Larisa Petriková
| Larisa Petrik | |
|---|---|
![]() | |
| Osobní informace | |
| Datum narození | 28. srpna 1949 (76 let) |
| Místo narození | Dolinsk |
| Choť | Viktor Klimenko (od 1970)[1] |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
| Přehled medailí | ||
|---|---|---|
| zlato | 1968 Mexico City | družstva žen |
| zlato | 1968 Mexico City | prostná žen |
| bronz | 1972 Mexico City | kladina žen |
| Mistrovství světa ve sportovní gymnastice | ||
| zlato | 1970 Lublaň | družstva žen |
| stříbro | 1966 Dortmund | družstva žen |
| bronz | 1970 Lublaň | kladina žen |
| bronz | 1966 Dortmund | kladina žen |
| Mistrovství Evropy ve sportovní gymnastice | ||
| bronz | 1965 Sofie | kladina žen |
Larisa Leonidovna Petriková (rusky Лариса Леонидовна Петрик, * 28. srpna 1949 Dolinsk) je bývalá sovětská reprezentantka ve sportovní gymnastice.
Narodila se na Sachalinu v rodině vojáka z povolání, který byl v polovině padesátých let přeložen do Běloruska. Gymnastice se začala věnovat v klubu Dynamo Vitebsk pod vedením trenéra Vikentije Dmitrijeva. V roce 1964 se stala mistryní Sovětského svazu ve víceboji.[2] Na mistrovství Evropy ve sportovní gymnastice 1965 se dělila o třetí místo na kladině s Birgit Radochlovou z Německé demokratické republiky. Byla nominována na světový šampionát v roce 1966, kde skončila druhá v soutěži družstev, třetí na kladině a šestá ve víceboji jednotlivkyň.[3] Na Letních olympijských hrách 1968 v Mexiku byla členkou vítězného sovětského týmu. V prostných se dělila o první místo s Věrou Čáslavskou; při vyhlášení vítězek této soutěže došlo k proslulé kontroverzi, když Čáslavská sklonila při sovětské hymně hlavu na protest proti invazi do Československa.[4] Na mexické olympiádě byla Petriková také třetí na kladině, čtvrtá ve víceboji a osmá v přeskoku. Vyhrála týmový i individuální víceboj na Univerziádě v roce 1970. V tomto roce také na mistrovství světa zvítězila se sovětským družstvem a byla třetí na kladině. Byl jí udělen Řád Odznak cti a titul zasloužilé mistryně sportu.[5]
Gymnastickou kariéru ukončila v roce 1971 a vystupovala pak jako tanečnice v moskevském music-hallu. Vystudovala žurnalistiku na Lomonosovově univerzitě a působila jako komentátorka rozhlasových přenosů z gymnastických soutěží.
Jejím manželem je olympijský vítěz v gymnastice Viktor Klimenko, s nímž má dva syny. Od roku 1992 žije v Idar-Obersteinu v Německu.[6]
Reference
- ↑ Mladý svět. Organizace mládeže v komunistickém Československu, PRINT MEDIA, a.s., FTV Premiéra. 13. ledna 1970. Dostupné online. [cit. 2024-07-30].
- ↑ Олимпийской чемпионке 1968 года Ларисе Петрик исполнилось 75 лет. Федерация гимнастики России [online]. 2024-09-04 [cit. 2025-02-26]. Dostupné online. (rusky)
- ↑ 1966: The Women’s Competition at the World Championships. Gymnastics History [online]. 2021-08-25 [cit. 2025-02-26]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Vy okupanti! Jak Čáslavská sklonila hlavu při sovětské hymně. A byla potrestána. iDnes [online]. 2023-10-25 [cit. 2025-02-26]. Dostupné online.
- ↑ Петрык Ларыса Леанідаўна [online]. Беларусь у асобах і падзеях [cit. 2025-02-26]. Dostupné online. (bělorusky)
- ↑ Петрик Лариса Леонидовна [online]. ГЦОЛИФК [cit. 2025-02-26]. Dostupné online. (rusky)
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Larisa Petrik na Wikimedia Commons - Larisa Petrik v databázi Olympedia (anglicky)
- International Gymnastics Federation
- An Old School Gymnastics Blog
