Lokomotivka Arnold Jung

Jung Jungenthal GmbH
Logo
Logo
Lokomotivka A.Jung, loga a výrobní štítky lokomotiv od r. 1898 do 60. let
Lokomotivka A.Jung, loga a výrobní štítky lokomotiv od r. 1898 do 60. let
Základní údaje
Dřívější jménaJung & Staimer oHG (1885–1988)
Arn. Jung Lokomotiv- und Maschinen- Fabrik (1888–1937)
Právní formaprivátní firma (1885–1937) společnost s ručením omezeným (G.m.b.H.) od r. 1937
Datum založení13.2.1885
Datum zániku1993
NástupciJungenthal Systemtechnik GmbH (1993)
Flensburger Fahrzeugbau Gesellschaft (2007), později jako Jungenthal Wehrtechnik GmbH
ZakladateléArnold Jung, Christian Staimer
SídloKirchen a.d. Sieg, místní část Jungenthal, Severní Porýní-Vestfálsko, Německo
Adresa sídlaKirchen, Německo
Klíčoví lidéArnold Jung (1859–1911), podnikatel, majitel [1]

Christian Korbinian Staimer (†1888), konstruktér, stavitel lokomotiv
Paul Pillnay, spoluzakladatel, vedoucí provozu a konstruktér

Paul Hintze (†1939), vedení podniku od r. 1911[2][3]
Charakteristika firmy
Oblast činnostivýroba kolejových vozidel, strojírenství
Produktylokomotivy, speciální vozidla, stroje
Zaměstnanci25 (1885), 969 (1913), 1472 (1928), 470 (1932), ca. 2000 (1944)[2]
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Pohled na někdejší areál základního závodu Arnold Jung Lokomotivfabrik v Kirchenu, Porýní-Falc, Německo.

Lokomotivka Arnold Jung v Jungenthalu, místní části města Kirchenu (na řece Sieg) v německém Porýní, byla v letech 1885 až 1976 významným výrobcem lokomotiv všech trakcí, především pro polní a hospodářské dráhy, samostatných parních kotlů pro další oblasti použití a dalších produktů těžkého strojírenství.

Firma byla založena jako obchodní společnost Arnoldem Jungem a Christianem Staimerem roku 1885. V roce 1888 se název změnil na Arnold Jung Lokomotiv- und Maschinenfabrik, Jungenthal. Roku 1937 se firma transformovala na společnost s ručením omezeným. Činnost továrny pod hlavičkou Jung Jungenthal byla ukončena v roce 1993.[3]

Vedle výroby lokomotiv se Jung po r. 1958 podílel na vývoji, výrobě a později údržbě speciálních a pancéřovaných vozidel pro Bundeswehr (různé verze tanků Leopard 1 a Leopard 2 a obrněných transportérů) a další zákazníky. Tento program v Jungenthalu pokračuje pod firmou JWT (Jungenthal Wehrtechnik GmbH).[4]

Výroba lokomotiv

Výroba začala r. 1885 v objektu bývalé rodinné přádelny a první parní lokomotivy byly dodány ještě téhož roku. Zprvu byly stroje prodávány prostřednictvím v oboru zavedených firem, jako A. Koppel v Berlíně, Fritz Marti ve Winterthuru nebo E. Rombouts v Rotterdamu. Tisící stroj byl vyroben v roce 1907, kolem roku 1910 Jung už dodával okolo 300 lokomotiv ročně.[5] Jungovou doménou se staly především malé dvou a třínápravové úzkorozchodné i normálněrozchodné lokomotivy pro průmysl a privátní dráhy. Od 20. let byl výrobní sortiment rozšiřován o motorové lokomotivy a o důlní lokomotivy akumulátorové a na stlačený vzduch. Krom německého trhu byly stroje exportovány mj. do Rakouska, Švýcarska, Španělska, Portugalska, Francie, Itálie, Řecka, na Island, do Nizozemska, Belgie, Lucemburska, Skandinávie, na Balkán a Blízký východ, do Turecka, Egypta, Německé jihozápadní Afriky, Indie, na Jávu, či do severní a jižní Ameriky.[6]

Na konci 2. světové války byla kmenová továrna v Jungenthalu poničena méně než jiné německé lokomotivky, výroba tak mohla být už na konci 40. let obnovena. Poslední parní lokomotivy byly odtud dodány roku 1964, jedna parní akumulační pak ještě roku 1970. V roce 1976 byla výroba kolejových vozidel opuštěna ve prospěch jiných strojírenských produktů, jako byly obráběcí stroje, dopravní vozíky, pancéřové desky, nebo jeřáby a mostové výložníky. Důlní lokomotivy, především pro polské zákazníky, ale Jung dodával až do roku 1987.

Celkem bylo v Jungenthalu do roku 1987 vyrobeno 12 až 13 tisíc lokomotiv, z toho asi 4600 parních, včetně akumulačních bezohňových, 6500 dieselových, 1000 na stlačený vzduch a 650 elektrických. Vedle toho byla dodáno okolo tisícovky samostatných parních kotlů pro různá použití a 108 lokomotivních tendrů, a také 280 parních válců a lokomobil.[7][3] Přes 700 lokomotiv z toho bylo roku 2013 ještě v provozu nebo zachováno v muzejních sbírkách či na pomnících.[6][8]

Některé dodané parní lokomotivy

Úzkorozchodné parní lokomotivy

Obrázek Výrobní č.
/rok 		Uspořádání[a],
charakteristika 		Konkrétní stroje
Zákazník Historie provozu Zachována – kde
1/1885 700 mm Stavitelství Schlüter, Kiel nedochovala se[7]
https://www.jernbanen.dk/Fotos/Materiel/Jung17_1926_2.jpg 17/1886 B m2t, 810 mm, 6 t, 12 barr Petersen & Frimodt, Kodaň cihelna Blovstrød; 1911–1926: cihelny a vápenky Frederiksholm (DK) nedochovala se[9]
Lokomotiva TICINO, zde na muzejní dráze Blonay–Chamby (F), je nejstarší zachovanou lokomotivou fy. Jung
Lokomotiva TICINO, zde na muzejní dráze Blonay–Chamby (F), je nejstarší zachovanou lokomotivou fy. Jung
 59/1889 B m2t, 1000 mm, 6,5 t, 50 PS Fritz Marti, Winterthur Sdružení pro regulaci řeky Ticino, Bellinzona – č. 2 „TICINO“ Mendrisio (soukromá)
Lokomotive Bröltalbahn 13 auf einer Werkfotografie von Jung Date: 18 May 1892, unbekannter Autor Source: Lauscher/Moll, Jung-Lokomotiven, Band 2
Lokomotiva č. 13 Bröltalbahn, Jung 1892
 110–115, 141, 142/1891–1892 C m2t, 785 mm, 18 t Bröltalbahn (8 ks) č. 6 až 13 BB (stroj č. 6 přešel r. 1943 k Trusebahn, u DR jako 99 4611) zrušeny 1923–1965
Jungova malletka G 2x2/2 dráhy Saignelégier–La Chaux-de-Fonds s osobním vlakem ve stanici Saignelégier
Jungova malletka G 2x2/2 dráhy Saignelégier–La Chaux-de-Fonds s osobním vlakem ve stanici Saignelégier
 1892 SC G 2x2/2 (B'B m4st) systém Mallet Chemin de fer Saignelégier–La Chaux-de-Fonds (SC)
lokomotiva Jung č. 129/1892 jako pomník v Reykjavíku
lokomotiva Jung č. 129/1892 jako pomník v Reykjavíku

