Laura Dahlmeierová

Laura Dahlmeierová
Laura Dahlmeierová v roce 2018
Laura Dahlmeierová v roce 2018
Datum narození22. srpna 1993
Místo narozeníGarmisch-Partenkirchen
NěmeckoNěmecko Německo
Datum úmrtí28. července 2025 (ve věku 31 let)
Místo úmrtíLaila Peak
PákistánPákistán Pákistán
Příčina úmrtísesuv kamení
StátNěmeckoNěmecko Německo
Výška165 cm[1]
Hmotnost65 kg[1]
RodičeSusi Dahlmeier
Oficiální weblaura-dahlmeier.de
Sportovní informace
Sportbiatlon
KlubSkiclub Partenkirchen
LyžeFischer[1]
ZbraňAnschütz[1]
Ukončení kariérykvěten 2019[2]
Světový pohár v biatlonu
Debut15. února 2013
Nejlepší umístění1. místo (2016/2017)
Počet výher33 (20 individuálních)
Stupně vítězů68 (47 individuálních)
Velký glóbus1 (2016/2017)
Malý glóbus1 (2013/14)
1 (2015/16)
4 (2016/17)
Medaile v biatlonu
Olympijské hry2 – 0 – 1
Mistrovství světa7 – 3 – 5
Údaje v infoboxu aktualizovány dne 20190310a10. března 2019
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Přehled medailí
Olympijské kruhy Zimní olympijské hry
zlato 2018 Pchjongčchang sprint
zlato 2018 Pchjongčchang stíhací závod
bronz 2018 Pchjongčchang vytrvalostní závod
Mistrovství světa
zlato 2015 Kontiolahti štafeta
zlato 2016 Oslo stíhací závod
zlato 2017 Hochfilzen smíšená štafeta
zlato 2017 Hochfilzen stíhací závod
zlato 2017 Hochfilzen štafeta
zlato 2017 Hochfilzen vytrvalostní závod
zlato 2017 Hochfilzen hromadný start
stříbro 2015 Kontiolahti stíhací závod
stříbro 2016 Oslo hromadný start
stříbro 2017 Hochfilzen sprint
bronz 2016 Oslo sprint
bronz 2016 Oslo vytrvalostní závod
bronz 2016 Oslo štafeta
bronz 2019 Östersund sprint
bronz 2019 Östersund stíhací závod
Mistrovství světa juniorů
zlato 2013 Obertilliach vytrvalostní závod
zlato 2013 Obertilliach štafeta
zlato 2013 Obertilliach sprint
stříbro 2013 Obertilliach stíhací závod
bronz 2011 Nové Město stíhací závod
bronz 2011 Nové Město štafeta

Laura Dahlmeierová (22. srpna 1993 Garmisch-Partenkirchen – 28. července 2025 Laila Peak, Pákistán)[3][4] byla německá biatlonistka, dvojnásobná olympijská vítězka, sedminásobná mistryně světa a vítězka celkového hodnocení světového poháru ze sezóny 2016/2017.[5] Byla rovněž několikanásobnou medailistkou z juniorských šampionátů. Ve světovém poháru ovládla dvacet individuálních závodů, první z nich Novém Městě na Moravě v sezóně 2014/2015. Třináctkrát triumfovala jako členka německé štafety.

Profesionální kariéru ukončila 17. května 2019, když uvedla, že již k biatlonu necítí stoprocentní vášeň.[2][6][7] Poté se začala věnovat alpinismu. V roce 2023 se stala certifikovanou horskou vůdkyní.[8] Dne 28. července 2025 ji při horolezecké expedici v pákistánském pohoří Karákóram ve výšce přibližně 5 700 metrů zasáhl skalní sesuv.[9][10][11] Záchranné operace ztěžovaly náročné podmínky na hoře Laila Peak, kvůli čemuž nebylo možné se na místo dostat vrtulníkem.[12] Dne 30. července její tým uvedl, že zemřela.[13][3] Kvůli obtížné přístupnosti bylo její tělo ponecháno na místě. Ve své poslední vůli totiž uvedla, že by v takovém případě neměl nikdo riskovat svůj život.[14]

Výsledky

Jedním z jejích největších úspěchů je zlato z ženské štafety na Mistrovství světa v biatlonu 2015 ve finském Kontiolahti. Na stejném mistrovství pak získala stříbrnou medaili ze stíhacího závodu. Na Mistrovství světa v biatlonu 2016 v norském Oslu nejprve získala ve sprintu bronzovou medaili, aby se v následné stíhačce dokázala zlepšit a celý závod po bezchybné střelbě ovládnout.[15] Později přidala stejnou medaili ve vytrvalostním závodě a v ženské štafetě. V závěrečné disciplíně závodu s hromadným startem pak ve finiši porazila Finku Kaisu Mäkäräinenovou a ukořistila stříbrnou medaili.[16]

