Kostel svatého Václava (Čachovice)
| Kostel svatého Václava v Čachovicích | |
|---|---|
 Kostel sv. Václava na přelomu 19. a 20. století | |
| Místo | |
| Stát |  Česko |
| Kraj | Ústecký |
| Okres | Chomutov |
| Obec | Březno |
| Lokalita | Čachovice |
| Souřadnice | 50°22′24,65″ s. š., 13°22′59,5″ v. d. |
  Kostel svatého Václava | |
| Základní informace | |
| Církev | římskokatolická |
| Provincie | česká |
| Diecéze | litoměřická |
| Vikariát | krušnohorský |
| Farnost | děkanství Kadaň |
| Status | farní kostel |
| Zasvěcení | svatý Václav |
| Zánik | 1970 |
| Architektonický popis | |
| Stavební sloh | barokní |
| Výstavba | 1716–1720 |
| Další informace | |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Římskokatolický kostel svatého Václava stával v zaniklé vesnici Čachovice v okrese Chomutov. Až do svého zboření býval farním kostelem ve farnosti Čachovice.[1] Stával na hřbitově v horní části protáhlé návsi.[2]
Historie
Kostel v Čachovicích stával již ve čtrnáctém století, protože kostel je zde uváděn již roku 1352 a v roce 1384 byl zmíněn zdejší farář. Barokní stavba vznikla nejspíše na místě staršího kostela v letech 1716–1720.[3] Roku 1863 byla při požáru poškozena věž a její oprava proběhla v letech 1869–1870.[4] Při rekonstrukci byla roku 1883 otevřena krypta, ve které byli pohřbeni Anna Helena ze Štampachu, rozená z Kmentu, a její manžel Volf ze Štampachu, kterému v letech 1528–1553 patřil statek Libouš.[5]
V šedesátých letech dvacátého století bylo rozhodnuto o likvidaci vesnice, která stála na rozhraní Lomu Nástup a vodní nádrže Nechranice. Nejprve se počítalo se zachováním kostela, ale v roce 1963 bylo rozhodnuto o jeho demolici. Od následujícího roku byl kostel volně přístupný, a jeho vybavení rozkradeno a zničeno. Odstřelen byl v červenci roku 1970.[3] Již o čtyři roky dříve zanikly varhany a zachránit se nepodařilo ani cenné secco fresky, které měly být přeneseny do oseckého kláštera.
Stavební podoba
Jednolodní kostel měl obdélný půdorys a pravoúhlý presbytář. U severní strany stávala vedle sakristie hranolová věž (znovu postavená v roce 1869) s přízemní předsíní a hlavním vchodem do kostela. Fasády byly členěné pilastry a kasulovými okny. Interiér byl zaklenutý plackovými klenbami, které dosedaly na nakupené pilastry. Zděnou kruchtu zdobily fresky se třemi scénami z legendy o svatém Václavovi, které namaloval František Antonín Müller roku 1751.[6][2]
Zařízení
Zařízení bylo většinou rokokové, ale část byla upravena v devatenáctém století. Hlavní oltář byl novobarokní a kromě něj byly v kostele dva panelové boční oltáře a kazatelna z roku 1783. Na vítězném oblouku a za varhanami stály sochy evangelistů. Vybavení doplňovalo několik obrazů.[2]
Odkazy
Reference
- ↑ MACEK, Jaroslav. Katalog litoměřické diecéze AD 1997. Litoměřice: Biskupství litoměřické, 1997. 430 s. Kapitola Přehled jednotlivých farností diecéze, s. 37.
- ↑ a b c POCHE, Emanuel, a kol. Umělecké památky Čech: A/J. Svazek I. Praha: Academia, 1977. 644 s. Heslo Čachovice, s. 169.
- ↑ a b Kostel sv. Václava [online]. Poškozené a zničené kostely, kaple a synagogy v České republice [cit. 2016-07-06]. Dostupné online.
- ↑ LAURENČÍKOVÁ, Markéta; GAŽA, Jan. Zaniklé kostely na Chomutovsku po roce 1945. Chomutov: Okresní muzeum v Chomutově, 2001. 48 s. S. 7.
- ↑ BINTEROVÁ, Zdena. Čachovice. Památky, příroda, život. 1995, roč. 27, čís. 3, s. 95. ISSN 0231-5076.
- ↑ Nová encyklopedie českého výtvarného umění I (A-M), editorka Anděla Horová, Praha Academia 1995, s. 538-539.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Kostel svatého Václava na Wikimedia Commons