 129–130/1892 B m2t, 900 mm, 15 tun, 80 PS R. Dolberg, Rostock (2 ks) 1913: Island: „MINØR“[10] a „PIONÉR“[11] v. č. 129/1892: pomník v Reykjavíku
lokomotiva č. 16 hutě Hoesch Westfalenhütte (800mm), Jung 2742/1917 (obr. z r. 2016)
lokomotiva č. 16 hutě Hoesch Westfalenhütte (800mm), Jung 2742/1917 (obr. z r. 2016)
 1896–1950 B m2t, 800 mm Westfalenhütte, č. 6–17 (dodáno min. 12 ks strojů B m2t) hutní drážka Hoesch, Westfalenhütte č. 16 (1917–1958) v. č. 2742/1917 Westfalenhütte č. 16
1897 B'B m4st, systém Mallet, 1000 mm Kolding–Egtved Jernbane (KEJ), Dánsko (3 ks) č. 1–3 KEJ sešrotovány 1930
DR Class 99.590 tank locomotives nos. 99 5902 (left) and 99 5901 (right) at Wernigerode locomotive depot, Saxony-Anhalt, Germany
Lokomotivy systém Mallet, č. 99 5902 a 99 5901 (Jung 258 a 261/1897, HSB Wernigerode 2014
 258, 261, 345/1897–1898 B'B m4st, systém Mallet, 1000 mm, 250 PS Nordhausen-Wernigeroder Eisenbahn (NWE) NWE č. 11,14,18 (1897–1949); DR 99 5901-03 (1949–1993); Harzer Schmalspurbahnen GmbH (HSB) (1993–) HSB Wernigerode, schopné provozu
597/1902 C m2t, 900 mm, 60 PS, 12 km/h Orenstein & Koppel, Berlín lokomotiva "АХРА СМЫР" hospodářské dráhy kláštera Achali Atoni – Nový Athos, Abcházie (1902–1948)[12] hora Akui, Nový Athos (vrak)[12]
Arnold Jung Locomotive from 1905 of the Otavi Mining and Railway Company in Tsumeb, Namibia
Lokomotiva Otavijské důlní a drážní společnosti, A.Jung 1905, Tsumeb, Namibie
 1904–1905 C1 m2t, 600 mm, 150 PS, 16 t A.Kopel, Berlín (15 ks) Otavi Mining and Railway Company (Něm.JZ Afrika) 715/1904, č. 9 muzeum v Tsumeb (Namibie)
820/1905,
889/1905 		B m2t, 1000 mm, 8,5 t Dusselwerk, Ew Schulze Vellinghausen, pro Lawskou železnici, Surinam (2 ks) KADJOE (820/05) a MAABO (889/05), úsek Macami - přehrada Sarakreek (1905 – 50. léta) KADJOE?[13]
1906–1907 1'C+t, 1050 mm, 300 PS, 44 t Hejazská dráha (HR) (7 ks) Damašek – Medina č. 964/1906, muzeum Mada'in Salih (SA), Al-Ula; trasa HR [b]
1261/1908 C1'm2t+t, 600 mm, 50 PS, 10 t Meklenbursko-Pomořská úzkorozchodná dráha (MPSB) č. 5 MPSB „GRAF SCHWERIN-LÖWITZ“, Brecon Mountain Rwy (Wales)
Arnold Jung Lokomotivfabrik Dampflok im Dienste der Internationalen Rheinregulierung, stationiert in Lustenau, vor der Remise auf einem s.g. Drehkreuz 1516/1910 B m2t, 80 PS, 750 mm, 14 t Mezinárodní regulace Rýna (IRR) v Rorschachu IRR "ST. GALLEN“ (1910–?) muzejní dráha IRR Rhein-Schauen v Lustenau, provozní od 1999 (jako „Widnau“)[14]
1914 1‘D, 1050 mm Hejazská dráha (12 ks) Damašek – Medina ano [c]
DSSF 1 2070/1914, DSSF 2 2075/1914, DSSF 3 3391/1927 B m2t, 785 mm, 750 mm, 700 mm, 50 PS Svovlsyre- og Superfosfatfabrikken Limfjorden, Nørresundby, Aalborg (2 ks) No.1[15], No.2[16], No.3[17] Hedelands Veteranbane, Dánsko[18]
2293/1915, 2358, a 2359/1916 1'B m2t (100 PS), 1'C m2t (160 PS) Treuburger Kleinbahnen (Olecka Kolej Wąskotorowa) TKB 5, TKB 3ᴵᴵ + 4ᴵᴵ (u PKP, Ełcka Kolej Dojazdowa: Txa2-3341 + 42) po r. 1945 zůstaly v Polsku. stejné dodány i pro pro Lycker Kleinbahn (Ełk) a Pillkaller Kleinbahn
Dampflokomotive 99 5633 als SPREEWALD im Bahnhof Bruchhausen-Vilsen 1917 1’C m2t, 1000 mm, 26 t Pillkaller Kleinbahn (PKB, 5 ks) PKB č. 21–25; DB 99 241, DR 99 5633; do r. 1957/1970 2519/1917 alias č. 23 „SPREEWALD“, Spreewaldbahn, DEV Bruchhausen-Vilsen
stránka lok Tya6-3326 na www.polskieparowozy.pl 3054/1920 1'C m2t, 1000 mm, 150 PS, 18,7 t Ostdeutsche Eisenbahn-Gesellschaft Königsberg (OEG) OEG Lycker Kleinbahn č. 5 (do 1945); PKP Txa 2-3343 > Tya 6-3326 (do 1977) Muzeum Kolei Wąskotorowej Gryfice (od 1992) Sochaczew (od 2009)[19][6]
lok 83-052 JŽ (Jung 3534/1926) na "šarganské osmičce", Mokra Gora 1926 D1'+t, 765 mm, 360 PS St. dráhy Bosny a Hecegoviny BHStB IVa5 (řada 83 JDŽ) 3534/1926, JDŽ 83-052, muzeum Mokra Gora
Lokomotiva BAG, Jung 8301/39 na stránkách muzea RSE Aschbach 8301/1939 D m2t systém Luttermöller[d], 785 mm, 185 PS, 21 t Basalt AG Linz Museum der Rhein-Sieg Eisenbahn (RSE-Museum) Asbach
Jung Dampflok (9295/1941) im Frankfurter Feldbahnmuseum
 1938 – 40. léta B m2t 600 mm, 65 PS, 12 barr, 11,2 t 18 km/h typ "Hilax" (několik provedení) jednotných stavebních lokomotiv (ca.200 ks) stavební a účelové drážky 1938 – 70. léta Waldeisenbahn Muskau (WEM), Feldbahnmuseum Rommerskirchen-Oekoven, Frankfurter Feldbahnmuseum
obr. lok. KkB č. 16 v obrazovém archivu na stránkách eisenbahnstiftung.de 1942 1'E1' p2t, 750 mm, přerozchod. na 1000 mm, 375 PS, 52 t OKH (3 ks) Kerkerbachbahn (KkB) č. 16 1960 zrušena, seštotována
Lokomotiva Bröltalbahn č. 53, Jung 10175/44 na stránkách muzea RSE Aschbach 10175/1944 1'D1' p2t, 785 mm, od r. 1957 olejové topení Rhein-Sieg-Eisenbahn (RSB) Bröltalbahn č. 53 RSE-Museum Asbach
Lok 20 ("Haspe") der Interessengemeinschaft Historischer Schienenverkehr (Selfkantbahn) bei einer Rangierfahrt im Bw-Bereich des Bahnhofes Schierwaldenrath, 2012, Alupus
Lok. č. 20 hutí Klöckner v Hagen-Haspe jako muzejní při akci spolku IHS, Schierwaldenrath, 2012
 12703, 12783 -84/1956 B m2t, 900 mm, 200 PS, 22 t Klöckner Hütte Hagen-Haspe Klöckner Hütte č. 19–21 IHS, Selfkantbahn [1]
Lokomotiva Jung dráhy Aliveri industrial railway (Kymi-Aliveri, Taminei, Řecko), 2007
Lokomotiva Jung dráhy Aliveri industrial railway (Kymi-Aliveri, Taminei, Řecko), 2007
 1958? B m2t, 1000 mm průmyslová dráha lignitových dolů a elektrárny PPC Aliveri (5 ks) (Řecko) 1958–1980[20] Ptolemais[21]

Vysvětlivky

  1. ↑ V tabulkách za uspořádáním pojezdu použita obvyklá doplňková notace konstrukčního provedení pro parní lokomotivy: m2t: lokomotiva na mokrou páru, dvojčitá, tendrovka; obdobně p2t: dvojčitá tendrová lokomotiva na přehřátou páru, m4st: lokomotiva na mokrou páru, sdružená, čtyřválcová, tendrovka; fl: bezohňová, parní akumulační PS: výkon uváděn v jednotkách "koňská síla"
  2. ↑ několik strojů je zachováno v Saúdské Arábii v bývalých stanicích po trase Hidžázské dráhy, a muzeích v Damašku, Amánu, Mada'in Salih a Medině
  3. ↑ viz poznámka k lokomotivě 1'C Hidžázské dráhy
  4. ↑ konstrukce pojezdu podle patentu Gustava Luttermöllera (O&K) umožňuje posun dvojkolí vůči rámu vozidla a tím projíždění oblouků o malých poloměrech. Krajní náprava (nápravy) není spřažena s hnací spojnicemi, ale ozubeným převodem, umístěným centrálně na osách


Normálněrozchodné parní lokomotivy

Dodávky pro státní dráhy

A.Jung původně nepatřil k lokomotivkám s vyhrazenou dodávkovou kvótou u státních drah. Až po příchodu Paula Pillnaye do vedení firmy začala od roku 1897 výroba strojů řad pr. T3, G8.1, G8.2 a T9.3 (399 ks) pro Pruské státní dráhy. Následovala výroba lokomotiv řad 64 (99 ks, 1928–1940), 80 (5 ks, 1928) a 41 (40 ks, po r. 1938) pro DRG. Během 2.světové války stavěl lokomotivy řady 50 a 52 (231 ks). Po válce pro DB to pak byla řada 23 (51 ks, 50. léta), včetně stroje 23 105 DB, poslední nově postavené parní lokomotivy dodané spolkovým drahám v roce 1959.

Firma se orientovala především na privátní, polní a průmyslové dráhy. Některé dodávky:

