Kostel svatého Jana Křtitele (Raškov)
| Kostel svatého Jana Křtitele | |
|---|---|
 Kostel v roce 2008 | |
| Místo | |
| Stát |  Česko |
| Obec | Raškov |
| Souřadnice | 50°1′59,88″ s. š., 16°53′57,84″ v. d. |
  | |
| Základní informace | |
| Církev | římskokatolická |
| Provincie | moravská |
| Diecéze | Olomouc |
| Děkanát | Šumperk |
| Farnost | Raškov |
| Status | farní kostel |
| Zasvěcení | Jan Křtitel |
| Architektonický popis | |
| Stavební sloh | baroko |
| Výstavba | 1722–1732 |
| Specifikace | |
| Stavební materiál | zděný |
| Další informace | |
| Kód památky | 29628/8-842 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Kostel svatého Jana Křtitele v Raškově je barokní stavbou z 18. století, výrazně dotvářenou v klasicismu. Kostel byl v roce 1958 zapsán na seznam kulturních památek.[1]
Historie
Farní kostelík stál v Raškově již ve 14. století. Na jeho místě vybudovali místní evangelíci ve druhé polovině 16. století dřevěnou modlitebnu. Fara zřejmě zanikla za třicetileté války.[2] Současný kostel se začal stavět v r. 1711 na popud a za finančního přispění Josefa Jana Adama z Lichtenštejna. Stavba probíhala až do r. 1733, ale již v r. 1725 byl slavnostně vysvěcen. Ve třetí čtvrtině 18. století byla vybudována zvonice a zřejmě i předsíň, v roce 1802 sakristie. [3] Teprve z této doby jsou známá některá jména stavitelů a umělců, kteří se na stavbě a obnově podíleli. Byl to knížecí stavitel Egidius Zbítek z Úsova a malíř Josef Kail ze Šumperka. V roce 1877, při požáru sousedního domu, shořela část střechy a věže. Nová střecha byla pokryta kamennou břidlicí v r. 1878.[4]
V roce 1784 byla při novém kostele obnovena i fara.[2]
Popis
Areál
Kostel stojí v areálu hřbitova, který je obehnán ohradní zdí se dvěma kruhovými kaplemi v západních nárožích. Kaple na levé straně je spojena s márnicí. Před areálem stojí na pravé straně kamenný kříž s tělem Ježíše Krista.
Kostel
Kostel je orientovanou podélnou jednolodní sálovou stavbou na půdorysu tvořícím uvnitř ovál, na vnějšku obdélník s konkávně vykrojenými nárožími, jimiž je naznačeno trojboké kněžiště s masivními opěráky. Čtyřboká sakristie s oratoří je umístěna na severní straně kněžiště. Z jižní strany lodi je přizděna malá předsíň se sedlovou střechou. Na západní straně lodi je představěna věž se zvonicí, v jejímž průčelí je druhotně osazen kamenný znak knížete Josefa Jana Adama z Lichtejnštejna. Hlavní vstup do kostela je chráněn předsíní s trojúhelníkovým štítem, který má do omítky vyrytý chrismon ve tvaru JHS. V jižním rohu věže a lodi je přístavek se schodištěm na kruchtu a věž. [1]
Sál lodi je zaklenut valeně s výsečemi mezi pasy, které jsou naznačeny v omítce plastickými pruty. Mezi nimi probíhají reliéfní akantové rozviliny. Ve vrcholu klenby je čtyřlistý zrcadlový rám. V západní části sálu je hudební kruchta se vzácnými varhanami z r. 1875 z dílny Franze Kolba z Pekařova. Zařízení obsahuje bohatě zdobenou kamennou křtitelnici kalichového tvaru ze 3. čtvrt. 18. stol. [3]
Reference
- ↑ a b Památkový katalog - 1000141014 - kostel sv. Jana Křtitele. www.pamatkovykatalog.cz [online]. [cit. 2017-06-27]. Dostupné online.
- ↑ a b MELZER, M.; SCHULZ, J. Vlastivěda šumperského okresu. Šumperk: OÚ Šumperk a OVM Šumperk, 1993. ISBN 80-85083-02-7.
- ↑ a b SAMEK, B. Umělecké památky Moravy a Slezska 1. A–I. Praha: Academia, 1994. ISBN 80-200-0474-2.
- ↑ JOKL, Václav. Obec Bohdíkov. www.bohdikov.cz [online]. [cit. 2017-06-27]. Dostupné online.
Literatura
- MELZER, M., SCHULZ, J. : Vlastivěda šumperského okresu. Šumperk: OÚ Šumperk a OVM Šumperk, 1993. ISBN 8085083027
- SAMEK, Bohumil. Umělecké památky Moravy a Slezska 1. (A-I), Praha: Academia, 1994. ISBN 8020004742
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Kostel svatého Jana Křtitele na Wikimedia Commons
- http://www.pamatkovykatalog.cz/
- http://www.bohdikov.cz/
- https://commons.wikimedia.org/wiki/