Krste Misirkov
| Krste Misirkov | |
|---|---|
 | |
| Rodné jméno | Кръстю Петков Мисирков |
| Narození | 18. listopadu 1874 Pella |
| Úmrtí | 26. června 1926 (ve věku 51 let) nebo 26. července 1926 (ve věku 51 let) Sofie |
| Místo pohřbení | Ústřední hřbitov v Sofii |
| Alma mater | Fakulta filozofie Bělehradské univerzity Oděská univerzita |
| Povolání | historik a spisovatel |
| Choť | Jekatěrina Michajlovna-Misirkovová |
| Děti | Sergej Misirkov |
| Příbuzní | Voris Misirkov (vnuk) Boris Misirkov (pravnuk) |
| Podpis |  |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Krste Petkov Misirkov, makedonsky Крсте Петков Мисирков (18. listopad 1874, Postol – 26. červenec 1926, Sofie) byl filolog, slavista, historik a etnograf, který zřejmě jako první definoval Makedonce jako nezávislý národ.
Život
Narodil se v Postolu (řecky Pella) v řecké Makedonii. Filologii a etnografii vystudoval v Ruské říši, na univerzitách v Petrohradě a Oděse.
Působení
Proslavil se především spisem O makedonských záležitostech (За македонцките работи, Za makedonckite raboti)[1], který publikoval roku 1903 v Sofii a v němž jako první hájil názor, že Makedonci jsou samostatný národ. Pokusil se rovněž kodifikovat spisovnou makedonštinu, především na základě středomakedonského dialektu. Později sice své názory změnil a chtěl, aby Makedonci přijali bulharskou národní identitu, sice už ve svém zakladatelském spisu útočil na revolucionáře z tajné makedonské organizace VMRO, že jsou bulharskými agenty, což vzbudilo v Makedonii pobouření, přece se jeho názory staly základem pro budováni makedonského národa ve 20. století. V Makedonii je dodnes vnímán jako národní velikán.
Odkazy
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Krste Misirkov na Wikimedia Commons
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Krste Misirkov na anglické Wikipedii.