Obrázek Výroba Uspořádání[a],

charakteristika

Konkrétní stroje
Zákazník Provoz Zachována
3/1885 1435 mm, 12 PS cukrovar Dennin nedochovala se[7]
Lok AF 119 DSB na stránkách .jernbanen.dk 278–280/1897, 321/1998 (4 ks) 2'B m2+t, 70 km/h, délka 12 687 mm, 27 t, 12 barr dráha Svendborg – Nyborg Jernbaneselskab (SNB), Dánsko SNB č. 1–4, SFJ č. 19–22 (1897-1948)[22], DSB řada AF č. 119–122 (1949–1954)[23] sešrotovány 1952, 1954[23]
1911, 1913 (39 ks) 1435 mm, 1'C m2+t Rumunské st.dráhy (CFR) CFR 1379-1405 (Jung 1911), CFR 1406-1417 (Jung 1913) vyřazeny ve 30. letech[24]
1915 bei Jung für die Bremischen Hafeneisenbahn (Nr. 14) gebaute Tenderlokomotive; 1930 als 89 7516 zur Deutschen Reichsbahn; 1945 an die Neukölln-Mittenwalder Eisenbahn (Nr. 1); Verbleib unbekannt. Aufgenommen im Bahnbetriebswerk Bremen-Walle.
Lokomotiva 89 7516 DRG (Jung 1915, původně č. 14 Brémské přístavní dráhy) v depu Bremen-Walle, okolo r. 1931
 od 1911 (10 ks) Typ „Pudel“ C m2t, odvozený od pruské řady T3; 450 PS, 46 t, 40 km/h přístav Brémy výr. č. 1720/1912: přístav Brémy, č. 11 (do 1930); DRB/DB 89 7513 (do 1965) spolek Dampfzug-Betriebs-Gemeinschaft e.V., Bockenem-Bornum, provozní [2]
Sächsisches Eisenbahnmuseum, Chemnitz, 10 July 2015
Zrenovovaná lokomotiva řady pr. T9³ (Arnold Jung Lokomotivfabrik 1738/1912) jako neprovozní exponát v železničním muzeu v Saské Kamenici – Hilbersdorfu v r. 2015. Jeden ze strojů, které po I.světové válce připadly Polsku (TKi3-295) a po roce 1939 se do Německa vrátily (jako 91 896ᴵᴵ DR)
 po r.1901 (399 ks) 1'C m2t, 470 PS, 46,8/59,9 t, 65 km/h Pruské dráhy (KPEV) v. č. 1738/1912: KPEV řada T 9.3, KED Frankfurt č. 7394 (1912–1918); PKP TKi 3-295 (1922–1941) DRG/DR 91 896 (1949–1955) průmysl (1955–1975) v. č. 1738/1912: pomník Drážďany do r.2008, poté Sächsisches Eisenbahnmuseum (SEM) Chemnitz-Hilbersdorf[6]
2881–83/1919 (3 ks) Typ „Pudel“; C m2t, 400 PS, celk.délka 8590 mm, služeb.hmotnost 46 t Industriebahn Neukölln (do r. 1953), plynárna Mariendorf (1958-66), v. č. 2882: Gelsenkirchener Bergwerks-AG jako lok č. 68 pro potašový důl Dippach (1921–1963) poslední sešrotována 1968[25]
Die Dampflok "Waldbröl" (Jung, Baujahr 1914, ex Kleinbahn Bielstein-Waldbröl) unter Dampf auf der Drehscheibe des Eisenbahnmuseums Dieringhausen
 1914 (2 ks) C m2t, odvozena od pruské řady T3, 320 PS, 40 t, 40 km/h [3] Kleinbahn Bielstein–Waldbröl Kleinbahn Bielstein–Waldbröl, (1914-66. léta); výr. č. 2243 "WALDBÖL"

muzejní - Eisenbahnmuseum Dieringhausen,(od 1983), provozní (od r. 2006) [4]

Lokomotiva Jung 9846/43 pro železárny Brinker v Langenhagenu jako provozní exponát Locomotieven Museumstoomtram Hoorn – Medemblik (SHM), Nizozemsko; stanice Hoorn, červen 1986 9846/43 B m2t, 40 km/h, 23,5 t délka 7 126 mm Brinker Eisenwerke, Langenhagen (BEL) BEL 14, BEL 16 /1948; Georgsmarienhütten Eisenbahn GME "16" /1978; muzejní SHM "MEDEMBLIK 16" Locomotieven Museumstoomtram Hoorn – Medemblik (SHM) Nizozemí[26][27]
Dampflok Nr. V der Hespertalbahn am 20. August 2017 in Essen-Kupferdreh. Die Maschine gehört zum Typ "CNTL 560 PS" der Firma Arnold Jung, Fabriknr. 12037, Baujahr 1954
 1950–1954 (7 ks) typ CNTL; C m2t, 560 PS, 42 t, 45 km/huspořádání C průmysl hutě a průmysl, Německo, Turecko (1950– výr. č. 12037 muzejní – Hespertalbahn e.V., Essen-Kupferdreh (od 1978), provozní (od r.2017) [5]
57 01 im Türkischen Eisenbahnmuseum Çamlık
lok 57 01 železniční muzeum Çamlık, Turecko. 2 lokomotivy dodal pro TCDD v r.1951–1952 Henschel, 2 kusy Jung
 1951/52 (2 ks) odvozeny od řady 85 DRG, 1'E1' p3t, 109 t, 70 km/h Turecké státní dráhy (TCDD) TCDD 57 01–04 Çamlık Railway Museum (Turecko) [6]
1942–1945 (přes 200 ks) 1435 mm, 1'E p2, 1600 PS, 84 t, 80 km/h Říšské dráhy, reko Kriegslok řady 52 DR původně 52 3209 (Jung 11220/1943), 1965 modernizován v RAW Stendal na 52 8139 DR VSM Dieren, NL [7]
Dampflokomotive 23 105, ausgestellt auf der Fahrzeugschau 150 Jahre deutsche Eisenbahn in Bochum-Dahlhausen
Lokomotiva 23 105 DB

 1950–59 (51 ks) 1435 mm, 1'C1' p2, 1800 PS, 83 t, 110 km/h Deutsche Bundesbahn (DB) řada 23 DB, osobní vlaky 1950–1975 23.019 – DDM Neuenmarkt, 23.023 - SSN Rotterdam (NL), 23.029 – pomník Aalen (D), 23.071 a 23.076 – VSM Apeldoorn (NL), 23.105 – DB Museum Norimberk (t.č. Augsburg) [8]

Vysvětlivky

  1. ↑ V tabulkách za uspořádáním pojezdu použita obvyklá doplňková notace konstrukčního provedení pro parní lokomotivy: m2t: lokomotiva na mokrou páru, dvojčitá, tendrovka; obdobně p2t: dvojčitá tendrová lokomotiva na přehřátou páru,  m4st: lokomotiva na mokrou páru, sdružená, čtyřválcová, tendrovka; fl: bezohňová, parní akumulační PS: výkon uváděn v jednotkách "koňská síla"

Galerie

Parní lokomotivy – Z katalogu Jung, ca. 20. léta 20. století (Collection of DeGolyer Library, Southern Methodist University, Dallas, TX)

  • Čtyřválcová sdružená lokomotiva pro adhezní i ozubnicový provoz
    Čtyřválcová sdružená lokomotiva pro adhezní i ozubnicový provoz
  • Lokomotiva typu Hilax
    Lokomotiva typu Hilax
  • Parní lokomotiva Jung
    Parní lokomotiva Jung
  • Parní lokomotiva pro malodráhy typu 5-5
    Parní lokomotiva pro malodráhy typu 5-5
  • Parní lokomotiva pro soukromou dráhu
    Parní lokomotiva pro soukromou dráhu
  • Parní lokomotiva pro hnědouhelné doly
    Parní lokomotiva pro hnědouhelné doly
  • Parní lokomotiva z dodávky do zahraničí
    Parní lokomotiva z dodávky do zahraničí
  • Lokomotiva pro Bádenské státní dráhy VIc 947 (výr.č. 2531 z roku 1917), později DRG 75 473
    Lokomotiva pro Bádenské státní dráhy VIc 947 (výr.č. 2531 z roku 1917), později DRG 75 473
  • Lokomotiva na přehřátou páru řady 41
    Lokomotiva na přehřátou páru řady 41
  • Speciální lokomotivní konstrukce s namontovaným otočným jeřábem, ø válců 350 mm, ø kol 1100 mm
    Speciální lokomotivní konstrukce s namontovaným otočným jeřábem, ø válců 350 mm, ø kol 1100 mm

Parní akumulační lokomotivy

Obrázek Výroba Uspořádání,

charakteristika

Konkrétní stroje
Zákazník Provoz Zachována
[9] 1416/190x (před 1910) B fl, 600 mm Elmore AG Elmore AG, Schladern a.d. Sieg [28] ne
3239/1921 B fl, 150 PS přádelna vlny Bremy č. 2, minimálně do r. 1970
3438/1925 Monopolverwaltung für Branntwein Berlin-Reinickendorf[29]
Dampfspeicherlokomotive im Maschinen- und Heimatmuseum Eslohe
Akumulační parní lokomotiva, Heimatmuseum Eslohe 2008
 3088, 3089/1920 B fl, 1435 mm, 23 t Glaser & Pflaum in Düsseldorf Papierfabrik Reisholz AG Ruhrwerke, závod Arnsberg, č. 2; (1921–1990) po rekonstrukci muzejní (od 2003) Museum Eslohe (2020) [6]
Parní akumulační lokomotiva Jung v. č. 7041/1937, přístav Hamburk 7041/1937 (typ L 22.14) B fl, 1435 mm, 20 t válce vpředu, výfuk komínem Margarine-Union Hamburg Union Deutsche Lebensmittelwerke GmbH, Hamburg-Bahrenfeld č. 2 (1937–1969) Hamburg Maritim (2022)[6]
Lok Jung,Fabr.No.14099/1970, Bauart C fl, Jungenthal1984. Leistung 250 PS, Anfahrzugkraft 7000 Kg, Dienstgewicht 37500 Kg, Höchstgeschwindigkeit 25 Km/St, Fülldruck 15 atü, kleinster Kurvenradius 50 m
Poslední vyrobená parní akumulační lokomotiva Jung (C-fl, výr. č. 14099/1970) po renovaci v závodě v Jungenthalu 1984
 14099/1970 C fl, 1435 mm, 250 PS, 37,5 t, 25 km/h ARBED SA ocelárny ARBED Saarhütte (Lucembursko), 1970–1982; renovace Jung 1983[30]

Některé dodané motorové lokomotivy

Motorové lokomotivy pro polní dráhy

Úzkorozchodné dvou- a třínápravové kapotové stroje s koncovým stanovištěm řidiče ve své době hojně využívané pro polní, stavební a hospodářské drážky tvořily početně největší část výroby motorových lokomotiv. Vzniklo jich několik tisíc, desítky z nich jsou v různých sbírkách stále zachovány. Výroba jednoduchých strojů o výkonu 10 až 120 koní s mechanickou převodovkou probíhala u Junga od druhé poloviny 20. let, skončila v roce 1964. Dodávány byly s kabinou řidiče, nebo bez ní. Používané typové označení rozlišovalo lokomotivy spíše co do výkonu a oblasti použití, vzhled, použité agregáty i konstrukční detaily se u jednotlivých typů v čase měnily; větší modernizace v jejich konstrukci proběhla naposledy v 50. letech. Některé reprezentantky[31]:

Obrázek Výrobní typ

rozchod

Vyráběno

kusů

Uspořádání[a],

konstrukce

Délka

rozvor

Hmotnost

výkon

MS 130

500–750 mm

1929–31

90 ks

B dm 2860 mm

800 mm

2,8 t

10/11 PS

MS 131

500–900 mm

1929–33

ca. 430 ks

B dm 2880 mm

800 mm

2,8 t

10/11 PS

Jung diesel locomotive at the narrow gauge railway museum in Valkenburg (NL)
Dieslová lokomotiva Jung MSZ 130, muzeum Valkenburg (NL)
 MSZ 130

500–750 mm

1929–34

ca. 100 ks

B dm 3480 mm

900 mm

4,9 t

20/22 PS

MSZ 160

600–1435 mm

1927–35

7 ks

B dm ?

