Kušitské jazyky
| Kušitské jazyky | |
|---|---|
 Přibližné rozšíření | |
| Rozšíření | Africký roh (Džibutsko, Egypt, Eritrea, Etiopie, Keňa, Somálsko, Súdán, Tanzanie) |
| Počet mluvčích | přibližně 60 milionů |
| Počet jazyků | ~40 |
| Klasifikace | Afroasijské jazyky |
| ISO 639-2 | cus |
| Dělení | |
| |
Kúšitská jazyková větev je jednou z větví afroasijské jazykové rodiny. Afroasijskou jazykovou rodinu dále tvoří větve berberská, čadská, egyptská, omoská a semitská. Název této jazykové skupiny pochází od jména Kúš, což byl podle Bible syn Cháma a vnuk Noema.
Kúšitskými jazyky se mluví hlavně v Etiopii, Eritreji, Somálsku, Keni, Džibuti, Tanzanii, Egyptě a Súdánu.
Nejpoužívanějšími jazyky jsou oromština (cca 35 mil. lidí) a somálština (cca 20 mil. lidí).
Dělení
Tradiční dělení rozlišovalo pět skupin kúšitských jazyků – severní, centrální, východní, jižní a západní. Skupina západokúšitských jazyků byla v roce 1969 překlasifikována na samostatnou omotskou větev rodiny afroasijských jazyků.[1] Příslušnost severní skupiny (jazyk bedža) ke kúšitským jazykům je některými vědci (např. H. C. Fleming) zpochybňována. Některé současné klasifikace rozlišují v kúšitské větvi více skupin,[2] především tím, že rozdělily východní skupinu na vysočinnou a nížinnou, jiné definují velkou podskupinu nížinných jazyků, kam řadí z východní skupiny malé podskupiny severní, západní a ormoidní. Níže uvedené dělení je uvedeno podle Ethnologue;[3] mrtvé jazyky jsou označeny †.
Mimo toto členění je jazyk mbugu (ma‘a), který má v Tanzanii asi 7000 mluvčích a který je klasifikován jako smíšený mezi bantuskými a kúšitskými jazyky.
| Severní skupina | ||||||
|---|---|---|---|---|---|---|
| podskupina | jazyk | odhadovaný počet mluvčích | zkratka | oblast | písmo | poznámka |
| bedžština (bedawi) | 1 186 000 | bej | Súdán, Egypt, Eritrea | arabské, latinka | ||
| Centrální skupina | ||||||
| podskupina | jazyk | odhadovaný počet mluvčích | zkratka | oblast | písmo | poznámka |
| východní | xamtanga | 143 000 | xam | Etiopie | etiopské | |
| severní | bilen | 91 000 | byn | Eritrea | etiopské, latinka | |
| jižní | awgni | 143 000 | awg | Etiopie | etiopské | |
| západní | kemant (qwara) | 1 700 | ahg | Etiopie | etiopské | 2 300 felašů přesídlilo v r. 1999 do Izraele, o jejich tamějším jazyce nejsou záznamy |
| Východní skupina | ||||||
| podskupina | jazyk | odhadovaný počet mluvčích | zkratka | oblast | písmo | poznámka |
| vysočinné | alaba | 162 000 | alw | Etiopie | ||
| burdži | 35 700 | bji | Etiopie, Keňa | etiopské | ||
| darasa | 637 000 | drs | Etiopie | etiopské | ||
| hadija | 924 000 | hdy | Etiopie | etiopské, latinka | ||
| kambata | 570 000 | ktb | Etiopie | etiopské, latinka | ||
| libido | 36 000 | liq | Etiopie | |||
| sidamo | 2 900 000 | sid | Etiopie | etiopské, latinka | ||
| severní | afarština | 1 078 000 | aar | Etiopie, Džibutsko, Eritrea | etiopské, latinka | |
| saho | 213 800 | alw | Eritrea, Etiopie | latinka | ||
| oromoidní | orma | 69 000 | orc | Keňa | latinka | |
| oromština Borana-Arsi-Gudži | 3 823 000 | gax | Etiopie, Keňa | latinka | v Etiopii jsou všechny oromoidní jazyky považovány za dialekt oromštiny | |
| východní oromština | 4 530 000 | hae | Etiopie | latinka | v Etiopii jsou všechny oromoidní jazyky považovány za dialekt oromštiny | |
| středozápadní oromština | 8 920 000 | gaz | Etiopie | latinka, etiopské do r. 1990 | v Etiopii jsou všechny oromoidní jazyky považovány za dialekt oromštiny | |
| saňa (waata) | 17 400 | ssn | Keňa | |||
| západní (orno-tana) | arbore | 4 400 | arv | Etiopie | ||
| baiso | 1 000 | bsw | Etiopie | |||
| daasanach | 40 100 | dsh | Etiopie, Keňa | latinka | ||
| el molo | 8 | elo | Keňa | |||
| dullajské | busa | 6 600 | dox | Etiopie | ||
| gawada | 32 700 | gwd | Etiopie | etiopské | ||
| camaj (tsamai) | 8 600 | tsm | Etiopie | |||
| konso-gidole | diraša | 90 000 | gdl | Etiopie | ||
| konso | 195 600 | kxc | Etiopie | |||
| rendile-boni | aweer | 8 000 | bob | Keňa | latinka | |
| rendile | 34 700 | rel | Keňa | latinka | ||
| somálské | dabarre | 23 000 | dbr | Somálsko | ||
| garre | 57 500 | gex | Somálsko | latinka | ||
| jiiddu | 23 000 | jii | Somálsko | |||
| maay | 1 860 000 | ymm | Somálsko | |||
| somálština | 13 900 000 | som | Somálsko, Džibutsko, Etiopie, Keňa | latinka | ||
| tunni | 23 000 | tqq | Somálsko | |||
| jaaku | 50 | muu | Keňa | několik skupin lovců | ||
| boon | 59 | bnl | Somálsko | |||
| Jižní skupina | ||||||
| podskupina | jazyk | odhadovaný počet mluvčích | zkratka | oblast | písmo | poznámka |
| aasáx | 350 | aas | Tanzanie | |||
| alagwa | 30 000 | wbj | Tanzanie | |||
| burunge | 13 000 | bds | Tanzanie | latinka | ||
| dahalo | 400 | dal | Keňa | možná †, mluvčí naposledy zkoumáni v r. 1992 | ||
| gorowa | 50 000 | gow | Tanzanie | |||
| iraqw | 462 000 | irk | Tanzanie | latinka | ||
| kw’adza | † | wka | Tanzanie | |||
Odkazy
Reference
- ↑ FLEMING, Harold C. Omotic as an Afroasiatic family. In: LEBEN, William. In: Proceedings of the 5th annual conference on African linguistics. [s.l.]: African Studies Center & Department of Linguistics, UCLA, 1974. S. 81–94. (anglicky)
- ↑ Les langues dans le monde [online]. SOROSORO [cit. 2011-11-12]. Kapitola Famille des langues afro-asiatiques. Dostupné online. (francouzsky)
- ↑ LEWIS, Paul. Ethnologue: Languages of the World. Dallas: SIL International Publications, 2005. 1248 s. ISBN 978-1-55671-216-6. Kapitola Afro-Asiatic, Cushitic. (anglicky)
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Kušitské jazyky na Wikimedia Commons
