Lokomotiva T 200.4

Motorová lokomotiva řady T 200.4
Lokomotiva T200.401 v pražské Michli, 1976
Vznik rekonstrukcí z řady	DEUTZ C XVI R
Základní údaje
Výrobce	ČSD – LD Nymburk
Výroba v letech	1956–1957
Počet vyrobených kusů	1
Provozovatel	ČSD (1957–1964), vlečkaři (1964–1980?)
Období provozu	1957 – 70. léta
Typ spřáhla	šroubovka + trubkové nárazníky
Hmotnost a rozměry
Prázdná hmotnost	14 610 kg
Hmotnost ve službě	14 750 kg
Délka přes nárazníky	5 800 mm
Výška skříně od TK	3 100 mm
Šířka	2 600 mm
Minimální poloměr projížděných oblouků	120 m
Rozchod	1 435 mm
Celkový rozvor	1 600 mm
Parametry pohonu
Uspořádání pojezdu	B₀ de
Hodinový výkon	109 k, 80 kW
Maximální povolená rychlost	20 km/h
Typ spalovacího motoru	Tatra T 301
Druh paliva	nafta
Jmenovitý výkon spalovacího motoru	155 k, ~ 114 kW
Jmenovité otáčky spalovacího motoru	1600
Počet válců	12
Průměry válců	110 mm
Zdvih pístů	130 mm
Zdvihový objem	14,825 l
Přenos výkonu	de, generátor Škoda A 3045/4
Počet a výkon trakčních motorů	Škoda 3036eG, 2× 40 kW
Regulace výkonu	kontrolér Škoda, 4°
Průměr hnacích dvojkolí	880 mm
Lokomotivní brzda	tlaková Knorr
Vysvětlivky pojmů v infoboxu. Některá data mohou pocházet z datové položky.

Lokomotiva T 200.4 je malá dieselelektrická posunovací lokomotiva, která vznikla v letech 1956–1957 přestavbou starší vlečkové lokomotivy Deutz v lokomotivním depu ČSD Nymburk s určením pro výtopenský posun. Vyřazena byla roku 1964, na vlečce dojezdila v 70. letech.  

Původní lokomotivy firemního typu C XIV R vyráběla továrna Motorenfabrik Deutz v německém Kolíně nad Rýnem mezi lety 1911 až 1926 ve více variantách v počtu 149 kusů.^[1] Byly to jednoduché dvounápravové lokomotivy rubustní konstrukce, typicky s lihovým nebo benzinovým motorem Otto o síle 30–35 koní a s mechanickým přenosem výkonu (tj. uspořádání B bm).^[2] Několik strojů bylo prodáno i vlečkařům v Československu.^[3]

Lokotraktor výrobního čísla 3641 měl být roku 1919 z výroby dodán firmě Leykam-Josefsthal pro papírnu v Gratweinu u Štýrského Hradce. Jeho další osud není znám. V roce 1956 byl Československými státními drahami odkoupen od n.p. Kovošrot a v LD Nymburk přestavěn vlastními silami na dieselelektrický. Dosazen byl nový motor Tatra T 301, použita elektrovýzbroj Škoda ze zrušeného motorového vozu M 232.0, zesílen rám, přidány písečníky, osazena tlaková brzda. Stroj byl opatřen jasně modrým nátěrem s bílým olemováním, střecha a spodek byly černé. Pro provoz na posunu v depu byl schválen roku 1957.^[4]

Lokomotiva krátce sloužila na topírenském a staničním posunu v Nymburce, později v LD Ústí nad Labem. Na počátku 60. let byla používána k vedení pracovních vlaků při obnově trati v úseku Kořenov – Harachov. Roku 1964 byla prodána na vlečku teplárny Holešovice, v 70. letech jezdila i v michelské teplárně.^[5]

Lokotraktor T 200.401 získalo v 80. letech do sbírek Vlastivědné muzeum v Nymburce.^[6][7]

Lokomotivy Deutz C XIV R jsou zachovány jako exponáty v dalších železničních sbírkách, především v Německu:^[7]

• výrobní číslo 1246/13: Eisenbahnmuseum Bochum, Německo (provozuschopná)
• výrobní číslo 2692/17: BEM – Bayerisches Eisenbahnmuseum Nördlingen, Německo
• výrobní číslo 3867/20: Le Musee de l´Industrie, Charleroi-Marcinelle, Belgie
• výrobní číslo 4169/21: pomník, Schwerte-Westhofen, Německo
• výrobní číslo 6280/22: Süddeutsches Eisenbahnmuseum Heilbronn, Německo

• WAGNER Jaroslav: Cizí a kořistní hnací vozidla v Československu: T 200.401 ČSD. Svět velké i malé železnice I/4, Corona 2002, str. 19–27. ISSN 1213-7219.

• Seznam českých a slovenských lokomotiv

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Lokomotiva T 200.4 na Wikimedia Commons