1600 mm

10 t

32/35 PS

Ziegelei Hundisburg, Lokomotive: Arnold Jung Lokomotivfabrik GmbH, Jungenthal bei Kirchen an der Sieg
Lokomotiva Jung, cihelna Hundisburg
Denkmalgeschütztes Feldbahnmuseum Herrenleite, Lohmen
EL 105, Feldbahnmuseum Herrenleite 2013
 EL 105

500-1000 mm

1932–62

ca. 1400 ks

B dm 2700 mm

780 mm

4 t

11/12 PS

Lok Jung EL110 v. č. 8135/1938, pův. dodán stavební fě k rozšíření kasáren ve Schwabachu, kde i zůstala (H.Deserno, 2008)
Lok Jung EL110 v. č. 8135/1938, pův. dodán stavební fě k rozšíření kasáren ve Schwabachu, kde i zůstala (H.Deserno, 2008)
600mm gauge German Feldbahn locomotive by Arnold Jung in Jungenthal at Kirchen a.d. Sieg, ca.2006
Lokomotiva Jung EL 110 pro 600 mm polní dráhy, Feldbahn- und Industriemuseum ve Wieslochu (Badensko-Würtenbersko, D)
 EL 110

600–900 mm

1934–63

ca. 900 ks

B dm 2890 mm

780 mm

4 t

11/12 PS

Feld- und Grubenbahnmuseum Fortuna 2019
Feld- und Grubenbahnmuseum Fortuna 2019
 ZL 105

600 a 750 mm

1933–59

ca. 980 ks

B dm 3400 mm

915 mm

5,4 t

22/24 PS

Lok ZL 110 v. č. 8582 v muzeu Neuenmarkt-Wirsberg, 2013 ZL 110

600 mm

1939 B dm
Lok Jung ZL 114, Feld- und Waldbahn Riedlhütte, (H. Deserno, 2008)
Lok Jung ZL 114, Feld- und Waldbahn Riedlhütte, (H. Deserno, 2008)
 ZL 114

600–1000 mm

1935–60

ca. 800 ks

B dm 3420 mm

890 mm

5,4 t

22/24 PS

Diesellok Jung ZL 233 (im Hintergrund Jugs Hilax-Dampflokomotive), fleet lager of narrow gauge railway Muskau (WEM), Lausitz, Germany (Urheber: Udo Schröter 2011-05-02)
Lok Jung ZL 233, Lesní železnice Mužákov, depot Weißwasser 2011
 ZL 233

500–1000 mm

1938–56

118 ks

B dm 4780 mm

1150 mm

8 t

40/44 PS

Lok DL233, Jung v. č. 11888/1953, Feldbahnmuseum Guldental 2015 DL 233

600 a 750 mm

1950–64

16 ks

B dm 4780 mm

1226 mm

8/10 t

52/56 PS

VL 244

600 a 650 mm

1956

5 ks

B 5020 mm

1300 mm

12/15 t

80/88 PS

Lokomotiva typu VL 134 na firemním obrázku fy Jung, ca 1937 (zdá se, že stejný obrázek byl použit pro celou typovou řadu...)
Lokomotiva typu VL 134 na firemním obrázku fy Jung, ca 1937 (zdá se, že stejný obrázek byl použit pro celou typovou řadu...)
 VL 134

úzkorozch.

30. léta C dm,

4 rychlostní převodovka

10/12/15 t

75/80 PS

Feldbahn-Diesellokomotive, Type VN 234, 80/88 PS
Dieselová lokomotiva Jung Typ VN 234 (firemní foto, ca 1940). Fond DeGolyer Library, Southern Methodist University, US
 VL 234

600 mm

30. léta C dm 80/88 PS
SL 134 M

915 mm

1938/39

4 ks

C 14,8 t

120 PS

Egemose Centret at Egemosen, Ganløse, Obec Egedal, Dánsko[32][33][34][35]
600 mm úzkorozchodná dieselová lokomotiva EL 110 (výrobní číslo 9649) ve Vettelschoßu před budovou bývalého vedoucího provozu – dnešní klubovna, zřízená jako herní zařízení před mateřskou školou od jara 1975, Německo
Motor lehké železnice Austro-Daimler a lokomotiva Jung v dílnách Feld- und Industriebahnmuseum Freiland, Německo
Název: Dieselová lokomotiva s normálním rozchodem.

Tvůrce: Arnold Jung Locomotivfabrik. Datum: cca. 40. léta 20. století, Německo. Dieselová lokomotiva Feldbahn.

Název: Dieselová lokomotiva s normálním rozchodem.

Tvůrce: Arnold Jung Locomotivfabrik. Datum: cca. 40. léta 20. století, Německo. Dieselová lokomotiva Feldbahn.

Název: Dieselová lokomotiva s normálním rozchodem.

Tvůrce: Arnold Jung Locomotivfabrik. Datum: cca. 40. léta 20. století, Německo.

Název: Dieselová lokomotiva s normálním rozchodem.

Tvůrce: Arnold Jung Locomotivfabrik. Datum: cca. 40. léta 20. století, Německo.

Název: Dieselová lokomotiva s normálním rozchodem.

Tvůrce: Arnold Jung Locomotivfabrik. Datum: cca. 40. léta 20. století, Německo.

Vysvětlivky

  1. ↑ V tabulkách za kódem uspořádání pojezdu doplněna obvyklá doplňková notace konstrukčního provedení pro motorové lokomotivy: dm: dieselová lokomotiva s mechanickým přenosem výkonu, dh: dieselová lokomotiva s hydraulickým přenosem výkonu, de: dieselová lokomotiva s elektrickým přenosem výkonu

Posunovací traktory a mechanismy

Stroje vznikly úpravou pro normální rozchod z lokomotiv pro polní dráhy. Byly dodávány pro nenáročný posun na vlečkách s minimálními nároky na výkon.[36]

Obrázek Výroba Uspořádání,

charakteristika

Konkrétní stroje
Zákazník Provoz Zachována
Jung Typ EN 112, v. č. 8819/1940 Münsingen, SAB, 2017 EN 112, 1936–60, 16 kusů B dm, rozvor 1600 mm, délka 4250 mm, služeb.hmotnost 5 t, výkon 10/11 PS v. č. 8819/1940: Hermann Hald, Stuttgart v. č. 8819/1940: fa Wagner Reutlingen "505" Schwäbische Alb-Bahn e.V., Münsingen
Jung Typ ZN 113, v. č. 7352/1937, 'HSW 2', Wesel 2008 ZN 113: 1937–62, 32 strojů B dm, třístupňová převodovka, provozní hmotnost volitelně 6 t, 7,5 t nebo 9 t, výkon 24 PS [6] v. č. 7352/1937: Paul Ammermann, Münster v. č. 7352/1937: cihelna Idunahall, Schermbeck HSW – Historischer Schienenverkehr Wesel (od 1981)
Kleinlokomotive Kö 0049 (Jung/FN 5396/1933) im Eisenbahnmuseum Scharzenberg Erzgebirge
Lokomotiva Kö 0049 (Lg I, Jung typ ZR 105, výr. č. 5396/1933), železniční muzeum Schwarzenberg v Krušných horách, 2005

Dodávky pro státní dráhy a wehrmacht

Jako řada jiných německých výrobců byl Jung zapojen do výroby jednotných malých lokomotiv řady K, Lg I a II pro státní dráhy DRG/DRB. Ve výkonové skupině Lg I do 40 PS bylo v letech 1931–1933 vyrobeno 21 lokomotiv řady Kö0 (interní typy MSZ 132, RL 133, ZR 105, provedení B dm). Ve výkonové skupině Lg II bylo v letech 1932–1937 dodáno nejméně 135 lokomotiv řad Kö4/Kb4/Köf4 (interní typ NDR 130/Kö II, příp. VN 244, provedení B dm nebo B dh).[37]

V letech 1938 až 1943 se Jung podílel na stavbě lokomotiv Wehrmachtu WR 200 B 14 (později V 20 DB) a WR 360 C 14 (později V 36, u ČSD jako řada T 334.0ᴵ). Zachován je Jungem postavený stroj WR 00 B 14 (V 20 020) na historické železnici v Almstedtu-Segeste.

211 041-9 V100 1041 Bremen Works 14.06.14, P. Smith
Lok 211 1041 společnosti NeSA (Jung typ V 100.10, v. č. 13315/1962), dílny Brémy, červen 2014

Po válce byly – už pro DB – obnoveny dodávky malých lokomotiv - bylo dodáno 108 lokomotiv Köf II (B dh, v. č. 13131-13238/1959–1960, u DB jako Köf6, později řada 323), a 160 lokomotiv nové, vyšší výkonnostní skupiny Lg III nad 150 PS (B dh, 1963–1974, Köf11, později řady 332, 333 DB).[37] Poslední pro DB vyráběné lokomotivy s určením pro posun a lehkou traťovou službu byly řady V 60 (C dh, 650 PS, 40 ks, 1956-59, později řada 260)[38], V 100 (B'B' dh 1100 PS, 84 ks, 1961_1964, po r. 1968 řady 211 a 212)[39] a konečně V 90 (B'B' dh, 1100 PS, 10 ks, 1975–1976, řada 291)[40].

