Ladislav Svoboda
| Ladislav Svoboda | |
|---|---|
![]() | |
| Narození | 6. ledna 1893 Štěnovice |
| Úmrtí | 13. listopadu 1952 (ve věku 59 let) Praha |
| Místo pohřbení | Motolský hřbitov |
| Povolání | voják a vojenský velitel |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Generál Ladislav Svoboda (6. ledna 1893, Štěnovice[1] – 13. listopadu 1952, Praha) byl český voják, hrdina protinacistického odboje a jedna z obětí komunistického teroru.
Život
Ladislav Svoboda vystudoval reálku a šest semestrů na Vysoké škole strojní. Za první světové války dosáhl v rakousko-uherské armádě hodnosti záložního poručíka a po krátké úřednické kariéře vstoupil v roce 1919 do řad Československé armády, kde získal hodnost dělostřeleckého poručíka. V armádě byl dále povyšován (štábní kapitán 1928, major 1936). V roce 1937 byl těžce zraněn při nehodě při zkouškách nových zbraní a lékaři mu museli amputovat levou nohu pod kolenem. Po návratu z léčení sloužil na vojenské střelnici Hluboká na Slovensku. Po německé okupaci odešel do výslužby, ale prakticky ihned se zapojil do protinacistického odboje. V dubnu 1944 byl i s manželkou zatčen a oba byli až do konce války vězněni. Major Svoboda byl podroben tvrdým výslechům, během kterých nic nevyzradil.
Po osvobození Československa v roce 1945 se Svoboda vrátil k armádě, v letech 1945–1948 byl povýšen na plukovníka a obdržel řadu vyznamenání. Po únorovém převratu byl přeložen do výslužby. V roce 1951 byl plukovník Svoboda zatčen a ve vykonstruovaném procesu obžalován z vyzvědačství a velezrady. Státní soud v Praze jej společně s kpt. Ženíškem odsoudil k smrti. Žádosti jeho rodiny o milost prezident Gottwald nevyhověl.
Hrob
Ostatky Ladislava Svobody byly zpopelněny ve Strašnickém krematoriu, kde byly také uskladněny. Dne 6. října 1953 byla urna přesunuta z krematoria do skladu v pankrácké věznici.[2] Dne 5. května 1965 byla urna pohřbena do společného hrobu na motolském hřbitově.[3] Zde bylo 20. května 2000 slavnostně otevřeno a vysvěceno Čestné pohřebiště politických vězňů.[4][5] Svobodovo jméno je uvedeno na jedné (umístěné vpravo) ze dvou šedých mramorových desek instalovaných v roce 2012.[6]
Na Čestném pohřebišti III. odboje na Ďáblickém hřbitově se nachází jeho symbolický hrob. Tamní symbolické náhrobky odkazují na zemřelé politické vězně bez ohledu na jejich skutečné místo pohřbení.[7]
-
Památník na Čestném pohřebišti politických vězňů, Motolský hřbitov -
Památník na Čestném pohřebišti politických vězňů, deska vpravo se jménem L. Svobody, Motolský hřbitov -

-
Symbolický náhrobek Ladislava Svobody na Čestném pohřebišti v Ďáblicích
Po roce 1989
Dne 28. května 1992 Vojenské kolegium Nejvyššího soudu ČSFR Ladislava Svobodu plně rehabilitovalo. Prezident Václav Havel mu in memoriam udělil hodnost generálmajora a medaili Za hrdinství.
Připomínky
- Jeho jméno je uvedeno na pamětní desce obětem komunismu na budově Generálního štábu armády České republiky na Vítězném náměstí 5/1500 v Praze 6 – Dejvicích.[8]
- Jeho jméno je uvedeno na Pomníku Miladě Horákové a Obětem komunismu v Praze 4 - Nuslích na Náměstí Hrdinů, u stanice metra Pražského povstání, před Vrchním soudem v Praze a Vrchním státním zastupitelstvím v Praze.[9]
- V listopadu 2002 byla na budovu KVV Plzeň (Štefánikovo náměstí 1, Plzeň) umístěna pamětní deska s textem: "PAMÁTCE ČESKOSLOVENSKÝCH DŮSTOJNÍKŮ, OBČANŮ MĚSTA PLZNĚ, POPRAVENÝCH KOMUNISTICKOU ZVŮLÍ / plk. LADISLAV SVOBODA 13.11.1952 / škpt. JOSEF KUČERA +14.11.1952 / kpt. VÁCLAV ŽENÍŠEK +13.11.1952 / VOJENSKÁ SEKCE KPV ČR / VĚNOVALA NADACE 700 LET MĚSTA PLZNĚ / LISTOPAD 2002".[10]
- Jeho jméno se nachází na pamětní desce věnované obětem komunismu z řad vojáků z povolání v kasárnách v Dědicích.[11]
-
Vojáky z povolání popravené v době komunistického režimu připomíná pamětní deska umístěná na budově Generálního štábu v Dejvicích -
Pomník na náměstí Hrdinů v Praze 4 - Nuslích -
Seznam obětí komunismu se jménem L. Svobody na pomníku na náměstí Hrdinů v Praze 4 - Nuslích
-
Pamětní deska československých důstojníků v Plzni
Vyznamenání
Československý válečný kříž 1914–1918- Kříž národní střelecké gardy „Za věrné služby 1938“
Československý válečný kříž 1914–1918, udělen podruhé
Československá medaile za zásluhy , II. stupně
Medaile Za hrdinství
Odkazy
Reference
- ↑ Matriční záznam o narození a křtu farnost Štěnovice
- ↑ DVOŘÁKOVÁ, Zora. Popravení, kam jste se poděli? Příběh jednoho výzkumu.. Praha: Nakladatelství Eva – Milan Nevole, 2013. ISBN 978-80-904313-2-4. S. 158.
- ↑ Dvořáková, 2013, s. 164.
- ↑ Motolský hřbitov. Hřbitovy a pohřební služby Praha [online]. [cit. 2025-04-08]. Dostupné online.
- ↑ Pamětní místa na komunistický režim [online]. [cit. 2025-04-08]. Dostupné online.
- ↑ Pamětní místa na komunistický režim [online]. [cit. 2025-04-08]. Dostupné online.
- ↑ Dvořáková, 2013, s. 32.
- ↑ Pamětní deska Obětem komunismu | Spolek pro vojenská pietní místa. www.vets.cz [online]. [cit. 2025-04-27]. Dostupné online.
- ↑ Pomník Miladě Horákové a Obětem komunismu | Spolek pro vojenská pietní místa. www.vets.cz [online]. [cit. 2025-04-27]. Dostupné online.
- ↑ Pamětní deska Obětem komunismu | Spolek pro vojenská pietní místa. www.vets.cz [online]. [cit. 2025-04-27]. Dostupné online.
- ↑ Pamětní deska Obětem 2. světové války a komunismu | Spolek pro vojenská pietní místa. www.vets.cz [online]. [cit. 2025-04-27]. Dostupné online.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Ladislav Svoboda na Wikimedia Commons - Stručný životopis (v sekci Kámen cti)
- VACEK, Martin. VZPOMÍNKA: GENERÁL LADISLAV SVOBODA (1893-1952) [online]. Ústav pro studium totalitních režimů (ÚSTR) [cit. 2023-08-30]. Dostupné online.
.jpg)