Schwarzlose vz. 1907/1912

Schwarzlose vz. 1907/1912
Kulomet Schwarzlose vz. 07/12
Kulomet Schwarzlose vz. 07/12
Typtěžký kulomet
Místo původuRakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Historie služby
Ve služběRakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
VálkyPrvní světová válka
Historie výroby
KonstruktérAndreas Wilhelm Schwarzlose
Navrženo1902
VýrobceWaffenfabrik Steyr
Variantyvz. 07, vz. 08, vz. 07/12, vz. 08/12, vz. 12, vz. 07/16
Základní údaje
Hmotnost39,7 kg (s podstavcem), 17,2 kg bez vody, oleje a podstavce
Délka1067 mm
Délka hlavně526 mm (hlaveň)
Typ náboje8 × 50 mm R Mannlicher
Princip střelbyneuzamčený zpožděný
Kadence400 ran/min
Úsťová rychlost620 m/s
Zásobování municíplátěný pás s 250 náboji

Schwarzlose vz. 1907/1912 je těžký kulomet používaný ozbrojenými složkami rakousko-uherské armády jako standardní zbraň během první světové války.

Technický popis

Jednalo se o první rakousko-uherský kulomet domácího původu. Na počátku 20. století jej sestrojil německý konstruktér Andreas Schwarzlose a vyráběla jej rakouská zbrojovka Waffenfabrik Steyr. Modely 07, 08 i 12 se lišily jen v detailech a v roce 1914 se ve výzbroji objevovaly rovněž modely 07/12, 08/12 a 12. Pro výzbroj letadel byl vyvinut i vzor 07/16. Kulomet fungoval na principu neuzamčeného závěru, jehož otevírání bylo zpožděno soustavou pák. Výhodou tohoto řešení oproti kulometům systému Maxim bylo, že se nepohybovala hlaveň uvnitř chladiče s vodou a tudíž nebylo potřeba řešit těsnění pohybujících se částí a zbraň tak mohla být jednodušší. Vodou chlazená zbraň byla zásobována náboji na textilním pásu, které bylo před zasunutím do komory třeba přimazávat olejem, k tomuto účelu byl ve zbrani automatický vstřikovač oleje. Kvůli krátké hlavni a využití standardních rakousko-uherských nábojů ráže 8 mm docházelo u ústí zbraně při střelbě k značnému záblesku. Proto byla hlaveň kulometu doplňována charakteristickým dlouhým trychtýřovitým tlumičem výšlehu.

Nasazení

Kromě Rakousko-Uherska využívaly kulomety Schwarzlose též armády Srbska, Bulharska, Rumunska a Osmanské říše. V meziválečném období používaly upravené varianty této zbraně i armády Nizozemska, Švédska a Československa (upravený vzor 1924). Díky vysoké kvalitě a spolehlivosti byl kulomet navzdory svým nedostatkům a zastarávající konstrukci využíván také v průběhu druhé světové války v řadách italské, maďarské, jugoslávské i německé armády.[1][2]

Galerie

  • Kulometná pozice během tažení v Rumunsku, rok 1916
    Kulometná pozice během tažení v Rumunsku, rok 1916
  • Kulomet Schwarzlose vz. 07/12 používaný při protivzdušné obraně
    Kulomet Schwarzlose vz. 07/12 používaný při protivzdušné obraně
  • Rakousko-uherští vojáci na východní frontě nedaleko Lvova
    Rakousko-uherští vojáci na východní frontě nedaleko Lvova
  • Kulomet Schwarzlose připevněný na motocyklu
    Kulomet Schwarzlose připevněný na motocyklu
  • Kulomet v zákopu připravený pro protivzdušnou obranu
    Kulomet v zákopu připravený pro protivzdušnou obranu
  • Britský voják se zabaveným kulometem Schwarzlose nedaleko Gazy, mezi 1945 a 1947
    Britský voják se zabaveným kulometem Schwarzlose nedaleko Gazy, mezi 1945 a 1947

Odkazy

Reference

  1. ↑ DOLÍNEK, Vladimír a kol. Zbraně I. a II. světové války Praha: 2007. Str. 203.
  2. ↑ CHANT, Christopher. Pěchotní zbraně : více než 250 nejlepších pěchotních zbraní světa Praha: 2005. Str. 142.

Související články

Literatura

  • CHANT, Christopher. Pěchotní zbraně : více než 250 nejlepších pěchotních zbraní světa. Praha: Naše Vojsko, 2005. 256 s. ISBN 80-206-0781-1. 
  • DOLÍNEK, Vladimír, a kol. Zbraně I. a II. světové války. Praha: Aventinum, 2007. 256 s. ISBN 80-86858-25-1. 

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedie. The text is available under Creative Commons Attribution-Share Alike 4.0 unless otherwise noted. Additional terms may apply for the media files.