Dodávky pro průmysl

Motorové lokomotivy byly u Junga stavěny především pro posunovou a vlečkovou službu, některé se využily i pro lehkou traťovou službu na soukromých lokálních drahách. Prvním typem (také) normálněrozchodné dieselové lokomotivy byl MSZ 160 (prototyp 1927, série od 1930, 10 ks). Lokomotivy předválečné 1. a 2. generace, vyráběné od poloviny 30. let, byly původně odvozeny od úzkorozchodných strojů pro polní dráhy s mechanickým přenosem výkonu; podle dostupných záznamů šlo celkem nejméně o 90 lokomotiv deseti typů. Do jejich stavby se postupně promítaly zkušenosti nabyté výrobou jednotných malých lokomotiv Lg II řady Kö/Köf.

Na počátku 50. let Jung zkoušel zúročit nabyté zkušenosti s výrobou řad WR. Své normálněrozchodné průmyslové lokomotivy do výkonu 200 koní zmodernizoval a na základě řady WR vyvinul nové, výkonnější lokomotivy 3. generace pro posun a průmyslové vlečky, s využitím hydraulického přenosu výkonu přes jalovou hřídel a spojnice. S novými typy bylo zavedeno i nové typové označení: velká písmena označovala typ stroje a případně formu přenosu výkonu (R – Rangierdienst – posunovací, K – Kette – náhon řetězem, později C – náhon kardanovou hřídelí). Následuje číselný kód výkonu (v desítkách koňských sil) a opět velké písmeno značící uspořádání náprav (B, C, D). Mezi lety 1953–1966 tak bylo vyrobeno okolo 90 strojů pro průmysl a Bundeswehr a 42 strojů pro Egyptské dráhy.

Ve 4. generaci byly výrazněji přepracovány slabší typy lokomotiv do 250 PS, v letech 1960–1973 se jich vyrobilo 64 ve 4 typech. V 5. generaci Jung opustil koncepci náhonu přes jalovou hřídel a použil přenos kardanem. Od roku 1970 do ukončení výroby lokomotiv se vyrobilo jen 15 takto konstruovaných strojů.

Některé dodávky na normální rozchod[41]:

Obrázek Typ; výroba Uspořádání[a],

charakteristika

Konkrétní stroje
Zákazník Provoz Zachována
Lok DN 233, Jung 8057/1939, vlečka Mannesmann Demag v Mönchengladbachu, 1981 DN 233; 1939+43 (3 ks),

1950–1961 (6 ks)

B dm privátní a průmyslové dráhy posunová služba [10]
[11] VN 234; 1939–1958 (9+ ks) B dm 4-rychlostní, 85 PS, 16–20 t, 20 km/h privátní a průmyslové dráhy posunová služba [12]
[13] ZN 233; 1939–1958, 15 ks B dm privátní a průmyslové dráhy posunová služba spolek Stöffel [D] (2019) [14]
Lollandsbanen M14 (Jung Typ R 360 C – Baujahr 1950) Bf Ryde, 6 May 1989, Manfred Kopka
Lokomotiva M14 Lollandsbanen (Jung Typ R 360 C, výr. 1950) ve stanici Ryde (Dánsko), 1989
 R 360 C, 1950; R 361 C; 1953 (15 ks)

R 362 C; 1955–1956 (27 ks)

C dh, 360 PS, 67 t Egyptské státní dráhy (ERR) ERR 4211–4252
Brohltalbahn Lok D8 at Brohl-Lützing (R 8 B als D 8 bei der Brohltalbahn)
Lokomotiva D 8 železnice Brohltalbahn (Jung R 8 B, výr. č. 14128/1972), Brohl-Lützing 2012
 RK 8 B 1960–1972, 16 ks[42] B dh, 80 PS, celk.délka 5770 mm, služeb.hmotnost 15 t průmysl posun; č. 14128/1972 cementárna Bonn-Oberkassel, Lok 1[43] jako D 8 na turistické dráze Brohltalbahn (od 2005)
RK 12 B, 12749/1957 B dh, celk.délka 6880 mm, služeb.hmotnost 24 t, výkon 88 kW Monopolverwaltung für Branntwein Berlin-Reinickendorf [5]
RK 15 B: 13284/1960 uspořádání B, celk.délka 6450 mm, služeb.hmotnost 24 t, výkon 110 kW West-Berliner Bewag Kraftwerk Oberhavel č. 2[44]
Lok Jung RK20B (11559/1952), Aschersleben 2020 RK 20 B: 1952–1953 B dh, 200 PS Gelsenberg Benzin AG , Gelsenkirchen-Horst č. 5[44]; Osthavelländische Eisenbahn (OHE) in Berlin-Spandau[25]; Industriebahn Neukölln č. 3[25] v. č. 11559, 11569/52: muzeum DWBM Aschersleben (od 2006)
Lok BVG 5070 (Jung RC24B, 13873/66), Bln-Wansee 1985 RC 24 B: 1966–1968 B dh, délka 6840 mm, služ.hmotnost 30 t, 184 kW, 20 km/h Berliner Gaswerks (GASAG) Mariendorf, č. 5–7[25] v. č. 13873/1966:GASAG č. 6 (1966-84); Berliner Verkehrsbetriebe (BVG) č. 5070 (1984–1995).[45][46] 1995 prodána dále
Diesellok R 30 C, ehemals Nr. 51 der Merzig-Büschfelder Eisenbahn, Eisenbahnmuseum Losheim 2007
Lok Jung R 30 C, muzeum Losheim 2007
 R 30 C: 1956–1959, 8 kusů uspořádání C dh, 39 t v. č. 12255/1956: Birkenfelder Eisenbahn (do 1992), v. č. 12995/1959: Merzig-Büschfelder Eisenbahn č. 51 (do 1988)[44] spolek EH, Trier (VL1);

Eisenbahnmuseum Losheim (MECL)

Diesellok Jung R 40 C als der BVG Nr. 5073 im Bahnhof Berlin-Zehlendorf (Urheber: Roehrensee, 1993)
Lokomotiva Jung typu R 40 C (12840/1959) ve službách berlínského dopravního podniku (BVG) jako č .5073, Berlin-Zehlendorf 1993
 R 40 C, 1956–1959, min. 5 ks C dh, celk.délka 9800 cm, služ.hmotnost 45 t, 440 PS, 60 km/h Bundeswehr; Hafen- und Bahnbetrieben der Stadt Krefeld (HBK, 2 ks), Tecklenburger Nordbahn (TNB), Bremervörde-Osterholzer EB (BOE) v. č. 12343, 12838-40: HBK lok D IV.+D V. (1958–1984), TNB č. 22 (1956–1985), BOE č. V 275 (1958–1988); Berliner Verkehrsbetriebe (BVG) č. 5073-76 (1984–1995).[45][46] 1995 prodány přes NEWAG Oberhausen: v. č. 12838-40/1958–1959: pro LARC Hongkong, v. č. 12343 /1956 sešrotována (2001) [46]
German Army Jung R 42 C in the Vossloh-Service-Center Moers
Lok typu R42C v barvách Bundeswehru, centrum údržby Vossloh v Moersu, 2010
 R 42 C: 1955–1962, 42 kusů Jako typ R 40 C, o 60 cm kratší rozvor posunovací a vlečková služba; Bundeswehr 7 ks, Siegener Kreisbahn (4 ks), Kleinbahn Weidenau–Deuz (4 ks), Freie Grunder Eisenbahn, OHE West-Berlin[25]
RC 43 C: 1970–1974 (5 ks) uspořádání C, celk.délka 8640 mm, služeb.hmotnost 48 t, výkon 305 kW 14040/1970: Industriebahn Neukölln č. 5[25]
OHE Lok 5 (Jung Typ R 60 D, FabNr.13712/1963, Bahnhof Berlin-Spandau, 27. Oktober 1986, Roehrensee
Lok typu Jung R60D jako č. 5 společnosti Osthavelländische Eisenbahn AG, Spandau 1986
 R 60 D: 1955–1966 (5 ks) spojnicová uspořádání D, celk.délka 9900 mm, služeb.hmotnost 60 t, výkon 650 kW OHE 4-6[25]
Obr.: Lokomotiva D7 OHE, Berlin-Spandau 2001  RC 70 BB: 14112/1972 (1 ks) podvozková uspořádání B’B’, celk.délka 12240 mm, služeb.hmotnost 76 t, výkon 773 kW, 60 km/h Osthavelländische Eisenbahn (OHE) DL 7 (1972–1983)[25] 1983 prodána do Itálie
Název: Dieselová lokomotiva s normálním rozchodem.

Tvůrce: Arnold Jung Locomotivfabrik. Datum: cca. 40. léta 20. století, Německo.

Název: Dieselová lokomotiva s normálním rozchodem.

Tvůrce: Arnold Jung Locomotivfabrik. Datum: cca. 40. léta 20. století, Německo.

Název: Dieselová lokomotiva s normálním rozchodem.

Tvůrce: Arnold Jung Locomotivfabrik. Datum: cca. 40. léta 20. století, Německo.

Název: Dieselová lokomotiva s normálním rozchodem.

Tvůrce: Arnold Jung Locomotivfabrik. Datum: cca. 40. léta 20. století, Německo. Dieselová lokomotiva Feldbahn, typ VL 234, 80-88 PS.

Název: Dieselová lokomotiva s normálním rozchodem.

Tvůrce: Arnold Jung Locomotivfabrik. Datum: cca. 40. léta 20. století, Německo.

Název: Dieselová lokomotiva s normálním rozchodem.

