přel o plakát s nápisem ALL LIVES MATTER, který si Volný do jednacího sálu přinesl. Přestože podobné transparenty jednací řád Poslanecké sněmovny používat umožňoval, Kalousek transparent opakovaně bral a posléze zahodil. Volný poté transparent vytrhl Kalouskovi z ruky.^[38]

Dne 21. ledna 2021 napadl^[39] předsedajícího schůze Tomáše Hanzela, tehdejšího místopředsedu Poslanecké sněmovny, který mu při jednání vypnul mikrofon s tím, že se Volný nevyjadřoval k tématu.^[39][40] Volný následně šel svůj proslov dokončit na místo předsedajícího, kde se pokusil uzurpovat mikrofon a fyzicky i slovně napadal poslance, kteří mu v tom chtěli zabránit.^[41][42] Na jednoho z nich, Ondřeje Veselého (ČSSD) Volný křičel: „Jestli tady pudeš, dostaneš flákanec!“, z čehož se záhy stala legendární hláška.^[43][44] Volný byl následně vykázán ze Sněmovny až do konce jednacího dne. Premiér Andrej Babiš i většina z vyjádřivších se poslanců a poslankyň poté Volného chování odsoudila.^{[45][46][47][48]} Mandátový a imunitní výbor Poslanecké sněmovny Volnému udělil pokutu ve výši jednoho poslaneckého platu (přibližně 90 800 Kč),^[49] Volný ji však zaplatit odmítl^[50] a v celé věci se považoval za napadeného.^[51] Fyzickou potyčku vyšetřovala také policie jako podezření z výtržnictví.^[52][53]

V březnu 2021 bylo kolem jeho místa v Poslanecké sněmovně instalováno plexisklo poté, co odmítal nosit roušku, a ohrožoval tak poslance Pirátské strany sedící v jeho bezprostředním okolí.^[54]

Během svého působení v Poslanecké sněmovně opakovaně na několik hodin zablokoval jednání sněmovny, když například předčítal z knihy o biotopech nebo podával řadu pozměňovacích návrhů s gramatickými chybami. Předsedající jedné ze schůzí v květnu 2021 Vojtěch Filip jej upozornil, že nemluví k věci, a že mu z tohoto důvodu může odejmout slovo. Volný na toto upozornění reagoval slovy: „Víte, co se děje, když mi někdo vypne mikrofon.“^[55][56]

V červenci 2021 pak při svých obstrukcích po celou dobu svého projevu mlčel. Po vypršení pětiminutového časového limitu následně odmítal opustit řečniště a přinesl si židli, na kterou se usadil. Došlo tak k přerušení celé schůze. Předseda sněmovny Vondráček jej poté vyloučil z jednání, Volný to však nerespektoval a musel být násilně vyveden policií. Během potyčky s vyvádějícími policisty utrhnul mikrofony a povalil celý řečnický pultík.^[57][58]

Při jednání Poslanecké sněmovny o odvolání Hany Lipovské z Rady České televize dne 17. září 2021 se Volný opět pokusil zablokovat hlasování obsazením řečnického pultíku, odmítal uposlechnout výzev předsedy Radka Vondráčka k opuštění místa, načež se přesunul k místu pro předsedajícího schůze a při nuceném vyvedení ochrannou službou poškodil zařízení.^[59] Incidentem vyvrcholila série Volného obstrukcí.^[60][61]

V souvislosti s pandemií covidu-19 umístil v březnu 2021 na svůj facebookový profil zprávu o tom, že se má údajně připravovat spiklenecká diskreditace léku ivermektinu organizovaným usmrcováním léčených pacientů. Policie ČR nejprve avizovala, že si Volného předvolá k vysvětlení,^[53] 20. května pak oficiálně požádala Sněmovnu o jeho vydání k trestnímu stíhání pro podezření ze šíření poplašné zprávy.^[62] Již předtím, počátkem března 2021, Volný sdílel na svém facebookovém profilu dezinformaci (původně publikovanou dezinformačním serverem Aeronet) o tom, že pohyb letadla společnosti DHL, které o den dříve kroužilo nad brněnským letištěm, měl údajně souviset se šířením britské mutace koronaviru v Česku. Řízení letového provozu ČR vzápětí spekulace vyvrátilo a společnost DHL zprávu označila za hoax.^[63]

