Lokomotiva Smoschewer

Smoschewer
Lokomotiva Smoschewer (výr.č. 625/1918, ex R IIIc 368 c.k. vojenských polních drah)
Lokomotiva Smoschewer (výr.č. 625/1918, ex R IIIc 368 c.k. vojenských polních drah)
Přezdívkasmoschewer ...
Základní údaje
VýrobceSmoschewer Breslau
Výroba v letech1918
ProvozovatelČiernohronská železnica
Období provozu19181947, 19932003, 2009–dosud
Hmotnost a rozměry
Prázdná hmotnost8 000 kg
Hmotnost ve službě10 000 kg
Adhezní hmotnost10 000 kg
Délka přes nárazníky5 000 mm
Délka přes spřáhla5 340 mm
Minimální poloměr
projížděných oblouků
40 m
Rozchodpůvodně: 600 mm
od r. 1993: 760 mm
Parametry pohonu
Uspořádání pojezduC m2t
Trvalý výkon~ 40 k / ~ 30 kW
Maximální povolená rychlost20 km/h
Přetlak páry12 bar
Počet válců2
Průměry válců215 mm
Zdvih pístů300 mm
Typ rozvoduHeusinger
Průměr hnacích
a spřažených dvojkolí
580 mm
Výhřevná plocha celková18,9 m²
Plocha roštu0,36 m²
Lokomotivní brzdaruční páková
Zásoba uhlí0,6 m³
Zásoba vody1 m³
Jak číst infobox Vysvětlivky pojmů v infoboxu.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Lokomotiva Smoschewer je úzkorozchodná tendrová parní lokomotiva provozovaná na Čiernohronské železnici. Své jméno získala podle výrobního závodu.

Historie

Typový náčrtek lokomotivy R IIIc 351–369 (Smoschewer 1917/18)

Tato malá lokomotiva byla původně stavěna lokomotivkou Smoschewer Breslau jako číslo 368 válečného typu R IIIc, zv. "Rollbahnlok", pro Rakouské polní dráhy za 1. světové války. Tyto stavebnicové dráhy o rozchodu 600 mm sloužily k dopravě vojenské techniky, mužstva a materiálu k bojovým liniím. Lokomotiva svůj bojový křest nikdy neprožila, protože byla dokončena až po skončení války v roce 1918 (pod výrobním číslem 625). Po válce sloužila na stavebních drážkách na jižní Moravě.[1]

V roce 1947 byla svým tehdejším majitelem ukryta před znárodněním mezi dvojité stěny stodoly nedaleko Brna a tam nakonzervovaná přežila zapomenuta až do svého znovuobjevení při demolici objektu v roce 1984. Technické muzeum v Brně o ni neprojevilo zájem, a protože pro ni nebylo jiné uplatnění, získala ji Čiernohronská železnica, kterou v té době pomáhalo mnoho lidí z Brna rekonstruovat, a deponovala v depozitáři na Štiavničke.[1][2]

Lokomotiva Smoschewer uprostřed Hronce.

V roce 1993 byla zrekonstruována firmou Jiří Mach Tursko. Během rekonstrukce byla vyměněna původní poškozená měděná pec za ocelovou a byl změněn rozchod z původních 600 na 760 mm.[2]

V roce 2003 propadla stroji kotelní lhůta a zůstal odstaven. Oprava do provozního stavu se protahovala a odkládala, především z nedostatku financí – přesto však práce postupně pokračovaly až do července 2009, kdy po dokončovacích úpravách a definitivním seřízení rozvodu nově opravený a natřený Smoschewer opět vyjel na „svou“ železničku.[1]

Provoz

Vzhledem na původní určení má lokomotiva pro dvacetikilometrovou čiernobalockou síť s relativně velkým převýšením malý rošt a jen těsně dostačující velikost vodojemu. V provozu je tak využívána na lehčích vlacích ČHŽ do Vydrova skanzenu; po 12 km rameni až na Chvatimech zajíždí jen výjimečně.

Odkazy

Reference

  1. a b c Parný rušeň Smoschewer RIIIc. Čiernohronská železnica, Čierny Balog [online]. [cit. 2024-09-05]. Dostupné online. (slovensky) 
  2. a b Smoschewer R IIIc [online]. 2017-11-05 [cit. 2025-08-06]. Dostupné online. 

Literatura

  • Karel Just: Parní lokomotivy na úzkorozchodných tratích ČSD. Vydavatelství dopravní literatury Ing. Luděk Čada, Litoměřice, 2001, ISBN 80-902706-5-4.
  • BAUER, Zdeněk. Úzkorozchodné železnice v průmyslu a zemědělství. Vyd. 1. vyd. Praha: Corona 285 s. (Knihovna světa železnice). ISBN 978-80-86116-22-8. 
  • STANFEL, Dieter: K.u.k. Militärfeldbahnen im Ersten Weltkrieg, 2.vyd., DGEG Medien 2009, 262 s. ISBN 978-3-937189-41-3. (německy)

Související články

Externí odkazy