Kostel svatého Martina (Kralice nad Oslavou)

Kostel svatého Martina
v Kralicích nad Oslavou
Místo
StátČeskoČesko Česko
KrajVysočina
OkresTřebíč
ObecKralice nad Oslavou
LokalitaMartinská ulice
Souřadnice49°11′58,36″ s. š., 16°12′8,17″ v. d.
Základní informace
Církevřímskokatolická
Provinciemoravská
Diecézebrněnská
Děkanstvítřebíčské
FarnostJinošov
Statusfiliální kostel
Užívánípravidelné
ZasvěceníMartin z Tours
Architektonický popis
Výstavba14. století
Specifikace
Stavební materiálkámen
Další informace
UliceMartinská
Kód památky19274/7-2811 (PkMISSezObrWD) (součást památky Kostel sv. Martina)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Kostel svatého Martina je filiální kostel[1] v římskokatolické farnosti Jinošov, nachází se na Martinské ulici v centru obce Kralice nad Oslavou. Kostel se nachází v těsné blízkosti památníku Bible Kralické. Kostel je jednolodní stavbou s hranolovou věží na čelní straně, stojí uprostřed ohrazeného hřbitova. Nedaleko kostela je umístěna středověká kamenná křtitelnice. Kostel je společně s blízkou věží chráněn jako kulturní památka České republiky.[2]

Součástí kostela jsou vzácné malby, dochovala se jen malá část. Mezi malbami je ilustrace korunování Panny Marie, postava biřice a výjev z legendy o svatém Martinovi.[3] Součástí kostela je i několik náhrobních kamenů, kromě jiných také náhrobní kámen Jindřicha Kralického z Kralic.[4]

Historie

Kostel byl postaven snad v 11. století, a o dvě století později byl rozšířen o loď s presbytářem a věží.[5] Dle jiných zdrojů však původně měl být kostel vystavěn kolem 20. let 13. století, nicméně snad měl být dle průzkumů v roce 1995 měl být postaven až ve 2. čtvrtině 14. století.[6] Ve studii se však uvádí, že na současném místě kostela stávala starší svatyně, snad z 11. století.[3] Kolem roku 1300 byl vyzdoben nástěnnými malbami, ty se však téměř nedochovaly, zůstaly pouze v závěru presbytáře. Poprvé byl písemně zmíněn v roce 1345.[6][5] Snad v první třetině 16. století došlo k zaklenutí původně plochostropé lodi. V době církevních reforem, ve druhé polovině 16. století, byl kostel pod správou kněží jednoty bratrské, kteří bydleli na nedaleké tvrzi, kde zároveň dohlíželi na provoz bratrské tiskárny. Jedním ze známých duchovních správců byl rovněž Izaiáš Cibulka. Později, již jako součást farnosti v Mohelně se kostel opět stal součástí římskokatolické církve, bylo tomu v roce 1622, v roce 1785 pak byl přifařen pod farnost Jinošovskou. V roce 1856 byl kostel poškozen úderem blesku, byla poničena střecha kostela a až následujícího roku byla opravena a pokryta taškami. Kostel byl výrazně rekonstruován v letech 1901 a 1902, kostel byl nově vydlážděn, vymalován a získal nový hlavní oltář. Také byl probourán nový vchod na jižní straně kostela. Při téže opravě byly nalezeny zmíněné malby.[5]

V letech 1956 a 1957 byla provedena rekonstrukce interiéru, kdy došlo primárně ke konzervaci interiéru,[5] kostel byl však také vybaven novým zařízením včetně oltáře od brněnského řezbáře Heřmana Kotrby.[7]

Odkazy

Reference

  1. PĚNČÍK, Josef. Farnost [online]. Jinošov: Obec Jinošov [cit. 2016-12-30]. Dostupné online. 
  2. Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2016-12-30]. Identifikátor záznamu 130028 : kostel sv. Martina. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1]. 
  3. a b Moravské zemské muzeum. Z historie Kralic nad Oslavou [online]. Brno: Moravské zemské muzeum [cit. 2016-12-30]. Dostupné online. [nedostupný zdroj]
  4. Kraj Vysočina. Kostel sv. Martina, Kralice nad Oslavou [online]. Jihlava: Kraj Vysočina [cit. 2016-12-30]. Dostupné online. 
  5. a b c d Obec Kralice nad Oslavou. Turistika [online]. Kralice nad Oslavou: Obec Kralice nad Oslavou [cit. 2016-12-30]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2018-09-16. 
  6. a b VLÁČIL, Luděk. kostel sv. Martina [online]. Praha: Hrady.cz, 2015-12-11 [cit. 2016-12-30]. Dostupné online. 
  7. BĚLŠÍKOVÁ, Šárka; BINDER, Ivo, a kol. Posvátné umění v nesvaté době: české sakrální umění v letech 1948-1989. 1. vyd. Olomouc: Muzeum umění Olomouc a Ústav pro studium totalitních režimů, 2022. 294 s. ISBN 978-80-88103-93-6. S. 112-113. 

Související články

Externí odkazy