Zlatou medailí zahájila šampionát v rakouském Hochfilzenu v roce 2017, když triumfovala společně s německou smíšenou štafetou.[17] O den později přidala další medaili, když ve sprintu získala stříbrnou medaili.[18] Následně obhájila titul ze stíhacího závodu, když v závodu jen jednou chybovala,[19] a stejný počet chyb ji zajistil i titul mistryně světa ve vytrvalostním závodu.[20] Čtvrtou zlatou medaili na šampionátu získala s ženskou štafetou.[21] Povedený šampionát korunovala ziskem páté zlaté medaile z Hochfilzenu, když triumfovala v závěrečné disciplíně závodu s hromadným startem.[22]

Olympijské hry a mistrovství světa

Dahlmeierová reprezentovala Německo na dvou zimních olympijských hrách a pěti biatlonových mistrovstvích světa.

Pod olympijskými kruhy jsou jejím nejlepším výsledkem v závodech jednotlivců zlaté medaile ze sprintu a stíhacího závodu ze pchjongčchangské olympiády, ke kterým přidala bronz z vytrvalostního závodu.

Na světových šampionátech získala celkem patnáct cenných kovů z dvaadvaceti závodů, do kterých v kariéře nastoupila, z toho sedm zlatých. Poprvé se radovala v roce 2015 v Kontiolahti, kde byla členskou vítězné ženské štafety a v stíhacím závodě dojela druhá. Individuální mistryní světa se poprvé stala o rok později v Oslu, kde ovládla právě stíhací závod. Jejím nejúspěšnějším mistrovstvím světa se stal šampionát v Hochfilzenu v roce 2017, kde suverénně ovládla všechny závody, do kterých nastoupila, s výjimkou sprintu, kde dojela druhá čtyři sekundy za Koukalovou. Stala se tak první ženou, která na jednom mistrovství získala pět zlatých medailí.[23]

Sezóna D Místo SP SZ HZ IZ ŠT SŠT SZD Věk
2012/13 MS Česko Nové Město na Moravě – – – – 5. – – 19 let
2013/14 ZOH Rusko Soči 45. 29. – 13. 10. DSQ 20 let
2014/15 MS Finsko Kontiolahti 4. 2. 7. 6. 1. – 21 let
2015/16 MS Norsko Oslo 3. 1. 2. 3. 3. – 22 let
2016/17 MS Rakousko Hochfilzen 2. 1. 1. 1. 1. 1. 23 let
2017/18 ZOH Jižní Korea Pchjongčchang 1. 1. 16. 3. 8. 4. 24 let
2018/19 MS Švédsko Östersund 3. 3. 6. 4. 4. – 25 let

Poznámka: Výsledky z mistrovství světa se započítávají do celkového hodnocení světového poháru, výsledky z olympijských her se dříve započítávaly, od olympijských her v Soči 2014 se nezapočítávají.

Juniorská mistrovství

Zúčastnila se tří juniorských šampionátů v biatlonu. Celkově na těchto šampionátech získala tři zlaté medaile, z toho dvě byly individuální a jednu vybojovala se štafetou (všechny vybojovala na MSJ 2013 v Obertilliachu). K tomu ještě přidala jednu stříbrnou a dvě bronzové medaili.

Sezóna D Místo SP SZ IZ ŠT Věk
2010/11 MSJ Česko Nové Město na Moravě 14. 3. 12. 3. 17 let
2011/12 MSJ Finsko Kontiolahti 37. 34. 16. 6. 18 let
2012/13 MSJ Rakousko Obertilliach 1. 2. 1. 1. 19 let

Světový pohár

Laura Dahlmeierová (uprostřed) na stupních vítězů po sprintu žen v Novém Městě na Moravě v roce 2015

Sezóna 2012/13

ČSP Místo SP SZ HZ IZ ŠT SŠT STŘ
7. Norsko Oslo 7. 10. 27. – – – –
8. Rusko Soči 7. – – DNS 1. – –
9. Rusko Chanty-Mansijsk 12. 6. 7. – – – –
Celkové umístění 32. 36. 29. nkl 3. – 90%
220 bodů (35.)

