Kristián III. Falcko-Zweibrückenský

Kristián III. Falcko-Zweibrückenský
zweibrückenský falckrabě
Kristián III. Falcko-Zweibrückenský, Hyacinthe Rigaud, 1706
Narození	7. listopadu 1674 Štrasburk
Úmrtí	3. února 1735 (60 let) Zweibrücken
Manželka	Karolína Nasavsko-Saarbrückenská
Potomci	Karolína Falcko-Zweibrückenská Kristián IV. Falcko-Zweibrückenský Fridrich Michal Falcko-Zweibrückenský Kristýna Henrieta Falcko-Zweibrückenská
Rod	Wittelsbachové
Otec	Kristián II. Falcko-Zweibrückensko-Birkenfeldský
Matka	Kateřina Agáta z Rappoltsteinu
Příbuzní	Luisa Zweibrückensko-Birkenfeldská a Magdalena Klaudie Falcko-Zweibrückenská (sourozenci) Maxmilián I. Josef Bavorský, Amálie Zweibrückensko-Birkenfeldská, Karel II. August Falcko-Zweibrückenský, Marie Anna Falcko-Zweibrückenská a Karel Fridrich Štěpán Ottinský a Fünfstettenský[1] (vnoučata)
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Kristián III. Falcko-Zweibrückenský (7. listopadu 1674, Štrasburk – 3. února 1735, Zweibrücken) byl německý šlechtic, člen falcko-zweibrückensko-birkenfeldského rodu, vedlejší větve rodu Wittelsbachů. Narodil se jako syn Kristiána II. Falcko-Zweibrückensko-Birkenfeldského a Kateřiny Agáty, hraběnky z Rappoltsteinu. V letech 1717 až 1731 vládl jako zweibrückensko-birkenfeldský falckrabě. V roce 1731 zdědil samostatné falcko-zweibrückenské vévodství a stal se tak zweibrückenským falckrabětem a vévodou. Od roku 1699 byl také hrabětem z Rappoltsteinu.

Kristián se narodil na podzim roku 1674 ve Štrasburku jako jediný syn falckraběte Kristiána II. Zweibrückensko-Birkenfeldského, který se dožil dospělosti.

Jeho kariéra začala v alsaském regimentu francouzské armády v roce 1697. V roce 1699 zdědil po své matce hrabství Rappoltstein. V roce 1702 se stal polním maršálem a v roce 1704 byl povýšen na generálporučíka. Vojensky exceloval v roce 1708 v bitvě u Oudenaarde.

V roce 1717 zemřel jeho otec, a tak Kristián opustil armádu a převzal správu nad Zweibrückenem-Birkenfeldem, které bylo malou částí Sponheimského hrabství. V roce 1731 zemřel bezdětný falckrabě a vévoda Gustav Zweibrückenský a Kristián zdědil jeho území. Jeho příbuzní protestovali, ale smlouva s falckým kurfiřtem Karlem III. Filipem, uzavřená 24. prosince 1733 v Mannheimu, dovolila, aby Kristián obdržel Falc-Zweibrücken.

Kristián zemřel necelé dva roky po podepsání smlouvy, 3. února 1735 ve věku 60 let ve Zweibrückenu. Pohřben byl v Alexandrově kostele tamtéž.

Kristián se 21. září 1719 v téměř pětačtyřiceti letech na zámku Lorentzen oženil s o třicet let mladší Karolínou Nasavsko-Saarbrückenskou. Manželům se za šestnáct let manželství narodily čtyři děti:

• 1. Karolína Falcko-Zweibrückenská (9. 3. 1721 Štrasburk – 30. 3. 1774 Darmstadt)^[2][3]

  ⚭ 1741 Ludvík IX. Hesensko-Darmstadtský (15. 12. 1719 Darmstadt – 6. 4. 1790 Pirmasens), lankrabě hesensko-darmstadtský od roku 1768 až do své smrti^[4][5]

• 2. Kristián IV. Falcko-Zweibrückenský (6. 9. 1722 Bischweiler – 5. 11. 1775 Herschweiler-Pettersheim), falckrabě zweibrückenský od roku 1735 až do své smrti^[6][7]

  ⚭ 1751 Marie Johana Camasse (2. 9. 1734 Münster – 1. 12. 1807 Paříž), morganatické manželství^[8]

• 3. Fridrich Michal Falcko-Zweibrückenský (27. 2. 1724 Ribeauvillé – 15. 8. 1767 Schwetzingen), polní maršál Svaté říše římské^[9][10]

  ⚭ 1746 Marie Františka Falcko-Sulzbašská (15. 6. 1724 Schwetzingen – 15. 11. 1794 Sulzbach)^[11][12]

• 4. Kristýna Henrieta Falcko-Zweibrückenská (16. 11. 1725 Ribeauvillé – 11. 2. 1816 Bad Arolsen)^[13]

  ⚭ 1741 Karel August Waldeck (24. 9. 1704 Hanau – 19. 8. 1763 Bad Arolsen), kníže waldecko-pyrmontský od roku 1728 až do své smrti^[14][15]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Christian III, Count Palatine of Zweibrücken na anglické Wikipedii.

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Kristián III. Falcko-Zweibrückenský na Wikimedia Commons

Předchůdce: Kristián II.

Hrabě ze Sponheimu 1717 – 1735

Nástupce: Kristián IV.

Předchůdce: Gustav

Zweibrückenský vévoda 1731 – 1735

Nástupce: Kristián IV.