Ladislav Kolonič z Kologradu
| Jeho biskupská Milost Ladislav Kolonič z Kologradu | |
|---|---|
| Arcibiskup kaločský | |
 rodový erb | |
| Církev | římskokatolická |
| Arcidiecéze | kaločsko-kečkemetská |
| Jmenování | 10. března 1788 |
| Emeritura | 23. dubna 1817 |
| Předchůdce | Adam Patačić |
| Nástupce | Petr Klobusiczky |
| Svěcení | |
| Kněžské svěcení | 11. listopadu 1759 |
| Biskupské svěcení | 28. května 1775 |
| Vykonávané úřady a funkce | |
| Zastávané úřady |
|
| Osobní údaje | |
| Datum narození | 7. prosince 1736 |
| Místo narození | Vídeň |
| Datum úmrtí | 23. dubna 1817 (ve věku 80 let) |
| Místo úmrtí | Kalocsa |
| Rodiče | Ladislav Kollonics z Kollegrádu a Marie Eleonora Kolloničová z Kollegrádu |
| Příbuzní | Marie Terezie Kollonićová z Kollegrádu, Marie Františka Kollonićová z Kollegrádu, Marie Alžběta Kollonićová z Kollegrádu a Karel Josef Kolonič z Kologradu (sourozenci) |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Ladislav Kolonič z Kologradu, nebo také Kollonics, Kolonić, Kollonitz apod. (maďarsky kollográdi Kollonics László, německy Ladislaus (von) Kollonitz, 7. prosince 1736, Vídeň – 23 dubna 1817, Kaloča) byl uherský šlechtic z původem chorvatského rodu Koloničů z Kologradu. Působil jako katolický duchovní, prelát, biskup sedmihradský, varadínský a arcibiskup kaločský.
Život
Ladislav Kolonič se narodil ve Vídni jako syn Ladislava Kollonicse (1705–1780), adoptovaného vídeňským arcibiskupem Zikmundem kardinálem Koloničem z Kologradu, který byl posledním mužským potomkem starobylého rodu Koloničů, a jeho manželky Marie Eleonory (1711–1759), dcery Jana Jindřicha z Koloniče († 1721) a jeho manželky Marie Alžběta z Valdštejna. Měl celkem deset sourozenců, mezi nimi bratra Karla Josefa (1730–1804) a tři sestry: Marii Františku (1729–1766) provdanou Falkenhaynovou, Marii Alžbětu (1732–1754) provdanou za Jana Josefa z Thun-Hohensteinu Marii Terezii provdanou ze Evžena Václava Bruntálského z Vrbna.
Dne 11. listopadu 1759 byl Ladislav vysvěcen na kněze. 24. dubna 1775 ho papež Pius VI. jmenoval biskupem sedmihradským a 28. května 1775 byl vysvěcen. V této funkci působil do 25. června 1781, kdy jej týž papež jmenoval biskupem v Oradea-Mare.
10. března 1788 byl jmenován arcibiskupem kaločským. Od roku 1799 byl Ladislav Kolonič poradcem uherského krále Františka.
Ladislav Kolonič z Kologradu zemřel 23. dubna 1817 v Kaloči ve věku 80 let.
Spisy
- Excelsi proceres et inclyti status. ac ordines regni Hungariae. Budae, 1790.
- Kollonics Ladislaus… petit repositionem in officium perpetui comitis Bácsiensis. U. ott, 1790.
- Sermo occasione introductionis ordinis S. Benedicti et installationis primi post restitutionem archi-abbatis… dictus die 25. Aprilis 1802. Posonii.
- Sermo, quem … die 2. Junii 1788., quippe occasione solennis in metrop. suam sedem ingressus, et installationis ad clerum et populum archi-dioecesis suae habuit. Pesthini, (1823.)
Odkazy
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Коллонич, Ласло na ruské Wikipedii.
Literatura
- Szinnyei József: Magyar írók élete és munkái VI. (Kende–Kozocsa). Budapest: Hornyánszky. 1899.
Externí odkazy
- Informace (anglicky)
| Předchůdce: Pius Manzador |
|
Biskup sedmihradský 1775–1780 |
|
Nástupce: Ignác Batthyány |
| Předchůdce: Adam Ladislav Patačič de Zajezda |
|
Biskup velkovaradínský 1780–1787 |
|
Nástupce: František III. Kalatay |
| Předchůdce: sedisvakance (1784–1787) (předtím Adam Patačić) |
|
Arcibiskup kaločský 1787–1817 |
|
Nástupce: sedisvakance (1817–1822) (poté Petr Klobusiczky) |