Tvůrce: Arnold Jung Locomotivfabrik. Datum: cca. 40. léta 20. století, Německo. Dieselová lokomotiva Feldbahn.

Název: Dieselová lokomotiva s normálním rozchodem.

Tvůrce: Arnold Jung Locomotivfabrik. Datum: cca. 40. léta 20. století, Německo. Dieselová lokomotiva Feldbahn.

Dieselová lokomotiva VL 1 od Hochwaldbahn GmbH („Emma“, rok výroby 1956, 320 k, výrobce: Arnold Jung Lokomotivfabrik) ve stanici Fischbach-Weierbach na trati Kursbuch 680 (Nahetalbahn).

LJ, Lollandsbanen, Dieselová lokomotiva M 12 (Arnold Jung Lokomotivfabrik 1957; Motor: MAN 6-Zylinder-Dieselmotor) Bahnhof Nakskov, Dánsko.
Dieselhydraulická posunovací lokomotiva Nordjyske Jernbaner T52. Postaven Arnold Jung Lokomotivfabrik GmbH, Německo v roce 1964 pro Deutsche Bundesbahn jako posunovací traktor "Köf III". Číslo NVR: 98 86 0000 052-1, Dánsko.

Vysvětlivky

  1. ↑ V tabulkách za kódem uspořádání pojezdu doplněna obvyklá doplňková notace konstrukčního provedení pro motorové lokomotivy: dm: dieselová lokomotiva s mechanickým přenosem výkonu, dh: dieselová lokomotiva s hydraulickým přenosem výkonu, de: dieselová lokomotiva s elektrickým přenosem výkonu

Dalšími vyrobenými typy normálněrozchodných dieselových lokomotiv byly R 30 B, ZN 113, VN 234, RK 11 B nebo RK 24 B.

Motorové lokomotivy pro úzký rozchod

Obrázek Výroba, typ Zákazník Konkrétní stroje
Uspořádání[a], charakteristika Provoz Zachována
11464/1952, V29 DB B'B' dh, 1000 mm V 29 falckých místních drah (3 ks) V 29 952, DEV Bruchhausen-Vilsen
Narrow gauge diesel locomotive at Dörzbach train station
Lok. typu L10B (Jung 1953) jako Jagsttalbahn č. 22-03, Dörzbach 2012
 11770/1953, L 10 B Farbwerke Hoechst (3 ks) B dh, 750 mm, 105 PS Fw Hoechst (1953–1958), KOK[b] č. 11 (1962–1967), Jagsttalbahn 22-03 (1968–1988) Freunde der Jagsttalbahn Dörzbach
Der Jumbo (Kalkbahn Lohja 4, Jung L40BB 12022/1955) im Bahnhof Neresheim, 19 September 2020, Author Der Mutschi
Lokomotiva č. 4 býv. průmyslové dráhy Lohja (Jung L 40 BB, výr. č. 12022/1955), stanice Neresheim, 2020
 12022/1955, L 40 B+B Kalkwerk Lohja (Fin.) B+B dh, 1000 mm, 2× 250 PS, 36 t, 40 km/h Kalkbahn Lohja č. 4 (Finsko) (1955–1970); Gm 4/4 111 LSE[c] (Švýcarsko, 1972-2005) Härtsfeld-Museumsbahn, provozní (2023)[15]
Für den Basistunnelbau aus Finnland gekaufte Occasions-Disellok Gm 4/4 71 der Furka Oberalp-Bahn, Fabrikat Jung, in Oberwald; später MGB Gm 4/4 70, heute als Gm 4/4 71 bei der Dampfbahn Furka Bergstrecke
 13950/1966 Kalkwerk Lohja (Fin.) B'B' dh,1000 mm, 2× 270 PS, 40 km/h Kalkbahn Lohja (Finsko) č. 5; (1966–1970), Kymi Kymmene (1971–1980); FO Gm 4/4 č. 71, a MGB č. 70[d] (Švýcarsko, 1980–2021) muzeum Butry-sur-Oise (Francie)
Class NMD1 Diesel Locomotive, No 501, Neral Station, India, 08/01/2008
 12105-12111 /1955–1956 (7 ks) Indické dráhy (IR) článková B+B dh, 2×145 PS, 33 km/h, 29 t původně trať Kalka-Shimla, ZDM-1, (762 mm). Od 70. let trať Neral – Matheran Hill, NDM-1 č. 500-506 (610 mm) NDM-1 501 Neral provozní (2019)

Vysvětlivky

  1. ↑ V tabulkách za kódem uspořádání pojezdu doplněna obvyklá doplňková notace konstrukčního provedení pro motorové lokomotivy: dm: dieselová lokomotiva s mechanickým přenosem výkonu, dh: dieselová lokomotiva s hydraulickým přenosem výkonu, de: dieselová lokomotiva s elektrickým přenosem výkonu
  2. ↑ KOK: Kreisbahn Osterode–Kreiensen
  3. ↑ LSE: dráha Lucern-Stans-Engelberg (Švýcarsko)
  4. ↑ FO: železnice Furka-Oberalp-Bahn; BVZ: železnice Zermatt-Bahn, obě Švýcarsko

Elektrické lokomotivy

Obrázek Výroba Uspořádání,

charakteristika

Konkrétní stroje
Zákazník Provoz Zachována
The locomotive Rj.B (Rjukanbanen, the Rjukan line) 9 at Rjukan station. http://en.wikipedia.org/wiki/RjB_9_and_10
Lokomotiva Rj.B (Rjukanbanen) č. 9 ve stanici Rjukan. [http://en.wikipedia.org/wiki/RjB_9_and_10]
 12846–12847/1958; el.část S.A.A. Sécheron (2 ks) B₀'B₀' el, 10/15 kV 16 2⁄3 Hz AC, 60 t, 732 kW, 55 km/h Norsk Transport AS Rjukanbanen (RjB, Norsko), čísla 9 a 10, do 1991 Rjukan (2012)
Lok 4 der Siemens-Güterbahn mit Thyristor-Impulssteuerung, 1988
Lok 4 firemní dráhy Siemens v Berlíně, 1988

 13832/1965, el.část Siemens-Schuckert (SSW) 6228/1965 B₀ el, trolejová s tyristorovým pulzním řízením na 550 V ss, hodinový výkon 238 kW, délka 7,6 m, 42 t Siemens Dynamowerk Berlin průmyslová dráha Berlín-Siemensstadt, č. 4 (do 1989) Bayerischen Eisenbahnmuseum, Nördlingen[44]
Museumsbahnhof Oberhausen - Jung Jungenthal Nr 14117 von 1970
Hybridní lokomotiva Jung ED80 výr. č. 14117/1970, Museumsbahnhof Oberhausen
 ED 80 t: 1955–1971, 64 ks hybridní trolejová a dieselelektrická, B₀'B₀' el/de, 596 kW/220 PS, 45 km/h, 80 t Gemeinschaftsbetrieb Eisenbahn und Häfen GmbH Gb Eisenbahn und Häfen, Duisburg-Hamborn č. EH 101–103, 107–165, do 2013 Deutschen Werkbahnmuseum, Aschersleben (EH 107) [44] a dalších 7 muzejních
Název: Elektronická traťová lokomotiva

Tvůrce: Arnold Jung Locomotive Factory Datum: kolem 40. let 20. století, Německo.

Název: Elektronická traťová lokomotiva

Tvůrce: Arnold Jung Locomotive Factory Datum: kolem 40. let 20. století, Německo.

Lokomotivy na stlačený vzduch

Stroje byly dodávány až do začátku 80. let, typicky pro provoz v hlubinných uhelných dolech s výbušnou atmosférou.

Obrázek Výrobní č. /rok, typ Uspořádání,

charakteristika

Konkrétní stroje
Zákazník Provoz Zachována
Jung Pzm (12044/1954), Kamp-Lintfort, Bergbaumuseum "Am Lehrstollen", Bergwerk West, Zeche Friedrich Heinrich, 30.10.2021, leihweise von Bergbaumuseum, Bochum; ex Denkmal, August-Thyssenstraße/Wilhelm-Rathenaustraße, RAG Berufskolleg West; Duisburg/Obermarxloh; ex Zeche Pluto, Wanne-Eickel, 7
Vzduchová lokomotiva Jung Pzm (12044/1954), hornické muzeum Kamp-Lintfort 2021; původně provozována na dole Pluto, Wanne-Eickel, jako č. 7
 12044/1954, Pzm B vzd, 500 mm důl Pluto, Wanne-Eickel (Porúří), č. 7 hornické muzeum Kamp-Lintfort
Důlní lokomotiva Jung na stlačený vzduch, typ Pz 20 na rozchod 500 mm z roku 1955. Sbírka Feldbahn-Museum 500, (2014)
Důlní lokomotiva Jung na stlačený vzduch, typ Pz 20 na rozchod 500 mm z roku 1955. Sbírka Feldbahn-Museum 500, (2014)
 12370/1955, Pz 20 B vzd, 500 mm, 20 PS Důl Pluto důl Pluto, Wanne-Eickel , č. 11 muzeum Feldbahn 500, Norimberk[31], [16]
Subterranean Mine Skansen "Guido"
Pneumatická lokomotiva Jung Pz 45, č. 4 dolu Guido, hornický skanzen Zabrze (Skansen Górniczy Guido), 2012
 Pz 40 B vzd polské doly "Guido" č. 4 Zabrze – Skansen Górniczy Guido (PL) [17]
Subterranean Mine Skansen "Guido"
Pneumatická lokomotiva Jung Pz 45, č. 4 dolu Guido, hornický skanzen Zabrze (Skansen Górniczy Guido), 2012
 Pz 40 B vzd polské doly "Guido" č. 30 Zabrze – Skansen Górniczy Guido (PL) [18]
Pneumatická lokomotiva Jung Pz 45, pomník býv. hlubinného dolu 1.Maj Krostoszowice, 2015
Pneumatická lokomotiva Jung Pz 45, pomník býv. hlubinného dolu "1.Maj" Krostoszowice, 2015
 Pz 45 (výroba do 80. let) B vzd polské doly KWK "1 Maj" č. 1 pomník Krostoszowice (PL)

Lokomotivy Jung v Československu

Firma Jung nepatřila mezi významné dodavatele lokomotiv pro československé polní a tovární dráhy, ani pro veřejné železniční společnosti. Stroje se do Československa v malém počtu dostaly z Německa spíše příležitostně.

