Kostel svatého Jiří (Klentnice)
| Kostel svatého Jiří v Klentnici | |
|---|---|
 Kostel svatého Jiří | |
| Místo | |
| Stát |  Česko |
| Kraj | Jihomoravský |
| Okres | Břeclav |
| Obec | Klentnice |
| Souřadnice | 48°50′37,17″ s. š., 16°38′40,29″ v. d. |
| Základní informace | |
| Církev | římskokatolická |
| Provincie | moravská |
| Diecéze | brněnská |
| Děkanství | mikulovské |
| Farnost | Mikulov na Moravě-sv. Václav |
| Status | filiální kostel |
| Zasvěcení | svatý Jiří |
| Architektonický popis | |
| Architekt | Jan Karel Hromádko |
| Stavební sloh | pozdní baroko, klasicismus |
| Výstavba | 1783–1785 |
| Specifikace | |
| Stavební materiál | kámen, cihla |
| Další informace | |
| Kód památky | 45443/7-1297 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Kostel svatého Jiří je římskokatolický chrám v obci Klentnice v okrese Břeclav. Pozdně barokní chrám byl vystavěn v letech 1783–1785, jeho autorem je architekt Jan Karel Hromádko. Spolu s vedle stojící budovou bývalé fary je chráněn jako kulturní památka.[1]
Jde o filiální kostel farnosti Mikulov na Moravě – sv. Václav.[2] Dříve byl farním kostelem farnosti Klentnice,[3] která byla zrušena v roce 2024.
Popis
Kostel
Kostel zasvěcený svatému Jiří v Klentnici byl vystavěn podle návrhu Jana Karla Hromádka v letech 1783–1785.[4] Nahradil kapli svatého Mikuláše na Sirotčím hradě, zrušenou v roce 1782 nařízením císaře Josefa II.[5] Jde o jednolodní orientovaný chrám v pozdně barokním slohu s prvky klasicismu. Odsazené kněžiště má půlkruhový půdorys. K severní straně lodi přiléhá sakristie. Konvexně tvarované západní průčelí se vstupním portálem zakončuje čtyřboká zvonice, završená odstupňovanou čtyřbokou plechovou helmou. Ve zvonici se nacházejí tři zvony. Nejstarší z nich je z 80. let 15. století a snad pochází z hradu Děvičky. Klenbu nad lodí a kněžištěm tvoří české placky, v sakristii se nachází klenba valená. Ve vstupní části kostela se nachází kruchta, nesená půlkruhovým zaklenutím.[4][6]
Vybavení interiéru dominuje původní zděný hlavní oltář s obrazem svatého Jiří od Josefa Winterhaldera mladšího. Autorem sochařské výzdoby je údajně Ondřej Schweigl. Boční oltář svatého Peregrína snad pochází z bývalé kaple svatého Mikuláše na Sirotčím hradě. Rokokově tvarované kostelní varhany z 60. let 18. století pocházejí ze zrušeného minoritského kostela v Olomouci.[4]
Fara
Severně od kostela stojí budova bývalé fary. Byla postavena současně s kostelem na počátku 80. let 18. století, autorem je pravděpodobně také K. J. Hromádko. Jedná se zřejmě o nejstarší budovu obce.[7] Stavba má obdélný půdorys, s výrazným trojúhelníkovým štítem ve stylu lidového baroka. Místnosti jsou zaklenuty valenými klenbami.[8] V současnosti se zde nachází kavárna.
Galerie
-
Kostel a fara -
Interiér -
Závěr kostela -
Bývalá fara
Odkazy
Reference
- ↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2015-03-01]. Identifikátor záznamu 157888 : kostel sv. Jiří s farou. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1].
- ↑ Římskokatolická farnost Mikulov na Moravě-sv.Václav [online]. Biskupstvi.cz [cit. 2025-06-04]. Dostupné online.
- ↑ farnost Klentnice [online]. Biskupstvi.cz [cit. 2015-03-01]. Dostupné online.
- ↑ a b c SAMEK, Bohumil. Umělecké památky Moravy a Slezska (J–N). Praha: Academia, 1999. ISBN 80-200-0695-8. S. 505.
- ↑ Klentnice – kostel svatého Jiří [online]. farnostimikulovska.cz [cit. 2015-03-01]. Dostupné online.
- ↑ LEFNEROVÁ, Libuše. Evidenční list nemovité kulturní památky: 45443/7-1297 [online]. Jihomoravský kraj, 1966-03-30 [cit. 2015-03-01]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-04-02.
- ↑ SAMEK, Bohumil. Umělecké památky Moravy a Slezska (J–N). Praha: Academia, 1999. ISBN 80-200-0695-8. S. 504.
- ↑ LEFNEROVÁ, Libuše. Evidenční list nemovité kulturní památky: 34098/7-1298 [online]. Jihomoravský kraj, 1966-03-30 [cit. 2015-03-01]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-04-02.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Kostel svatého Jiří na Wikimedia Commons