Sezóna 2013/14

ČSP Místo SP SZ HZ IZ ŠT SŠT STŘ
1. Švédsko Östersund 30. – – 13. – – –
2. Rakousko Hochfilzen 15. 25. – – 2. – –
3. Francie Annecy 10. 5. – – 1. – –
4. Německo Oberhof – – 19. – – – –
5. Německo Ruhpolding – 14. – 18. 1. – –
6. Itálie Anterselva 20. 7. – – – – –
7. Slovinsko Pokljuka 22. 43. 28. – – – –
9. Norsko Oslo 10. 11. 6. – – – –
Celkové umístění 23. 14. 14. 12. 1. – 90%
412 bodů (15.)

Sezóna 2014/15

ČSP Místo SP SZ HZ IZ ŠT SŠT STŘ
1. Švédsko Östersund nestartovala
2. Rakousko Hochfilzen nestartovala
3. Slovinsko Pokljuka 9. 5. 9. – – – –
4. Německo Oberhof nestartovala
5. Německo Ruhpolding 40. – – – 3. – –
6. Itálie Anterselva 3. 13. – – 1. – –
7. Česko Nové Město na Moravě 1. 3. – – – – –
8. Norsko Oslo 2. – – 4. 4. – –
9. Rusko Chanty-Mansijsk 2. 2. 1. – – – –
Celkové umístění 8. 4. 12. 8. 2. – 92%
725 bodů (8.)
Laura Dahlmeierová (vlevo) na slavnostním vyhlášení po vytrvalostním závodě žen na MS 2016

Sezóna 2015/16

ČSP Místo SP SZ HZ IZ ŠT SŠT SZD STŘ
1. Švédsko Östersund nestartovala
2. Rakousko Hochfilzen 6. 1. – – – – – 97%
3. Slovinsko Pokljuka 2. 1. 11. – – – – 94%
4. Německo Ruhpolding[p. 1] 4. 1. 1. – – – – 96%
5. Německo Ruhpolding – – 3. 9. 2. – – 90%
6. Itálie Anterselva nestartovala
7. Kanada Canmore 16. – 7. – – – – 83%
8. USA Presque Isle nestartovala
9. Rusko Chanty-Mansijsk 36. 16. ZRU – – – – 80%
Celkové umístění 9. 5. 3. 10. 1. 2. 91%
786 bodů (6.)

Sezóna 2016/17

ČSP Místo SP SZ HZ IZ ŠT SŠT SZD STŘ
1. Švédsko Östersund 4. 2. – 1. – 2. – 87%
2. Slovinsko Pokljuka 1. 1. – – 1. – – 94%
3. Česko Nové Město na Moravě 4. 7. 2. – – – – 85%
4. Německo Oberhof – – 2. – – – – 95%
5. Německo Ruhpolding 3. 4. – – 1. – – 90%
6. Itálie Anterselva – – 2. 1. 1. – – 81%
7. Jižní Korea Pchjongčchang 1. 1. – – – – – 100%
8. Finsko Kontiolahti[p. 2] 2. 1. – – – – 3. 88%
9. Norsko Holmenkollen 31. 9. 9. – – – – 82%
Celkové umístění 2. 1. 2. 1. 1. 1. 88%
1211 bodů (1.)

Sezóna 2017/18

ČSP Místo SP SZ HZ IZ ŠT SŠT SZD STŘ
1. Švédsko Östersund nestartovala
2. Rakousko Hochfilzen 16. 10. – – 1. – –
3. Francie Annecy 2. 1. 3. – – – –
4. Německo Oberhof 13. 7. – – – – –
5. Německo Ruhpolding – – 2. 48. 1. – –
6. Itálie Anterselva 2. 1. 5. – – – –
7. Finsko Kontiolahti 5. – 7. – – – –
8. Norsko Holmenkollen 28. 7. – – 2. – –
9. Rusko Ťumeň 6. 3. 12. – – – –
Celkové umístění 4. 3. 2. nkl 1. –
730 bodů (4.)

Sezóna 2018/19

ČSP Místo SP SZ HZ IZ ŠT SŠT SZD STŘ
1. Slovinsko Pokljuka nestartovala
2. Rakousko Hochfilzen nestartovala
3. Česko Nové Město na Moravě 2. 5. – – – – –
4. Německo Oberhof nestartovala
5. Německo Ruhpolding 9. – 30. – – – –
6. Itálie Anterselva 1. 2. 4. – – – –
7. Kanada Canmore – – – 9. 1. – –
8. USA Soldier Hollow nestartovala
9. Norsko Holmenkollen 27. 20. 16. – – – –
Celkové umístění 10. 14. 13. 9.
554 bodů (12.)

