Královna
Královna je označení panovnice v monarchii nebo manželku panovníka-krále. Vládnoucí nebo panující královna je hlava státu ženského pohlaví v monarchiích, která je oprávněna vládnout, na rozdíl od manželky panujícího krále („královna manželka“), která obvykle nemá panovnické pravomoci. Panující císařovna je panovnice, která legitimně vládne v císařství.
Ve Starověkém Egyptě, Perské říši, asijských a tichomořských kulturách, stejně jako v některých evropských státech náležel panovnicím titul král nebo odpovídající označení faraon, z důvodu irelevantnosti pohlaví ke způsobilosti zastávat daný úřad. Byzantská císařovna Irena z Athén se někdy označovala za basilea (βασιλεύς), odpovídající termínu „král“, spíše než za basilissu (βασίλισσα), tj. „královnu“. Hedvika z Anjou byla v deseti letech v Krakově korunována jako Hedwig Rex Poloniae (Hedvika, polský král) a nikoliv Regina Poloniae (polská královna) pro zdůraznění faktu, že se stala vládcem ze svého vlastního práva a nikoliv jen jako něčí snoubenka.
Nejrozšířenější formou následnictví se v evropských monarchiích od pozdního středověku až do sklonku druhé poloviny dvacátého století uplatňovala mužská primogenitura, dědický řád zajišťující přednostní právo prvorozeného při dědické posloupnosti. Výjimkou byla např. Marie Terezie, mimo jiné jediná vládnoucí královna na českém trůnu.
Ve druhé polovině dvacátého století a na počátku jednadvacátého upravily evropské monarchie – Švédsko, Norsko, Belgie, Nizozemsko, Dánsko, Lucembursko[1] a také Spojené království,[2] zákony nástupnictví ve prospěch plné rovné primogenitury, v níž dědický řád zajišťuje přednostní právo prvorozeného při dědické posloupnosti, ať už s mužským nebo ženským pohlavím.
Současné vládnoucí panovnice

K srpnu 2025 není na světě žádná vládnoucí panovnice. Poslední vládnoucí panovnicí byla Markéta II., která vládla Dánskému království, které kromě samotného Dánska zahrnuje i Faerské ostrovy a Grónsko. Abdikovala 14. ledna 2024 k 52. výročí své korunovace.[3][4]
Pravděpodobné budoucí vládnoucí panovnice
Očekává se, že následující ženy zdědí trůn:[5]
- Victoria, korunní princezna švédská, dědička Karla XVI. Gustava Švédského
- Princezna Estelle, vévodkyně z Östergötlandu, nejstarší dítě Victorie
- Princezna Elisabeth, vévodkyně brabantská, dědička Filipa Belgického
- Catharina-Amalia, kněžna oranžská, dědička Viléma-Alexandra Nizozemského
- Princezna Ingrid Alexandra Norská, nejstarší dítě Haakona, korunního prince norského
- Leonor, kněžna asturská, předpokládaná dědička Filipa VI. Španělského
- Princezna Mangkubumi, dědička Hamengkubuwona X. z Yogyakartského sultanátu v Indonésii
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Queen regnant na anglické Wikipedii.
- ↑ Overturning centuries of royal rules [online]. Dostupné online.
- ↑ New rules on royal succession come into force [online]. Dostupné online.
- ↑ Dronning Margrethe abdicerer: Træder tilbage 14. januar. DR [online]. 2023-12-31 [cit. 2025_08_30]. Dostupné online. (dánsky)
- ↑ ČTK. Dánská královna v lednu abdikuje. Na trůnu strávila přes půl století. ČT24 [online]. Česká televize [cit. 2025_08_30]. Dostupné online.
- ↑ Future Queens of Europe! Meet All the Female Heirs Set to Take the Throne. Peoplemag [online]. [cit. 2022-09-11]. Dostupné online. (anglicky)
Související články
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu královna na Wikimedia Commons
Téma Královna ve Wikicitátech
Slovníkové heslo královna ve Wikislovníku- Woman state leaders (anglicky)