Krušná hora
| Krušná hora | |
|---|---|
 Krušná hora z jižního úbočí Špičky | |
| Vrchol | 609 m n. m. |
| Prominence | 177 m ↓ JV od Broumů[1] |
| Izolace | 9,6 km → Vlastec |
| Seznamy | Nejprominentnější hory CZ Hory Křivoklátské vrchoviny |
| Poloha | |
| Světadíl | Evropa |
| Stát |  Česko |
| Pohoří | Křivoklátská vrchovina / Zbirožská vrchovina / Hudlická vrchovina |
| Souřadnice | 49°57′47″ s. š., 13°55′47″ v. d. |
  Krušná hora | |
| Povodí | Berounka |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Krušná hora (německy Kruschnahora, také Kruschna, 609 m n. m.) je hora nacházející se deset kilometrů západně od centra města Beroun a je součástí Křivoklátské vrchoviny.
Historie
Z roku 1886 pochází zpráva sdělující, že „»Spolek pro feriálni osady města Prahy a předměstí« vysýlá ročně na sta chudých školních dítek o prázdninách na venek.“ Tento článek pojednává o feriální osadě na Krušné hoře u Hudlic.[2]
Poloha a okolí
Zalesněný hřeben Krušné hory obtéká na západě a severu Habrový potok, severozápadně od Dibeřského potoka. Nachází se v chráněné krajinné oblasti Křivoklátsko. Na východě se tyčí Děd (492 m) a na jihozápadě Velíz (595 m).
Na sever od Krušné Hory se nachází Stará Ohrada a Nový Jáchymov, na severovýchod Doužebnice a Otročiněves, na východ Lísek, Hudlice a Trubská, na jihovýchod Trubín, Svatská Hájovna, Svatá a Král, na jihozápad Varta, Hředle a na jih Březová, na jihozápad Kublov, na západ Broumy a Habrový Potok, na severozápad Karlova Ves a Karlov.
Těžba
Krušná hora bývala nejvýznamnějším ložiskem železné rudy v oblasti Křivoklátska. V masivu hory se nachází sedm zrudněných poloh, z nichž tři byly těženy. Při bázi šáreckého souvrství se nachází tzv. Velké ložisko, jehož nejlepší části obsahovaly 32–38 % železa a 19–22 oxidu křemičitého. O tři až třicet metrů výše leželo Malé ložisko s těžitelnou mocností okolo tří metrů. Tzv. III. ložisko tvořené zejména pelosideritem se nacházelo ještě výše. Jeho celková mocnost je až dvanáct metrů, ale těžitelné byly pouze tři metry, a pokusná těžba na něm proto probíhala pouze z povrchu.[3] Do roku 1889 byl z ložisek na Krušné hoře vytěžen asi jeden milion tun železné rudy. Těžba po roce 1909 byla intenzívnější a vyprodukovala asi devět milionů tun rudy a doly dosáhly hloubky až několika stovek metrů.[4]
Rozhledna a naučná stezka
V červnu 2015 byla na vrcholu otevřena rozhledna Máminka. Jde o dřevostavbu od architektonické skupiny Martina Rajniše. Současně byla v okolí zřízena naučná stezka Krušná hora – Hudlice.
Fotogalerie
-
Krušná hora – panorama z rozhledny -
Krušná hora – na cestě s vrcholu k Hudlicím -
Pohled na Velíz z Krušné hory
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Krušná hora na německé Wikipedii.
- ↑ Ultrakopce na Ultratisicovky.cz
- ↑ Kalendář Ústřední Matice školské na rok 1886. Tiskem v knihtiskárně Politiky, 1883-1887, s. 213. Dostupné také z: https://ndk.cz/uuid/uuid:020e8fb0-a3cc-4f20-87a3-7d91d11f9775. Na následující straně je vyobrazení patrového domu, kde byly děti ubytovány.
- ↑ ŽÁK, Karel; MAJER, Martin; HŮLA, Petr; CÍLEK, Václav. Křivoklátsko. Příběh královského hvozdu. 1. vyd. Praha: Dokořán, 2016. 318 s. ISBN 978-80-7363-762-0. S. 39. Dále jen Křivoklátsko (2016).
- ↑ Křivoklátsko (2016), s. 143.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Krušná hora na Wikimedia Commons
- Železnorudný důl Krušná hora
- Dějiny dolování železných rud na Krušné hoře u Berouna
- Krušná hora na Tajemnakrajina.blog.cz Archivováno 10. 9. 2016 na Wayback Machine.