Vítězství v závodech světového poháru, na mistrovství světa a olympijských hrách

Individuální

Č. sezóna datum místo disciplína
1. 2014/2015 7. února 2015 Česko Nové Město na Moravě, Česko sprint
2. 22. března 2015 Rusko Chanty-Mansijsk, Rusko stíhací závod
3. 2015/2016 12. prosince 2015 Rakousko Hochfilzen, Rakousko stíhací závod
4. 19. prosince 2015 Slovinsko Pokljuka, Slovinsko stíhací závod
5. 9. ledna 2016 Německo Ruhpolding (náhr.), Německo stíhací závod
6. 10. ledna 2016 Německo Ruhpolding (náhr.), Německo závod s hromadným startem
7. 6. března 2016 Norsko Oslo, Norsko (MS) stíhací závod
8. 2016/2017 30. listopadu 2016 Švédsko Östersund, Švédsko vytrvalostní závod
9. 9. prosince 2016 Slovinsko Pokljuka, Slovinsko sprint
10. 10. prosince 2016 Slovinsko Pokljuka, Slovinsko stíhací závod
11. 19. ledna 2017 Itálie Anterselva, Itálie vytrvalostní závod
12. 12. února 2017 Rakousko Hochfilzen, Rakousko (MS) stíhací závod
13. 15. února 2017 Rakousko Hochfilzen, Rakousko (MS) vytrvalostní závod
14. 19. února 2017 Rakousko Hochfilzen, Rakousko (MS) závod s hromadným startem
15. 2. března 2017 Jižní Korea Pchjongčchang, Jižní Korea sprint
16. 4. března 2017 Jižní Korea Pchjongčchang, Jižní Korea stíhací závod
16. 11. března 2017 Finsko Kontiolahti, Finsko stíhací závod
18. 2017/2018 16. prosince 2017 Francie Annecy, Francie stíhací závod
19. 20. ledna 2018 Itálie Anterselva, Itálie stíhací závod
OH 10. února 2018 Jižní Korea Pchjongčchang, Jižní Korea (ZOH) sprint
OH 12. února 2018 Jižní Korea Pchjongčchang, Jižní Korea (ZOH) stíhací závod
20. 2018/2019 27. ledna 2019 Itálie Anterselva, Itálie závod s hromadným startem
     – závod na mistrovství světa
     – závod na olympijských hrách

Kolektivní

Č. sezóna datum místo disciplína
1. 2012/2013 10. března 2013 Rusko Soči, Rusko štafeta
2. 2013/2014 12. prosince 2013 Francie Annecy, Francie štafeta
3. 8. ledna 2014 Německo Ruhpolding, Německo štafeta
4. 2014/2015 25. ledna 2015 Itálie Anterselva, Itálie štafeta
5. 13. března 2015 Finsko Kontiolahti, Finsko (MS) štafeta
6. 2016/2017 11. prosince 2016 Slovinsko Pokljuka, Slovinsko štafeta
7. 12. ledna 2017 Německo Ruhpolding, Německo štafeta
8. 22. ledna 2017 Itálie Anterselva, Itálie štafeta
9. 9. února 2017 Rakousko Hochfilzen, Rakousko (MS) smíšená štafeta
10. 17. února 2017 Rakousko Hochfilzen, Rakousko (MS) štafeta
11. 2017/2018 10. prosince 2017 Rakousko Hochfilzen, Rakousko štafeta
12. 13. ledna 2018 Německo Ruhpolding, Německo štafeta
12. 8. února 2019 Kanada Canmore, Kanada štafeta
     – závod na mistrovství světa

Odkazy

Poznámky

  1. ↑ Původně se měl podnik uskutečnit v Oberhofu, ale z důvodu nedostatku sněhu a velmi vysokých teplot byl přesunut do Ruhpoldingu.
  2. ↑ Původně se měl podnik uskutečnit v ruské Ťumeni, ale po dopingovém skandálu ruských sportovců se pořadatelé sami konání tohoto podniku vzdali.

