Kyčelnice devítilistá
Kyčelnice devítilistá (Dentaria enneaphyllos) | |
| Vědecká klasifikace | |
| Říše | rostliny (Plantae) |
| Podříše | cévnaté rostliny (Tracheobionta) |
| Oddělení | krytosemenné (Magnoliophyta) |
| Třída | vyšší dvouděložné (Rosopsida) |
| Řád | brukvotvaré (Brassicales) |
| Čeleď | brukvovité (Brassicaceae) |
| Rod | kyčelnice (Dentaria) |
| Binomické jméno | |
| Dentaria enneaphyllos L., 1753 | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Kyčelnice devítilistá (Dentaria enneaphyllos, též uváděna jako Cardamine enneaphyllos nebo Dentaria enneaphylla) je 20–30 cm vysoká bylina z čeledi brukvovité. Má šupinatý oddenek, z kterého vyrůstá jednoduchá lodyha s trojčetným přeslenem, tříčetných listů. Je velmi důležitým ukazatelem lesního stanoviště, které poukazuje na bohatost minerálů, svěžest půdy a její kyprost a humóznost. Je významným nitrofilním druhem. Kvete světle žlutými květy v dubnu a květnu ještě před vlastním olistěním stromů, pod nimiž roste. Nejčastěji se vyskytuje v horských a podhorských bučinách. Slabá léčivka, proti průjmům a kašli.
V Podkrkonoší byla především v minulosti německými starousedlíky tato květina využívána k léčebným účelům. Její kořeny se pečlivě očistily a naložily na delší dobu do tvrdého alkoholu (vodka, žitná, výčepní lihovina). Tento nápoj se užíval v případech, kdy trpěl člověk žaludečními potížemi, zvracením, průjmy a zácpou. Její lidový název, používaný německou menšinou, především v oblasti Žacléřska (Rýchory) je „óstalokai“. Sběr oddenků byl v březnu až v dubnu (do první bouřky).[zdroj?]
Ohrožení a ochrana
V Česku je v současnosti zařazena mezi ohrožené druhy.[1] V lesích je navíc zakázáno vyrývat jakékoliv rostliny.
Reference
- ↑ DENTARIA ENNEAPHYLLOS L. – kyčelnice devítilistá / zubačka deväťlistá | BOTANY.cz [online]. [cit. 2020-03-22]. Dostupné online.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu kyčelnice devítilistá na Wikimedia Commons
Galerie kyčelnice devítilistá na Wikimedia Commons- Kyčelnice devítilistá na Biolibu