Kvenština
| Kvenština (kvääni) | |
|---|---|
 Mapa rozšíření jazyka | |
| Rozšíření | Troms a Finnmark (Norsko) |
| Počet mluvčích | 2000-8000 (2005)[1] |
| Klasifikace | |
| Písmo | Latinka |
| Postavení | |
| Regulátor | není |
| Úřední jazyk |  Norsko (uznaný menšinový jazyk) |
| Kódy | |
| ISO 639-1 | fi |
| ISO 639-2 | fin (B) fin (T) |
| ISO 639-3 | fkv |
| Ethnologue | FKV |
| Wikipedie | |
| testovací provoz | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Kvenština (kv. kvääni [2], kainun kieli) neboli kvenská finština je ugrofinský jazyk, jímž mluví Kvenové v severním Norsku, konkrétně ve Finnmarce a Troms. Vzhledem k politickým a historickým důvodům obdržela v roce 2005 status menšinového jazyka v rámci Evropské charty jazyků, což umožnilo studium kvenštiny na univerzitě v Tromsø od roku 2006. Přesto je však vnímán jako vzájemně srozumitelný dialekt finštiny a je seskupena do peräpohjolských nářečí společně s meänkieli (tornedalská finština), jíž se mluví v Tornském údolí ve Švédsku. Má k ní blíže než ke standardní finštině.[3]
Kvenština obsahuje mnoho slov přejatých z norštiny, např. tyskäläinen (od norského "tysk") na rozdíl od finského saksalainen - Němec. Používá také některá stará finská slova, která se ve Finsku už nepoužívají.
Etymologie
Norové v Norsku nazývali mluvenou finštinu jménem kvænsk språk. Kvenský badatel Terje Aronsen v roce 1984 shledal, že mluvený jazyk Kvenů se od standardní finštiny liší. To je důvod, proč tento jazyk pojmenoval kvääni kieli neboli kveeni (kvenština).
Příklady
Číslovky
| Kvensky | Česky |
| yks | jeden |
| kaks | dva |
| kolme | tři |
| nelje | čtyři |
| viis | pět |
| kuus | šest |
| seittemen | sedm |
| kahđeksen | osm |
| yhđeksen | devět |
| kymmenen | deset |
Vzorový text
| Kvenština [4] | Standardní finština | Čeština | ||
|---|---|---|---|---|
| Kvääninkieli oon se kieli mitä kväänit | Kveenin kieli on se kieli, jota kveenit | Kvenský jazyk je jazyk, kterým Kvenové | ||
| oon puhuhneet ja vielä tääpänäki puhhuuvat, | ovat puhuneet ja vielä tänä päivänäkin puhuvat, | mluvili a ještě stále v dnešní době mluví, | ||
| ja mikä oon säilyny ruottalaistumisen | ja joka on säilynyt ruotsalaistumisen | a který přežívá pošvédšťování | ||
| ja norjalaistumisen läpi minuriteettikielenä. | ja norjalaistumisen läpi vähemmistökielenä. | a ponoršťování jako minoritní jazyk. | ||
| Minun mielestä Torniolakson "meiän kieliki" | Minun mielestäni Torniolaakson "meidän kielikin" | Dle mého názoru je i "náš jazyk"* Tornského údolí | ||
| oon vanhaa kvääninkieli tahi vanhaala | on vanhaa kveenin kieltä tai vanhalla | stará kvenština, neboli v našem | ||
| meiđän kielelä kaihnuunkieli. | meidän kielellämme kainun kieltä. | starém jazyce, jazyk kainu. |
- "náš jazyk" je doslovné označení pro meänkieli (meän - náš, kieli - jazyk)
Otče náš (modlitba Páně):
- Faari mean oon taivhaissa!
- Pyhä olkhoon nimetsi.
- Tulkhoon sun riikkitsi.
- Tapahtukhoon sun tahtotsi.
- Myöski maan päälä niin ko taivhaasaa.
- Anna meile tääpänä Meän joka päiväinen leipäma.
- Ja anna meile mean syntimä antheeksi, Niin ko met
- antheeksi annama niile, Jokka oon meitä vasthaan
- riikkonheet. Älä saata meitä kiuksauksheen,
- Tyha päästä met pahasta, Ko sun oon riiki,
- Ja voima ja kunnia aina oon sun. Aamen.
Všeobecná deklarace lidských práv
kvensky |
Kaikki ihmiset synnythään vaphaina, ja heilä kaikila oon sama ihmisarvo ja samat ihmisoikkeuet. Het oon saanheet järjen ja omatunnon, ja het piethään elläät toinen toisen kans niin ko veljet keskenhään. |
česky |
Všichni lidé se rodí svobodní a sobě rovní co do důstojnosti a práv. Jsou nadáni rozumem a svědomím a mají spolu jednat v duchu bratrství. |
Odkazy
Externí odkazy
Test kvenské verze projektu Wikipedie v Inkubátoru
Reference
V tomto článku byly použity překlady textů z článků Kven language na anglické Wikipedii a Ruijan murteet na finské Wikipedii.
- ↑ Kvenský Institut
- ↑ http://www.kvenskinstitutt.no/nyyheetterit/det-kvenske-navnet-p%C3%A5-spr%C3%A5ket-am-kv%C3%A4%C3%A4ni[nedostupný zdroj]
- ↑ Archivovaná kopie. www.ethnologue.com [online]. [cit. 2010-04-21]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2006-05-14.
- ↑ "Miksi kvääninkieli kirjakielenä" od Terje Aronsen. Ruijan Kaiku 1/2004