Reference

  1. ↑ a b c d http://biathlonresults.com/?IBUId=BTGER22208199301, přístup: 20170204a4. února 2017
  2. ↑ a b Laura Dahlmeier Retires. International Biathlon Union - IBU [online]. 2019-05-17 [cit. 2025-07-30]. Dostupné online. 
  3. ↑ a b Laura Dahlmeier ist tot. Der Spiegel [online]. 2025-07-30 [cit. 2025-07-30]. Dostupné online. (německy) 
  4. ↑ MAREŠOVÁ, Alžběta; BUREŠ, Vítězslav. Dahlmeierová zahynula. Záchranná akce už bývalé biatlonové hvězdě nepomohla. iDNES.cz [online]. 2025-07-30 [cit. 2025-07-30]. Dostupné online. 
  5. ↑ TOMÍČEK, Matěj. Dahlmeierová získala velký křišťálový globus, Koukalová dojela desátá. iDNES.cz [online]. 2017-03-11 [cit. 2017-03-11]. Dostupné online. 
  6. ↑ ‚Už necítím stoprocentní vášeň.‘ Biatlonová šampionka Dahlmeierová ve 25 letech ukončila kariéru. iROZHLAS [online]. Český rozhlas [cit. 2019-05-17]. Dostupné online. 
  7. ↑ V pouhých 25 letech. Biatlonistka Dahlmeierová ukončila kariéru [online]. [cit. 2019-05-17]. Dostupné online. 
  8. ↑ Laura Dahlmeier besteht Bergführerprüfung. ALPIN.de [online]. 2023-04-04 [cit. 2025-07-29]. Dostupné online. 
  9. ↑ Laura Dahlmeier suffers severe mountaineering accident in Pakistan. www.biathlonworld.com [online]. International Biathlon Union, 2025-07-29 [cit. 2025-07-29]. Dostupné online. 
  10. ↑ Kein Lebenszeichen zu erkennen: Ex-Biathletin Laura Dahlmeier bei Bergunfall schwer verunglückt. ZDFheute [online]. 2025-07-29 [cit. 2025-07-29]. Dostupné online. 
  11. ↑ BUREŠ, Vítězslav. Biatlonovou rivalku Soukalové zasáhl skalní sesuv, záchrannou misi přerušila tma. iDNES.cz [online]. 2025-07-29 [cit. 2025-07-29]. Dostupné online. 
  12. ↑ Pátrání po někdejší hvězdě biatlonu Dahlmeierové pokračuje. Vrtulník ale musí zůstat na zemi. iROZHLAS [online]. 2025-07-30 [cit. 2025-07-30]. Dostupné online. 
  13. ↑ Laura Dahlmeier suffers severe mountaineering accident in Pakistan. www.biathlonworld.com [online]. International Biathlon Union, 2025-07-29 [cit. 2025-07-30]. Dostupné online. 
  14. ↑ German biathlete Dahlmeier dies after mountaineering accident. Reuters. 2025-07-30. Dostupné online [cit. 2025-07-31]. (anglicky) 
  15. ↑ FRANĚK, Tomáš. Soukalovou zradila ležka a ve stíhačce byla 11. Vítková dojela osmá. iDNES.cz [online]. 2016-03-06 [cit. 2016-03-06]. Dostupné online. 
  16. ↑ iDNES. Ani v hromadném závodě to nevyšlo. Soukalová dojela čtvrtá, Vítková šestá. iDNES.cz [online]. 2016-03-13 [cit. 2016-03-13]. Dostupné online. 
  17. ↑ BEREŇ, Michael. Česká smíšená štafeta dojela při startu MS sedmá, vyhrálo Německo. iDNES.cz [online]. 2017-02-09 [cit. 2017-02-09]. Dostupné online. 
  18. ↑ MIŠKOVSKÝ, Michal. Biatlonové zlato pro Česko! Koukalová ovládla v Hochfilzenu sprint. iDNES.cz [online]. 2017-02-10 [cit. 2017-02-10]. Dostupné online. 
  19. ↑ MIŠKOVSKÝ, Michal. Ke zlatu ze sprintu Koukalová přidala bronz ve stíhacím závodě. iDNES.cz [online]. 2017-02-12 [cit. 2017-02-12]. Dostupné online. 
  20. ↑ TOMÍČEK, Matěj. A sbírka je kompletní. Koukalová získala ve vytrvalostním závodu stříbro. iDNES.cz [online]. 2017-02-15 [cit. 2017-02-15]. Dostupné online. 
  21. ↑ ZATLOUKAL, Tomáš. Koukalové nejely lyže, Češky skončily ve štafetě čtvrté. Titul slaví Němky. iDNES.cz [online]. 2016-03-11 [cit. 2017-02-17]. Dostupné online. 
  22. ↑ MRZENA, David. Koukalová přišla o bronz v závěrečném kole, Dahlmeierová opět vítězná. iDNES.cz [online]. 2017-02-19 [cit. 2017-02-19]. Dostupné online. 
  23. ↑ WELLE (WWW.DW.COM), Deutsche. Germany's Dahlmeier wins record fifth biathlon gold | DW | 19.02.2017. DW.COM [online]. [cit. 2022-02-10]. Dostupné online. 

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedie. The text is available under Creative Commons Attribution-Share Alike 4.0 unless otherwise noted. Additional terms may apply for the media files.