Kryry
| Kryry | |
|---|---|
![]() Centrum města (pohled od Schillerovy rozhledny) | |
![]() ![]() | |
| znakvlajka | |
| Lokalita | |
| Status | město |
| Pověřená obec | Podbořany |
| Obec s rozšířenou působností | Podbořany (správní obvod) |
| Okres | Louny |
| Kraj | Ústecký |
| Historická země | Čechy |
| Stát | |
| Zeměpisné souřadnice | 50°10′28″ s. š., 13°25′36″ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 2 361 (2025)[1] |
| Rozloha | 39,45 km²[2] |
| Nadmořská výška | 304 m n. m. |
| PSČ | 439 81, 439 86, 441 01 |
| Počet domů | 801 (2021)[3] |
| Počet částí obce | 4 |
| Počet k. ú. | 4 |
| Počet ZSJ | 4 |
| Kontakt | |
| Adresa městského úřadu | Hlavní 1 439 81 Kryry podatelna@kryry.cz |
| Starosta | Václav Kadleček |
| Oficiální web: www | |
![]() | |
![]() Kryry | |
| Další údaje | |
| Kód obce | 566314 |
| Geodata (OSM) | OSM, WMF |
Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Kryry (německy Kriegern) jsou město v okrese Louny v Ústeckém kraji. Nachází se v nejjižnější části kraje poblíž rozhraní čtyř krajů – Ústeckého, Karlovarského, Plzeňského a Středočeského. Ve městě žije přibližně 2 400[1] obyvatel.
Město má vybudovanou kompletní infrastrukturu, včetně zdravotnických zařízení. Ve městě je základní škola pro 400 dětí a mateřská škola pro 120 dětí. V lokalitě působí několik firem: AGC Flat Glass Czech – pobočka Kryry, Cihelna Kryry, RAN, Kryry, stavební firma Šilhánek a syn Kryry, Pila Kryry a řada dalších drobných podniků a podnikatelů.
Název
Název města je odvozen od slova kryr (křikloun) ve významu ves kryrů. V pozdějších dobách, když se rozšířila němčina, bylo jméno spojeno s německým slovem Krieger (válečník). V historických pramenech se název objevuje ve tvarech: de Krir (1320), de Krirr (1344), de Krire (1357), Kryr (1369), Scir (okolo roku 1405), in Kryr (1374), in Krir (1388), in Krier (1402), in Kryr (1418), w Kryrzich (1542), kryry (1577), Kryry (1579, 1595) a Kriegern (1787, 1846).[4]
Historie
První písemná zmínka o vesnici je z roku 1320.[4]
Od 23. ledna 2007 byl obci vrácen status města.[5]
Přírodní poměry
Jižně od města leží rozsáhlá opuštěná těžebna, v níž byl odkryt sled sedimentů, který se formoval v tropickém podnebí na rozhraní karbonu a permu. Převažujícím horninami jsou jílovce a prachovce, které vznikaly jako jezerní a říční sedimenty v prostředí meandrujících řek. Mezi nimi je patrných několik paleopůdních horizontů s mocností až jeden metr. V okrajových částech lomu vystupují čočkovitá tělesa hrubozrnných arkóz.[6]
Obyvatelstvo
Při sčítání lidu v roce 1921 zde žilo 2 541 obyvatel (z toho 1 231 mužů), z nichž bylo 264 Čechoslováků, 2 200 Němců, tři Židé, dva příslušníci jiné národnosti a 72 cizinců. Většina se hlásila k římskokatolické církvi, ale 47 členů měly evangelické církve, 39 církev československá, 24 církev izraelská, čtyři lidé patřili k jiným nezjišťovaným církvím a sedmdesát jich bylo bez vyznání.[7] Podle sčítání lidu z roku 1930 mělo město 2 550 obyvatel: 369 Čechoslováků, 2 219 Němců, sedm Židů a patnáct cizinců. Kromě římskokatolické většiny zde žilo 37 evangelíků, 37 členů církve československé, devatenáct židů a 44 lidí bez vyznání.[8]
| Město Kryry | ||||||||||||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| 1869 | 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1921 | 1930 | 1950 | 1961 | 1970 | 1980 | 1991 | 2001 | 2011 | |
| Obyvatelé | 2 914 | 3 625 | 3 731 | 3 806 | 4 202 | 4 103 | 4 124 | 2 384 | 2 638 | 2 485 | 2 573 | 2 454 | 2 446 | 2 345 |
| Místní část Kryry | ||||||||||||||
| Obyvatelé | 1 430 | 1 926 | 2 121 | 2 237 | 2 571 | 2 541 | 2 550 | 1 606 | 1 774 | 1 741 | 1 957 | 2 003 | 2 015 | 1 901 |
| Domy | 213 | 263 | 317 | 350 | 389 | 404 | 495 | 419 | 404 | 407 | 409 | 464 | 483 | 518 |
Místní části
- Kryry
- Běsno
- Stebno
- Strojetice
Doprava
Podél jižního okraje města vede železniční trať Plzeň–Žatec, na které zde stojí stanice Kryry.
Pamětihodnosti
- kostel Narození Panny Marie
- sedm zastavení Bolestí Panny Marie
- zaniklý hrad Kryry
- měšťanský dvůr čp. 12
- bývalý pivovar
- Schillerova rozhledna
Osobnosti
- Günther Landgraf (1928–2006), fyzik
- Jaroslav Valenta (1930–2004), historik
Odkazy
Reference
- ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích - k 1. 1. 2025. Praha: Český statistický úřad. 16. května 2025. Dostupné online. [cit. 2025-05-18].
- ↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
- ↑ a b PROFOUS, Antonín. Místní jména v Čechách. Jejich vznik, původní význam změny. Svazek II. CH–L. Praha: Nakladatelství Československé akademie věd, 1949. 706 s. Heslo Kryry, Kriegern, s. 432.
- ↑ Rozhodnutí č. 16 předsedy Poslanecké sněmovny, k stanovení obcí městy a městysi, Miloslav Vlček, 23. ledna 2007
- ↑ LOJKA, Richard. Cihelna Kryry [online]. Česká geologická služba, 2010-10-24 [cit. 2025-08-04]. Dostupné online.
- ↑ Statistický lexikon obcí v Republice Československé. 2. vyd. Svazek I. Čechy. Praha: Státní úřad statistický, 1924. 596 s. S. 253.
- ↑ Statistický lexikon obcí v Republice Československé. Svazek I. Země česká. Praha: Státní úřad statistický, 1934. 614 s. S. 264.
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005 (1. díl). Praha: Český statistický úřad, 2006. 760 s. Dostupné v archivu pořízeném dne 2021-12-15. ISBN 80-250-1310-3. S. 398, 399.
- ↑ Statistický lexikon obcí České republiky 2013. Praha: Český statistický úřad, 2013. 900 s. Dostupné v archivu pořízeném dne 2021-04-17. ISBN 978-80-250-2394-5. S. 304.
Literatura
- JANÁČ, Marek; TUMLÍŘ, Pavel; HARVALÍK, Milan. Divnopis. Praha: Radioservis, 2006. 214 s. ISBN 80-86212-47-5. Kapitola Kryry, s. 104–105.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Kryry na Wikimedia Commons - Kryry v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)




