Lida
| Lida Ліда | |
|---|---|
.jpg) | |
 znak  vlajka | |
| Poloha | |
| Souřadnice | 53°53′44″ s. š., 25°17′45″ v. d. |
| Nadmořská výška | 158 m n. m. |
| Časové pásmo | UTC+03:00 |
| Stát |  Bělorusko |
| Oblast | Hrodenská |
| Rajón | Hrodenský |
  Lida | |
| Rozloha a obyvatelstvo | |
| Rozloha | 45,79 km²[1] |
| Počet obyvatel | 103 262 (2025)[2] |
| Hustota zalidnění | 2 255,3 obyv./km² |
| Správa | |
| Starosta | Aljaksandr Vjarsocki (od 2020) |
| Vznik | 1323 |
| Oficiální web | lida |
| Telefonní předvolba | +375 154 |
| PSČ | 231300 |
| Označení vozidel | 4 |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Lida (bělorusky Ліда, rusky Лида, litevsky Lyda) je okresní město v západním Bělorusku, asi 160 km od Minsku, 112 km od Hrodna. Ve městě žije přibližně 103 tisíc[2] obyvatel. Na počet obyvatel je v Bělorusku čtrnáctým největším městem.[zdroj?] Protéká jím stejnojmenná řeka.
Původ názvu
Jméno města je odvozeno od řeky Lidy (Lidzeyy) a je spojováno s litevským označením Lyda – Lydimas, jež znamená mýtit.[3]
Historie
Město začalo vznikat roku 1180. Od poloviny 13. století do roku 1795 bylo součástí Litevského velkoknížectví. V letech 1323–1328 zde velkokníže litevský Gediminas nechal postavit zděný hrad. Na tento hrad a jeho okolí útočili křižáci a Mongolové/Tataři, naposledy roku 1506 Krymští Tataři. V 15.–16. století byla Lida důležitým obchodním a řemeslným střediskem. Od roku 1413 náležela vojvodství Vilniuskému, od roku 1568 byla hlavním městem Lidského kraje. Roku 1590 získala Magdeburská městská práva.
V letech 1921–1945 bylo město součástí Polska.
Doprava
Železniční
Lida je důležitým železničním uzlem – vedou z ní tratě
- do Vilniusu a dále do Klaipėdy nebo Rigy
- do Masty a dále do Volkovysku a Varšavy
- do Baranavičy a dále do Lvova, Slucku a Moskvy
- do Molodečna a dále do Minsku nebo přes Polock do Petrohradu
Autobusová
- Mezistanice na lince Praha – Minsk
- Mezistanice na lince Riga – Hrodna
- Koncová stanice linky Minsk – Lida (přes Navahrudak)
- Mezistanice na lince Kaliningrad – Baranavičy
Silniční síť
- Dálnice M11/E85 (A15 Vilnius – Šalčininkai – M11 Běňakoni – Voranava – Lida – Slonim
- Dálnice M6 Minsk – Hrodna (s obchvatem od jihu)
- Silnice P 89 Lida – Trokeli – Dieveniškės
- Silnice Lida – Krupava – Raduň
- Silnice Lida – Pěršamajski – Lipniški
Galerie
-
Řeka Lida v Lidě -
Gediminasův hrad v Lidě
Odkazy
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Lida na anglické Wikipedii.
- ↑ Dostupné online.
- ↑ a b Численность населения на 1 января 2025 г. и среднегодовая численность населения за 2024 год по Республике Беларусь в разрезе областей, районов, городов, поселков городского типа. National Statistical Committee of the Republic of Belarus. 28. března 2025. Dostupné online.
- ↑ ZINKEVIČIUS, Zigmas. Senosios Lietuvos valstybės vardynas. Vilnius: Science and Encyclopaedia Publishing Institute, 2007. 87 s. ISBN 5420016060. S. 43. (litevsky)
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Lida na Wikimedia Commons
- Článek Františka Vančury na portálu belorusko.cz
