Kostel svatého Jakuba Staršího (Raná)
| Farní kostel svatého Jakuba Staršího | |
|---|---|
 Kostel svatého Jakuba Staršího v Rané | |
| Místo | |
| Stát |  Česko |
| Kraj | Pardubický |
| Okres | Chrudim |
| Obec | Raná (okres Chrudim) |
| Souřadnice | 49°47′56,15″ s. š., 15°57′51,9″ v. d. |
| Základní informace | |
| Církev | římskokatolická |
| Provincie | česká |
| Diecéze | královéhradecká |
| Vikariát | chrudimský |
| Farnost | Raná |
| Status | farní kostel |
| Zasvěcení | Jakub Starší |
| Architektonický popis | |
| Typ stavby | gotika |
| Specifikace | |
| Stavební materiál | zdivo |
| Další informace | |
| Kód památky | 30504/6-950 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Gotický kostel svatého Jakuba Staršího pocházející ze 14. století se nalézá u křižovatky silnic v centru obce Raná v okrese Chrudim.[1] Kostel svatého Jakuba staršího je spolu s márnicí a ohradní zdí bývalého hřbitova chráněn od roku 1958 jako nemovitá kulturní památka ČR.[2]
Historie
Fara a dřevěný kostel svatého Jakuba staršího se v obci Raná připomínají již k roku 1349, stávající kostel svatého Jakuba Staršího byl vystavěn v gotickém stylu po roce 1400, v roce 1718 byl upraven barokně a v roce 1835 bylo původní dřevěné zvonové patro věže nahrazeno zděným patrem. V roce 1894 proběhla neogotická úprava kostela.[3] Mezi lety 1953-1958 zde výtvarník Vojmír Vokolek realizoval freskovou výzdobu presbytáře[4][5].
Kostel svatého Jakuba Staršího byl v 15. a 16. století obsazen kněžími pod obojí, po roce 1620 byl filiálním kostelem farnosti Skuteč, od roku 1786 je zase farním kostelem.[6]
V současné době probíhají v kostele bohoslužby vždy v pátek a neděli.[7]
Popis
Kostel svatého Jakuba Staršího je jednolodní stavba s obdélnou lodí a pětibokým presbytářem. K severnímu boku presbytáře je přistavěna obdélná sakristie.
Na západním průčelí kostela stojí hranolová věž s jehlancovitou střechou krytou plechem a zakončenou zlacenou makovicí s křížem. Zvonové patro věže osvětlují tři zvonová okna nahoře obloukově zaklenutá, zvonové patro je přístupné točitým schodištěm umístěným v jihozápadním koutě mezi kostelní lodí a věží. Toto točité schodiště umožňuje rovněž přístup na kostelní kruchtu.
Hlavní vchod do kostela je gotickým portálem s lomeným obloukem v přízemí hranolové věže. Kostelní loď je přístupná i z jižní strany rovněž gotickým portálem, před kterým byla vystavěna obdélná předsíňka.
Fasáda kostela i věže je tvořena hladkou omítkou, nároží u kostelní lodi tvoří pískovcové neomítnuté kvádry. Kostelní loď osvětlují dvě dvojice lomených oken po každé straně. Kostelní loď je plochostropá s dřevěnou kruchtou ve středu.
Fasádu presbytáře člení tři opěrné, jednou odstupňované pilíře se soklem a plechovou stříškou. Čela opěrných pilířů tvoří neomítnuté pískovcové kvádry. Presbytář je osvětlen pěticí vysokých oken se šambránami zakončených nahoře lomeným obloukem. Presbytář je zaklenut křížovou klenbou v závěru s paprsčitými žebry.
Sedlová střecha kostelní lodi a presbytáře je tvořena bobrovkami.
Kostel je obklopen ohradní hřbitovní zdí. Východně od kostela je do zdi vestavěna márnice ze začátku 18. století bez architektonických detailů se stanovou střechou krytou bobrovkami.
V interiéru kostela se nalézá neogotické vybavení z let 1890 - 1895. V presbytáři jsou sochy svatého Augustina a svatého Norberta z let 1750 - 1760. Pod omítkou v presbytáři i lodi byly nalezeny nástěnné malby asi z doby po roce 1439 (Ukřižování, postavy proroků, symboly evangelistů).[3]
Galerie
-
pohled na kostel svaté Jakuba Staršího v Rané spolu s ohradní zdí hřbitova -
márnice u kostela svatého Jakuba Staršího v Rané -
boční vstup do kostela svatého Jakuba Staršího v Rané -
věž kostela svatého Jakuba Staršího v Rané
Odkazy
Reference
- ↑ fotogalerie kostela svatého Jakuba Staršího v Rané [online]. mapy.cz [cit. 2025-02-24]. Dostupné online.
- ↑ kostel svatého Jakuba [online]. Národní památkový ústav [cit. 2025-02-24]. Dostupné online.
- ↑ a b Umělecké památky Čech. Příprava vydání Emanuel Poche. Svazek III. P/Š. Praha: Academia, 1980. 540 s. S. 216.
- ↑ BINDER, Ivo. Biblia pauperum Vojmíra Vokolka. Salve, Revue pro teologii a duchovní život [online]. Krystal OP, 2023-02_01 [cit. 2025-08-17]. Dostupné online.
- ↑ BELŠÍKOVÁ, Šárka; BINDER, Ivo. Posvátné umění v nesvaté době: české sakrální umění 1948-1989. 1. vyd. Olomouc: Muzeum umění Olomouc, 2022. 294 s. ISBN 9788088103936. S. 264.
- ↑ CHYTIL, Karel; HLÁVKA, Josef. Soupis památek historických a uměleckých v království Českém od pravěku do počátku XIX. století. Svazek 11. Soupis památek historických a uměleckých v politickém okresu Chrudimském. V Praze: Nákladem Archaeologické kommisse při České akademii císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění, 1900. 223 s. Dostupné online. S. 182–184.
- ↑ farní kostel sv. Jakuba Staršího, apoštola v Rané [online]. diecéze Královéhradecká [cit. 2025-02-24]. [farní kostel sv. Jakuba Staršího, apoštola Dostupné online].
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu kostel svatého Jakuba Staršího na Wikimedia Commons