Libouchec (zámek)
| Libouchec | |
|---|---|
 Nádvoří | |
| Základní informace | |
| Sloh | renesanční |
| Výstavba | 1611 |
| Stavebník | Günter z Bünau |
| Další majitelé | Thunové rytíři z Bünau |
| Současný majitel | Polesí Střekov, a.s. |
| Poloha | |
| Adresa | Libouchec,  Česko |
| Souřadnice | 50°45′33,77″ s. š., 14°2′17,57″ v. d. |
| Další informace | |
| Rejstříkové číslo památky | 44040/5-5347 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
| Web | www.zameklibouchec.cz |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Libouchec je zámek na okraji střední části obce Libouchec v okrese Ústí nad Labem. Založen byl ve druhé polovině 16. století rytíři z Bünau. Není veřejně přístupný, ale majitel umožňuje prohlídky nebo konání společenských akcí. Od roku 1989 je chráněn jako kulturní památka.[1]
Historie
Předchůdcem zámku byla gotická tvrz. Písemné zprávy o ní se nedochovaly, ale předpokládá se, že byla postavena ve čtrnáctém století, kdy patřila Vartenberkům. Poté, co byl Libouchec připojen k děčínskému panství, přestala sloužit jako panské sídlo, a zpustla.[2] Stávala na místě domu čp. 175 a tvrziště, které se po ní zachovalo, zaniklo až v sedmdesátých letech dvacátého století.[3]
Renesanční zámek založil po roce 1579 Günter z Bünau poté, co libouchecké panství zdědil po svém otci. Jeho potomkům vesnice patřila do roku 1628, kdy Rudolf starší z Bünau kvůli obnovenému zřízení zemskému prodal svůj majetek Kryštofu Šimonovi z Thunu za 73 tisíc rýnských zlatých[3] a odešel ze země. Libouchec byl opět připojen k Děčínu, a v zámku od té doby sídlili úředníci.[2] V roce 1631 se zámku na krátký čas zmocnili páni z Bünau během vpádu saských vojsk, ale o rok později při jejich ústupu Libouchec opět opustili.[3]
Roku 1872 zámek vyhořel a po rekonstrukci byl využíván k obytným a hospodářským účelům. Ve druhé polovině dvacátého století v zámeckém areálu hospodařil státní statek.[2] Od roku 2003 je majitelem zámku společnost Polesí Střekov, která objekt postupně opravuje, umožňuje prohlídky a konání společenských událostí. [4][5]
Stavební podoba
Dvoukřídlý jednopatrový zámek byl postaven v severozápadním nároží poplužního dvora. Obě křídla byla v prvním patře spojena pavlačí, po které se zachovaly dvě ozdobné konzole. Sklepní prostory jižního křídla jsou zaklenuté valenými klenbami. Místnosti v přízemí obou křídel mají křížové klenby a místnosti v prvním patře jsou plochostropé. Pokoje v patře zpřístupňovala chodba, do které na jednom konci ústila pavlač a na druhém schodiště z mladší osmiboké věže.[3]
Odkazy
Reference
- ↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2016-12-22]. Identifikátor záznamu 156383 : Zámek. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1].
- ↑ a b c ANDĚL, Rudolf, a kol. Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Severní Čechy. Svazek III. Praha: Nakladatelství Svoboda, 1984. 664 s. S. 278–279.
- ↑ a b c d ÚLOVEC, Jiří. Ohrožené hrady, zámky a tvrze Čech. A–M. Svazek 1. Praha: Libri, 2003. 504 s. ISBN 80-7277-099-3. Kapitola Libouchec, s. 420–426.
- ↑ Zámek Libouchec [online]. Polesí [cit. 2023-09-12]. Dostupné online.
- ↑ Zámek Libouchec [online]. [cit. 2023-09-12]. Dostupné online.
Literatura
- SEDLÁČEK, August. Hrady, zámky a tvrze Království českého. Litoměřicko a Žatecko. Svazek XIV. Praha: Jiří Čížek – ViGo agency, 2000. 446 s. Kapitola Tvrze okolo Děčína, s. 94.
Související články
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Libouchec na Wikimedia Commons
- Oficiální stránky