Dne 10. června 2021 zrušila společnost Facebook Volného profilovou stránku s asi 78 tisíci fanoušky a 104 tisíci sledujícími. Tento krok byl odůvodněn opakovaným porušováním pravidel sociální sítě, především těch týkajících se „šíření nenávisti, šikany, obtěžování a nahoty“. Volný uvedl, že smazání očekával a že bude své příspěvky šířit dál, ať už prostřednictvím příznivců, nebo na jiných sociálních sítích.^[64][65]

V dubnu 2022 navrhla policie obžalovat Volného z trestného činu šíření poplašné zprávy. V období nouzového stavu měl podle vyšetřovatelů na facebookovém profilu šířit poplašnou zprávu o spiknutí, jehož cílem je diskreditace léku ivermektin. Prostředkem diskreditace mělo být podle Volného zabití pacientů.^[66] V prosinci 2022 mu byl za šíření poplašné zprávy Obvodním soudem pro Prahu 7 udělen podmíněný trest v délce trvání dvou let. Volný se proti verdiktu odvolal, Městský soud v Praze však verdikt v květnu 2023 potvrdil. Volný se k soudu nedostavil, dle soudu pak Volný nepochopil podstatu trestního řízení.^[67]

Server Seznam Zprávy jej v červnu 2023 zařadil na seznam osob, které vydělávají pomocí šíření strachu a manipulací.^[68]

V dubnu 2018 se na zasedání výboru pro evropské záležitosti Poslanecké sněmovny vyjádřil negativně vůči studijním pobytům v rámci programu Erasmus+. Mladí lidé, kteří odjíždějí studovat do západní Evropy, podle Volného získávají zkreslené informace o tamním životě a přijímají pak Evropskou unii nekriticky. Studijní pobyty označil za „zlatou klec“ a studenty na ně jezdící za „kampusové povaleče“.^[69]

V souvislosti s pandemií covidu-19 na sebe upozornil, když v Poslanecké sněmovně opakovaně odmítl nosit roušku jako součást protiepidemických opatření.^[70][46] Ve svých dalších vyjádřeních přirovnal potenciální znevýhodňování osob neočkovaných proti covidu-19 ke stigmatizaci Židů žlutou hvězdou za časů nacismu, omezení vstupu neočkovaných do prostředků hromadné dopravy v Austrálii pak nazval „korporátním fašismem“.^[71] Volný se také zařadil mezi zastánce léčby covidu-19 ivermektinem.^[72][73]

Je dlouhodobým obdivovatelem ruského prezidenta Vladimíra Putina. Na sociálních sítích schvaloval ruskou invazi na Ukrajinu a ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského označil za masového vraha. Kvůli těmto výrokům byl Volný v roce 2022 vyšetřován policií, která však případ odložila.^[74] Volný také na síť Twitter také napsal, že „Evropa potřebuje více Putinů a Orbánů a méně zločinců a teroristů, jako jsou zločinecké organizace EU a NATO“. V dubnu 2025 se Volný na Facebooku pochlubil bilboardem na němž je fotografie, kde si podává ruku s Vladimírem Putinem doplněnou textem „Rusko není nepřítel, Rusko je příležitost“.^[75] Fotografie byla však pouze fotomontáží, Volný se s Putinem nikdy osobně nesetkal. Na originální fotografii byl vyfocen Putin s Viktorem Orbánem, což naznačovala i ponechaná maďarská vlajka v pozadí.^[76]

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Lubomír Volný na Wikimedia Commons