Lionel z Antverp

Lionel z Antverp
vévoda z Clarence a hrabě z Ulsteru
Portrét
Lionel na detailu z náhrobku Eduarda III.
Narození29. listopadu 1338
Antverpy
Úmrtí7. října 1368 (ve věku 29 let)
Alba
Pohřbenklášter Clare
ManželkyAlžběta z Burgh
Violanta Visconti
PotomciFilipa z Clarence
DynastiePlantageneti
OtecEduard III.
MatkaFilipa Henegavská
PříbuzníMarkéta Anglická, Marie Anglická, Johana Anglická, Isabela Anglická, Eduard[1], Jan z Gentu[1], Edmund z Langley[1] a Tomáš z Woodstocku[1] (sourozenci)
Alžběta Mortimerová[1], Roger Mortimer z March[1], Filipa de Mortimer[2][1] a Edmund Mortimer[2] (vnoučata)
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Lionel z Antverp (anglicky Lionel of Antwerp, 1st Duke of Clarence, francouzsky Lionel d'Anvers, 29. listopadu 1338 Antverpy – 7. října 1368 Alba)[3] byl anglický královský syn, vévoda z Clarence, hrabě z Ulsteru a rytíř Podvazkového řádu.[4]

Život

Narodil se jako druhý syn anglického krále Eduarda III. a Filipy, dcery henegavského hraběte Viléma. Své přízvisko získal díky místu narození, kterým se staly belgické Antverpy. Roku 1342 jej otec zasnoubil s Alžbětou, jedinou dcerou a dědičkou zavražděného ulsterského hraběte Viléma. Svatba se konala o deset let později,[pozn. 1] ale již předtím se roku 1347 Lionel ujal snoubenčina irského panství a byl jmenován hrabětem z Ulsteru. Během otcovy nepřítomnosti v letech 1345 a 1346[4] byl jeho zástupcem a strážcem království. Roku 1355 se zúčastnil vojenské výpravy do Francie, ale veškerou svou energii věnoval snaze o získání Irska. Roku 1361 byl jmenován irským guvernérem a o rok později byl pro něj králem vytvořen nový titul vévoda z Clarence. Eduard III. vyvíjel také marnou snahu o získání skotské koruny, jež měla ozdobit Lionelovy skráně.[5]

Roku 1366 již ovdovělý Lionel po přijetí statutů z Kilkenny znechucen opustil Irsko a po dvou letech plných vyjednávání o výši věna, se vydal do Itálie, kde se měl oženit s Violantou, dcerou Galeazza Viscontiho, vládce Milána. Svatba se konala na jaře 1368 v Miláně a Lionel sňatkem získal obrovské věno, které mělo za úkol nahradit nedostatek nevěstiny urozené krve. O několik měsíců po jedné z opulentních hostin náhle onemocněl a zemřel.[5][pozn. 2] Tělo zesnulého bylo nejprve pohřbeno v Pavii a později bylo převezeno do Anglie, kde bylo uloženo k poslednímu odpočinku v Suffolku v augustiniánském klášteře Clare po boku první choti Alžběty.[4]

Vývod z předků

 
 
 
 
 
 Jindřich III. Plantagenet
 
 
 Eduard I.
 
 
 
 
 
 
 Eleonora Provensálská
 
 
 Eduard II.
 
 
 
 
 
 
 Ferdinand III. Kastilský
 
 
 Eleonora Kastilská
 
 
 
 
 
 
 Johana z Ponthieu
 
 
 Eduard III.
 
 
 
 
 
 
 Filip III. Francouzský
 
 
 Filip IV. Sličný
 
 
 
 
 
 
 Isabela Aragonská
 
 
 Izabela Francouzská
 
 
 
 
 
 
 Jindřich I. Navarrský
 
 
 Jana I. Navarrská
 
 
 
 
 
 
 Blanka z Artois
 
Lionel z Antverp
 
 
 
 
 
 Jan II. Holandský
 
 
 Jan II. Holandský
 
 
 
 
 
 
 Adéla Holandská
 
 
 Vilém III. Holandský
 
 
 
 
 
 
 Floris IV. Holandský
 
 
 Filipa Lucemburská
 
 
 
 
 
 
 Matylda Brabantská
 
 
 Filipa Henegavská
 
 
 
 
 
 
 Walram III. Limburský
 
 
 Karel I. z Valois
 
 
 
 
 
 
 Ermesinda Lucemburská
 
 
 Johana z Valois
 
 
 
 
 
 
 Jindřich II. z Baru
 
 
 Markéta z Anjou
 
 
 
 
 
 
 Filipa z Dreux
 

Odkazy

Poznámky

  1. ↑ Z manželství se narodila jediná dcera Filipa, pojmenována po královně, Lionelově matce. Byla provdána za Edmunda Mortimera, hraběte z March.[3]
  2. ↑ Současníci spekulovali o Galeazzově podílu na jeho nečekaném skonu.

Reference

  1. ↑ a b c d e f g Kindred Britain.
  2. ↑ a b Darryl Roger Lundy: The Peerage.
  3. ↑ a b www.mittelalter-genealogie.de
  4. ↑ a b c www.thepeerage.com
  5. ↑ a b www.luminarium.org

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedie. The text is available under Creative Commons Attribution-Share Alike 4.0 unless otherwise noted. Additional terms may apply for the media files.