Obrázek Výrobní č. /rok Uspořádání,

charakteristika

Konkrétní stroj
Zákazník Provoz Zachována
Lokomotivy řady 64 DR jezdily po r. 1939 v obsazeném pohraničí. Několik jich po r. 1945 zůstalo u ČSD jako řada 365.4. Vyřazeny byly v 50. letech, některé byly odprodány vlečkařům
Lokomotivy řady 64 DR jezdily po r. 1939 v obsazeném pohraničí. Několik jich po r. 1945 zůstalo u ČSD jako řada 365.4. Vyřazeny byly v 50. letech, některé byly odprodány vlečkařům
 4087/1928 1’C1‘ p2t, 1435 mm, 950 PS, 90 km/h, 58 t DRG (99 ks) DR 64 167; ČSD 365.406 (1945–1960) vlečka Oščadnica (SK), sešrotována 1994
Diesellokomotive 199 011 der HSB (1991 umgespurt aus DR 100 639 ex DR Kö 4639) B dm im Bw Wernigerode Westerntor am 09.Juni 2012
Zachovaná, notně pozměněná sesterská lokomotiva obou Jungových T 200.2 u ČSD – výr. č. 5668/1935, ex DRG Kö 4639, přestavěná na metrový rozchod Harzských drah, Wernigerode 2012
 5669/1935, 5680/1935 B dm typ NDR 130 /Kö II, 1435 mm, 55 PS, 30 km/h, 15 t [47] DRG 1935 DRG/DRB Kö 4640, Kö 4653, 1943 přestavba na zkapalněný plyn (Kö-Kb), 1945 ČSD: T 200.211 Děčín, T 200.218 Šumperk[48] zač. 50. let zrušeny, sešrotovány
Jung 8293 at Museumsbahnhof Weißwasser
Lok Jung typu Hilax, výr. č. 8293/1938, na muzejní polní dráze Muskau, Weißwasser 2019
 8293/1938 B m2t 'Hilax' 600 mm, 65 PS, 18 km/h, 8,8 t E.Brangsch, Leipzig-Engelsdorf C.Halbach AG, lom Bernbruch, Lužice; 1976 PB Gera; 1998 WEM; (2021 Žamberk, oprava v Kolínská Lokomotivní s.r.o.) Waldeisenbahn Muskau (WEM), Weißwasser, provozní
ТЭ 3162 Steam Locomotive Podmoskovnaya station 2023-06-10
Jedna z lok. řady 52 DR vyrobených u Junga. Po válce se spolu s řadou dalších jako kořistní dostala do SSSR, kde byla provozována jako ТЭ 3162. Stovka těchto lokomotiv byla v r. 1962–1963 odprodána ČSD pro posílení nákladní dopravy (555.0201-0300), vč. sester této, č. ТЭ 3161 a 3164.
 1943–1944 1'E p2, 1435 mm, 1620 PS, 80 km/h, 84 t DR (231 ks) DR řada 52; po válce se u ČSD jako řada 555.0 objevily mj. stroje čísel 3161, 3164, 3201, 3265, 3266, 3269, 3296, 3311, vyrobené u Junga stroj 52 3311 DR, po rekonstrukci v 60. letech jako 52 8068 DR, v muzeu SEM Chemnitz-Hilbersdorf[6][8]
Lok Jung Pz 45 v muzeu Guido (PL)
Pneumatické lokomotivy od fy Jung byly do zemí RVHP vč. Československa dováženy v 60.–80. letech pro potřeby hlubinných dolů. Lok Jung Pz 45 v muzeu Guido (PL)
, [19] 		12982/1958 B pl, pneumat. (typ Pz 45), 550 mm Strojimport /OKD OKD; 1983 RD Příbram; muzeum Fortuna e.V., Solms-Oberbiel (D, 1993, reko na 600 mm), provozní
91 896 1'C m2t, 470 PS, 46,8/59,9 t, 65 km/h (ČSD, Ostravsko) Některé z T9.3 jako řada 355.15 ČSD po r. 1945 krátce provozovány i v Československu 91 896

Zachovalé lokomotivy

Podle seznamu na Steam Locomotive website stále existuje 283 parních lokomotiv Arnold Jung.

Postavený Číslo díla Uspořádání
kol 		Původ Id Aktuální poloha Poznámky Fotografie
1892 129 0-4-0 T Reykjavík Přístavní železnice Muzeum Árbær Pionér je v kůlně v muzeu – přestavěn v roce 1910 a dostal nové číslo: 1591[49][50]


1892 130 0-4-0 T Přístavní železnice v Reykjavíku Přístav Reykjavík Minør je na velmi malém úseku trati v přístavu Reykjavík[49][51]



1903 707–716, 804–808 0-6-2 T Otavi Mining and Railway Company 1–15 Tsumeb, Namibie South West African Jung, Plinthed
1906 939 0-4-0 WT Myčka štěrku v Maeseyck Justine Toddington úzkorozchodná železnice V roce 1974 koupeno skupinou nadšenců od belgického prodejce. Krátce se vrátil do Belgie v roce 1995, aby pracoval na zachovalé železnici. V roce 2008 pracoval na všech „Santa Specials“ na Lynton and Barnstaple Railway.[52]
1906 964 2-6-2 T Hejazská železnice 964 Mada'in Saleh, Saúdská Arábie V dílně železničního muzea u vchodu do Mada'in Saleh místo světového dědictví.
1908 1261 0-6-2 WT Mecklenburgisch-Vorpommersche Schmalspurbahn (MPSB) Nr. 5 / Deutsche Reichsbahn (DR) Nr. 99 3353 Graf Schwerin-Löwitz Nádraží Pont-y-Pant Brecon Mountain Railway vede z Pant poblíž Merthyr Tydfil.
1913 2008 Fiabilandia (Rimini) Využíváno jako dětská atrakce, poblíž nádraží v parku.
1917 2279 0-4-4-0 T Cukrovar Ceper Baru, Jáva Tjepper č. 5 Statfold Barn Railway
1925 3698 0-4-0 T Čedičový lom poblíž vesnice Kausen. RLJ 2 "A. Dahl" Muzeum železnice Risten-Lakvik V roce 1971 se dostal do Švédska, kde v roce 1975 skončil v rukou železničního muzea Risten-Lakvik, kde v létě od roku 1979 jezdí turistické vlaky. V roce 2017 prošel rozsáhlou rekonstrukcí ve Statfold Engineering, která skončila v roce 2020 a je zpět v provozu od roku 2021
1926 3534 0-8-2 T (D1'h2-t) SHS RU 8 JDŽ 83-052 Šarganska osmica
1931 3872 0-6-0 WT Cukrové plantáže v Kamerunu. Ne 2, KATIE Bredgarova a Wormshillská lehká železnice
1937 7509 0-4-0 T Ginette Marie Ve skladu Strumpshaw Hall Steam Museum Založeno na Llanberis Lake Railway od prosince 1971 do února 1980.[53]
1939 8692 41 303
41 1303-1
Hei Na Ganzlin 		Röbel/Müritz Rekolok, zůstaly pouze části lokomotivy
1940 9318 41 360
042 360-8 		Dampflok-Tradition Oberhausen Vytápěný naftou
1941 9322 41 364
042 364-0 		Augsburg Railway Park, Augsburg Olejová, nový typ kotel '61, Muzejní lokomotiva
1942 9933 0-4-0 T Merrimac (město, Wisconsin Opuštěný
1944 10175 2-8-2 T (1'D1') Rhein-Sieg Eisenbahn (RSE) 53 Bröl Valley Railway
1952 11474 2-6-2 (1'C1') 23 019
023 019-3 		DDM Muzejní lokomotiva
1952 11969 2-6-2 (1'C1') 23 029
023 029-2 		Ostalbkreis Aalen obchodní
školní centrum, památník
1953; 1955–56 1955–56 šarže 12161–12187 0-6-0 Egyptské republikové železnice 4211 třídy Třída Egyptian Republic Railways 4211 byla třída 0-6-0 dieselových posunovačů zavedených na Egyptian Republic Railways (nyní Egyptian National Railways) v 50. letech 20. století. Arnold Jung Lokomotivfabrik v Jungenthalu, Rheinland-Pfalz, Německo postavil první várku 15 v roce 1953 a druhou várku 27 v letech 1955–56.
1955 12081 2-8-2 Železnice Hedjaz Jordan 51 Železnice Hedjaz Jordan
1959 13113 2-6-2 (1'C1') DB AG 23 105
023 105-0 		Jihoněmecké železniční muzeum (SEH) L ast parní stroj dodaný DB; poškozeno při velkém požáru dne 17. října 2005, zapůjčeno na 10 let firmě SEH na kosmetické restaurování
Před rokem 1942, 1940–57 1030-1096 2-8-2 Finsko-Německo 67 VR Class Tr1. VR Class Tr1 je třída těžkých nákladních lokomotiv vyrobených ve Finsku a Německu. Před rokem 1942 měly VR třídy Tr1 původně název třídy R1.[54][55] Přezdívalo se jim „Risto“ po finském prezidentovi Risto Ryti[56]. Byly očíslovány 1030–1096.
Parní lokomotiva VR třídy Tr1 č. 1088 Toijala, Finsko

Odkazy

Reference

V tomto článku byly použity překlady textů z článků Arnold Jung Lokomotivfabrik na německé Wikipedii a Arnold Jung Lokomotivfabrik na anglické Wikipedii.

