Královna Margot (film, 1994)

Královna Margot
Základní informace
Původní název	La Reine Margot
Země původu	Francie Francie Itálie Itálie Německo Německo
Jazyk	francouzština
Délka	162 min
Žánry	filmové drama film založený na románu životopisný film historický film
Předloha	Královna Margot
Scénář	Danièle Thompsonová Patrice Chéreau
Režie	Patrice Chéreau
Obsazení a filmový štáb
Hlavní role	Isabelle Adjaniová Daniel Auteuil Jean-Hugues Anglade Virna Lisiová Vincent Perez
Produkce	Claude Berri
Hudba	Goran Bregović
Kamera	Philippe Rousselot
Kostýmy	Moidele Bickel
Střih	François Gédigier Hélène Viard
Zvuk	Dominique Hennequin Guillaume Sciama
Architekt	Richard Peduzzi Olivier Radot
Výroba a distribuce
Premiéra	1994 29. září 1994 (Německo)
Produkční společnosti	Renn Productions Miramax Films
Ocenění	César pro nejlepší herečku ve vedlejší roli
Královna Margot na ČSFD, Kinoboxu, FDb, IMDb Některá data mohou pocházet z datové položky.

Královna Margot (v originále La Reine Margot) je francouzský historický film z roku 1994, který režíroval Patrice Chéreau podle stejnojmenného románu Alexandra Dumase staršího. Na filmovém festivalu v Cannes získal film cenu poroty a herečka Virna Lisi cenu za nejlepší ženský herecký výkon. Film získal 12 nominací na Césara, z nichž získal pět ocenění. Film byl též nominován na Oscara za nejlepší kostýmy. Snímek měl světovou premiéru 13. května 1994.^[1]

Je srpen roku 1572 a Paříž žije velkou událostí. Protestant Jindřich Navarrský, budoucí král Jindřich IV., se chystá oženit s Markétou z Valois, známou jako Margot. Katolička, která je dcerou Kateřiny Medicejské, sestrou nemocného krále Karla IX. a ambiciózních princů Jindřicha a Františka z Anjou. Oba manželé se nemilují. Jedná se o politický sňatek, zorganizovaný Kateřinou Medicejskou, jehož cílem je uklidnit diplomaticky papeže Řehoře XIII. a katolické Španělsko na jedné straně, protestantské státy na straně druhé, a především ukončit nenávist a soupeření uvnitř království mezi katolickou stranou vévody Jindřicha de Guise a protestantskou frakcí vedenou admirálem Gaspardem de Coligny. Strach, nepřátelství a násilí jsou cítit i v Notre-Dame, kde se slaví svatba. Margotini bratři projevují neskrývanou aroganci a dvojznačný vztah, který mají se svou sestrou. Margot je arogantní a přelétavá princezna. Královna Kateřina spřádá intriky právě v den svatby své dcery. Vše směřuje k násilí během noci na sv. Bartoloměje.

Svatba Jindřicha a Margot se točila v bazilice v Saint-Quentin. Některé scény se natáčely v Paříži ve 4. obvodu (katedrála Notre-Dame, Parvis Notre-Dame a ostrov Cité).

Většina filmu se odehrává v Louvru (galerie, chodby, ložnice, sklepy, nádvoří, zahrady atd.). Tyto scény se natáčely na různých místech ve Francii: Bordeaux, bývalá jezuitská kolej v Remeši, les Compiègne a Senlis, hrad Maulnes v Cruzy-le-Châtel, Rambouillet, Nanterre a ve studiích v Épinay-sur-Seine.

Další scény se natáčely v Portugalsku, přesněji v Národním paláci Mafra.

Varhanní kus během svatební scény zahrál Pierre Pincemaille na varhany v bazilice Saint-Denis.

• Filmový festival v Cannes: Cena poroty, Cena za nejlepší herečku (Virna Lisi), účast v soutěži o Zlatou palmu
• César: vítěz v kategoriích nejlepší herečka (Isabelle Adjani), nejlepší herec ve vedlejší roli (Jean-Hugues Anglade), nejlepší herečka ve vedlejší roli (Virna Lisi), nejlepší kamera (Philippe Rousselot), nejlepší kostýmy (Moidele Bickel); nominace v kategoriích nejlepší film, nejlepší režisér (Patrice Chereau), nejlepší herečka ve vedlejší roli (Dominique Blanc), nejlepší původní scénář nebo adaptace (Patrice Chéreau a Daniele Thompson), nejlepší filmová hudba (Goran Bregović), nejlepší střih (François Gédigier a Hélène Viard), nejlepší výprava (Richard Peduzzi a Olivier Radot)
• Oscar: nominace na nejlepší kostýmy (Moidele Bickel)
• Zlatý glóbus: nominace na nejlepší zahraniční film
• BAFTA: nominace na nejlepší neanglický film

V tomto článku byl použit překlad textu z článku La Reine Margot (film, 1994) na francouzské Wikipedii.

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Královna Margot na Wikimedia Commons