  1. ↑ Jung, Arnold. Die Rheinland-Pfälzische Personendatenbank (něm.) [online]. 2011 [cit. 2024-05-22]. Dostupné online. 
  2. ↑ a b Arnold Jung Lokomotivfabrik – regionalgeschichte.net. www.wirtschaftsgeschichte-rlp.de [online]. [cit. 2024-05-21]. Dostupné online. (německy) 
  3. ↑ a b c LAUSCHER, Stefan; MOLL, Gerhard. Jung-Lokomotiven. 1: Geschichte und Lokomotiven der Arn.-Jung-Lokomotivfabrik in Jungenthal 1885–1987. Freiburg: EK-Verl 232 s. (Eisenbahn-Kurier). ISBN 978-3-88255-797-8. 
  4. ↑ JWT – Jungenthal Wehrtechnik GmbH. www.jungenthal-wt.de [online]. [cit. 2024-05-21]. Dostupné online. (německy) 
  5. ↑ Feuerlose Lokomotiven von Jung-Jungenthal, Kirchen a.d. Sieg. citováno z: "Werner PFEIFFER: Feuerlose Dampf-Lokomotiven" im Altenkirchener Heimat-Jahrbuch 2001. lokfabriken.de [online]. [cit. 2024-06-03]. Dostupné online. 
  6. ↑ a b c d e Erhaltene Jung-Lokomotiven. www.werkbahn.de [online]. stránky Jense Mertheho (německy) [cit. 2024-05-21]. Dostupné online. 
  7. ↑ a b c Jung-Jungenthal, Kirchen a.d. Sieg. www.werkbahn.de [online]. stránky Jense Mertheho (německy) [cit. 2024-05-21]. Dostupné online. 
  8. ↑ a b Steam Locomotive Information. www.steamlocomotive.info [online]. stránky D. C. Baileyho (angl.) [cit. 2024-05-21]. Dostupné online. 
  9. ↑ Frimodt lok, Jung 1886. www.jernbanen.dk [online]. [cit. 2025-03-31]. Dostupné online. 
  10. ↑ https://www.jernbanen.dk/materiel.php?bid=21588
  11. ↑ https://www.jernbanen.dk/materiel.php?bid=21589
  12. ↑ a b Ахра Смыр. Первый паровоз Абхазии (Akhra Smyr. První parní lokomotiva v Abcházii). Официальный сайт Священной Митрополии Абхазии [online]. 2015-12-08 [cit. 2025-04-29]. Dostupné online. (rusky, abcházsky) 
  13. ↑ Steam in Surinam. www.internationalsteam.co.uk [online]. [cit. 2025-04-29]. Dostupné online. 
  14. ↑ EINGESTELLTE-BAHNEN. Dienstbahn der «Internationalen Rheinregulierung» (IRR) | Eingestellte Bahnen [online]. 2020-02-22 [cit. 2024-06-19]. Dostupné online. (německy) 
  15. ↑ https://www.jernbanen.dk/materiel.php?bid=18965
  16. ↑ https://www.jernbanen.dk/materiel.php?bid=18966
  17. ↑ https://www.jernbanen.dk/materiel.php?bid=21507
  18. ↑ https://www.jernbanen.dk/fabrik.php?id=9
  19. ↑ Wciaz pod para... | Polskie parowozy (stránky T. Czarneckiho). www.polskieparowozy.pl [online]. [cit. 2024-06-18]. Dostupné online. 
  20. ↑ I. Zartaloudis, D. Karatolos, D. Koutelidis, G. Nathenas, S. Fasoulas, A. Filippoupolitis, A. Hoi Hellēnikoi sidērodromoi: hē diadromē tous apo to 1869 heōs sēmera (Οι Ελληνικοί Σιδηρόδρομοι – Řecké železnice ...). Příprava vydání Syllogos Philōn tou Sidērodromou. Athēna: Ekdoseis Milētos (Μίλητος), 1997. 305 s. ISBN 978-960-8460-07-2. S. 296–297. (řecky) 
  21. ↑ UNIMOG2150. Old Train in PPC Mines. [s.l.]: [s.n.] Dostupné online. 
  22. ↑ Svendborg – Nyborg Banen – SNB – Hesselagerbanen. Damplokomotiver billeder, tegninger, data m.v.. www.jernbanen.dk [online]. [cit. 2025-04-29]. Dostupné online. (dánsky) 
  23. ↑ a b DSB Litra AF damplokomotiv AF-maskine. www.jernbanen.dk [online]. [cit. 2025-04-29]. Dostupné online. (dánsky) 
  24. ↑ Hans-Dieter JAHR, Ingo HÜTTNER. Beiträge zur Lokomotiv- und Eisenbahngeschichte-CFR-Lokomotiven nach dem 1. Weltkrieg. www.beitraege.lokomotive.de [online]. [cit. 2024-06-17]. Dostupné online. 
  25. ↑ a b c d e f g h SCHULZ, Bodo; KROLOP, Michael. Die Privat- und Werkbahnen in Berlin (West). 1. Aufl. vyd. Niederkassel-Mondorf: Kersting 175 s. ISBN 978-3-925250-06-4. S. 155–163. 
  26. ↑ Steam Locomotive Information. www.steamlocomotive.info [online]. [cit. 2025-04-29]. Dostupné online. 
  27. ↑ SHM Lokomotive 16 'SHM 16 Medemblik'. www.nmld.nl [online]. [cit. 2025-04-29]. Dostupné online. 
  28. ↑ Katalog Nr. 6 – FEUERLOSE LOKOMOTIVEN, A.Jung 1911 (cit. podle J.Merte: Feuerlose Dampf-Lokomotiven)
  29. ↑ Bodo SCHULZ, Michael KROLOP: Die Privat- und Werkbahnen in Berlin (West), s. 163.
  30. ↑ BahnExpress č. 2, 1984, s.25.
  31. ↑ a b Jung Feldbahnloks. www.entlang-der-gleise.de [online]. [cit. 2024-06-05]. Dostupné online. 
  32. ↑ https://oakcity.dk/doc/Projekt_jernbane.pdf
  33. ↑ http://www.smalspor.dk/showroom02.asp?soeg=110
  34. ↑ http://www.smalspor.dk/showroom04.asp?soeg=110
  35. ↑ https://www.jernbanen.dk/materiel.php?bid=19753
  36. ↑ rangierdiesel.de – Jung – 1. Generation. www.rangierdiesel.de [online]. [cit. 2024-06-12]. Dostupné online. 
  37. ↑ a b deutsche-kleinloks.de – Einheitskleinloks. www.deutsche-kleinloks.de [online]. [cit. 2024-06-18]. Dostupné online. 
  38. ↑ rangierdiesel.de – V 60 301 – V 60 392. www.rangierdiesel.de [online]. [cit. 2024-06-12]. Dostupné online. 
  39. ↑ v100.de – Lebensläufe. www.v100.de [online]. [cit. 2024-06-12]. Dostupné online. 
  40. ↑ rangierdiesel.de – 291 001 - 291 100. www.rangierdiesel.de [online]. [cit. 2024-06-12]. Dostupné online. 
  41. ↑ rangierdiesel.de – Jung. www.rangierdiesel.de [online]. [cit. 2024-06-04]. Dostupné online. 
  42. ↑ rangierdiesel.de – Jung – RK 8 B. www.rangierdiesel.de [online]. [cit. 2024-06-04]. Dostupné online. 
  43. ↑ Lok „1“ der Bonner Portland Zementfabrik in HV SWB aktuell 2/2016, s. 6 a násl.
  44. ↑ a b c d e Werklok Jung. www.entlang-der-gleise.de [online]. [cit. 2024-05-31]. Dostupné online. 
  45. ↑ a b Arbeitsfahrzeuge der Berliner S-Bahn (BVG). familie-linberg.de [online]. [cit. 2024-06-11]. Dostupné online. (německy) 
  46. ↑ a b c BVG-Lokomotiven und Arbeitsfahrzeuge der S-Bahn Berlin – S-Bahn Berlin. www.s-bahn-galerie.de [online]. [cit. 2024-06-12]. Dostupné online. 
  47. ↑ BEK J.: Atlas lokomotiv 2: Elektrická a motorová trakce, NADAS Praha 1971, s.72, 118; OD-31-021-71.
  48. ↑ deutsche-kleinloks.de - ČSD. www.deutsche-kleinloks.de [online]. [cit. 2024-06-10]. Dostupné online. 
  49. ↑ a b Waite , James The International Steam Pages – Islandští Steam Survivors, (Rob Dickinson)
  50. ↑ https://www.jernbanen.dk/materiel.php?bid=21589
  51. ↑ https://www.jernbanen.dk/materiel.php?bid=21588
  52. ↑ Justine [online]. North Gloucestershire Railway. stock/Justine/ Dostupné online. 
  53. ↑ BAUGHAN, Peter E. Regionální historie železnic Velké Británie: Severní a střední Wales. [s.l.]: David & Charles, 1980. 
  54. ↑ https://web.archive.org/web/20160629062617/http://www.srhs.fi/index4.htm
  55. ↑ https://www.srhs.fi/
  56. ↑ https://books.google.dk/books?id=2ZGvAAAACAAJ&redir_esc=y

Externí odkazy

Literatura

  • Stefan Lauscher, Gerhard Moll: Jung-Lokomotiven. Geschichte und Lokomotiven der Arn. Jung Lokomotivfabrik in Jungenthal 1885–1987. EK-Verlag, Freiburg (Breisgau) 2012, ISBN 978-3-88255-797-8.
This article is issued from Wikipedie. The text is available under Creative Commons Attribution-Share Alike 4.0 unless otherwise noted. Additional terms may apply for the media files.